Atmosféra na Lapači? Připomnělo mi to baráž s Ústím, říká Jiří Kučný

Byl to velký návrat zpět na místo činu. 9.1.2007 odehrál Jiří Kučný svůj poslední zápas na Lapači a uzavřel jednu dlouho kapitolu své hráčské kariéry. Zažil zde časy krušné, ale byl také členem úspěšné party, která dokázala v baráži proti Ústí nad Labem udržet extraligovou příslušnost. Poté už jeho kroky směřovaly na jiná hokejová kolbiště. Hrál ve Zlíně, Žilině i Mladé Boleslavi. Po necelých jedenácti let zavítal na Valašsko znova. Tentokrát však nezamířil do nově opravené kabiny domácích, ale vydal se opačným směrem za svými spoluhráči z Českých Budějovic…

Byl to pro něj velmi zvláštní pocit. Ve Vsetíně vyrůstal, udělal své první hokejové krůčky, a také poprvé nastoupil v nejvyšší české soutěži. Poté zde naplno odehrál dvě sezony, ve kterých patřil k obranným oporám týmu, jenž se potýkal s finančními problémy. „Už ani nevím, kdy jsem hrál na Lapači naposledy, bude to přes deset let. Abych pravdu řekl, tak před zápasem jsem si myslel, že nervózní nebudu, ale jak jsem vyjel na led, tak se to změnilo. Jsem zkušený hráč, ale byl to pro mě hodně zvláštní pocit, takže mě to překvapilo,“ prozradil čtyřiatřicetiletý bek. 

Kučný nastoupil v obranné dvojici s dalším zkušeným hráčem, bývalým reprezentantem Zdeňkem Kutlákem. Hned od úvodu měl však hodně práce s dravou vsetínskou ofenzivou. „Vsetínští hráči předvedli skvělý výkon, hráli velmi dobře, měli enormní nasazení, byli lepším týmem. Nedostávali jsme se do šancí, a když už ano, tak jsme s ní moc dobře nenaložili. Soupeř byl hodně aktivní, hnali jej skvělí diváci,“ konstatoval zadák, který odehrál v extralize skoro 400 duelů. „Ani u nás nehrál Vsetín špatně, jen jim vůbec nevyšel úvod, a pak už se to těžko dohání,“ doplnil. 

Do valašského hokejového svatostánku dorazilo ve středu 4821 diváků a hala byla zaplněná až po strop. O skvělou atmosféru se staraly oba tábory fanoušků. „Fanoušci byli samozřejmě jako vždycky vynikající. Moc dobře jsem věděl, do čeho jdu. Místní lidi hokej milují a dokážou vytvořit fantastickou atmosféru. Už loni jsem se byl podívat na baráž a bylo to skvělé.“ 

Na otázku, zda-li mu atmosféra šlágru kola připomínala extraligovou baráž ze sezony 2006/7, odpověděl bleskově. „Ano, přesně to mě před zápasem napadlo. V té době to byla opravdu velká euforie, když se nám podařilo soutěž udržet. Teď je to něco podobného,“ dodává svěřenec trenéra Jelínka. Už během sezony se ve Vsetíně spekulovalo, že hráč s číslem 32 na zádech mohl zamířit zpět do své domoviny. I tato varianta byla ve hře. „Proběhla jednání, několikrát jsme si volali s Tesilem (Radimem Tesaříkem, pozn. red.), ale nakonec jsem vzal nabídku Českých Budějovic. Tým má velké ambice, chce udělat úspěch a postoupit zpět do extraligy, což mě oslovilo,“ doplnil důvody svého přestupu na jih Čech. 

Jestli se tyto cíle podaří naplnit, to v tuto chvíli netušíme. Každopádně Jiří Kučný má Vsetín stále v srdci a poslední zápas byl pro něj velmi speciální. Rozhodně na Valašsko nezanevře...