Vstupenky online

Chtěli jsme prostě až moc, to nás stálo zápas, má jasno Ján Petriska

Kristýna Zigmundová • 03.03.2018

Šestnáctiletý dorostenec Ján Petriska dokazuje, že k tomu, abyste byli skvělý hokejista nepotřebujete měřit dva metry. Svou hbitostí na ledě dokáže zamotat hlavu nejednomu soupeři a při střelách na bránu je jeden z nejnebezpečnějších hráčů svého věku v týmu. „Myslím si, že jsme byli až příliš namotivovaní a chtěli jsme vyhrát. Všichni jsme se poté tlačili do brány a chtěli jsme to urvat,“ říká na adresu pátečního utkání proti Havířovu, kde sice vstřelil branku, jeho tým ale padl 3:10.

Jak se vám hodnotí zápas proti Havířovu?
Hodnotí se mi to hodně těžko, protože jsme prohráli. Myslím si, že jsme byli až příliš namotivovaní a chtěli jsme vyhrát. Všichni jsme se poté tlačili do brány a chtěli jsme to urvat. Nemysleli jsme na to, co se stane, když propadneme, nebo když bude někdo v zadu chybovat a dostaneme gól. Nakonec nás asi toto stálo zápas.

Neukonejšila vás možná trochu první branka ve 35. sekundě?
To si nemyslím. Spíš si myslím, že nás to nabudilo. Je dobé, když se vyhrává a my jsme měli spíše hrát víc rozumněji, než se hrnout dopředu.

V čem byl asi největší problém?
Podle mě to nejde svést na jednu věc. Brankářům se moc nedařilo, ale na to se nemůžeme vymlouvat. Když útočníci nedají góly, tak potom nemůžou říkat, že brankář jich moc dostal. Tři branky je málo na výhru a deset dostat je ještě horší.

Při hře dopředu jste si dokázali vytvořit hodně šancí, ale nedařilo se vám při zakončení. V čem byla chyba? Byli jste nervózní?
Tak nervozita tam jistě byla, protože už před zápasem jsme věděli, že tento zápas musíme vyhrát, pokud chceme hrát dál. Možná nám zrovna to svázalo ruce a byl to pro nás takový stresový faktor. Když se prohrává, tak každý chce dát branku a pomoct tak svému týmu. Poté je ale ironicky pod ještě větším tlakem tu branku dát.

Po první třetině jste prohrávali už větším rozdílem, nezdála se vám vaše hra už poněkud oddaná?
Nemyslím si, že stav 3:1 je nějaký vysoký rozdíl. Myslím si, že jsme se snažili, ale dostali jsme tam pár nešťastných branek a ono už je to poté těžké. Navíc asi nejsme ještě psychicky tak vyspělí, abychom tady toto zvládli, ještě zabrali a s výsledkem něco udělali.

V první třetině rozhodčí hru celkem pouštěli, ale v dalších třetinách následně svou laxnost kompenzovali. Nemohlo to ovlivnit hru?
Nemyslím si. Od toho, aby někdo rozhodoval je tam právě rozhodčí a ne my. My jejich rozhodnutí nemůžeme změnit, musíme hrát a soustředit se na sebe, a ne na to, co dělá rozhodčí.

V sezóně se vám hodně dařilo v přesilovkách, co vám teď chybělo?
Asi důraz do brány. Chtěli jsme moc vymýšlet, kombinovat. Chyběla nám tam ta naše jednoduchost, že to někdo dostane do pásma, jedna nahrávka a hned střela, že to bude někdo tečovat. Chtěli jsme prostě až moc.

V předešlých zápasech jste měli snové oslabení, kdy jste většinou branku dali, než inkasovali. Tady tomu ale bylo jinak, co jste na hře změnili?
Nevím. Určitě pro nás byla ta oslabení rozhodující, protože, když hrajete v početní nevýhodě proti někomu, jako je Havířov, tak vás to vyčerpává. To že se nám v oslabení dařilo dávat branky, tak bylo jen díky týmové práci. Všichni čtyři hráči tam musejí nechat všechno a nemůže se stát, že tam někdo ujede. Dnes když jeden hráč spadl, tak mu druhý nepomohl, nezaskočil ho a oni toho pak využívali, šli do přečíslení a hned z toho dávali branky.

Zápas skončil celkem jednoznačně, ale předváděná hra nebyla tak rozdílová. Jak jste to vnímali vy na střídačce?
Určitě to nebylo tak jednoznačné, ale hokej se hraje na branky, kterých oni dali víc. Využili šance, které měli, které jsme jim de facto my dali. Poskytli jsme jim hodně šancí v úniku dva na jednoho, tři na dva a oni se prostě tlačí do brány, umí toho využít a to ukázali.

Vaši hru hodně nakoplo, když se Viktor Chrástecký vrátil podruhé do brány. Byl to pro vás už impuls něco změnit?
Impulz to je vždy, když se něco děje, když se něco změní. Pomůže to trochu předělat mysl, ale nevím. Těžko se to hodnotí.

Sám jste vstřelil branku, jde nějak popsat?
Bylo to už 10:2. Snažili jsme se hrát až do konce, nechtěli jsem ten zápas odevzdat. Chtěli jsme to odehrát se ctí, i když je deset inkasovaných branek moc. Snažili jsme se dát aspoň nějaký další čestný gól. Podařilo se mi tam ujet dva na jednoho, tak jsem zkusil střelu a spadlo to tam.

Očekávali jste, že byste mohli takto neuspět?
To by nás jistě ani nenapadlo. Právě to možná byla ta chyba. Chtěli jsme hrát jen dopředu a s tím, že moc musíme a ne chceme. Nebyli jsme pak takoví obětaví a nehráli jsme jako jeden. Chtěli jsme se prosadit spíše individuálně, a tak to nejde.

Jaké jsou teď vaše šance na postup do play-off?
Podle mě Boleslav porazila Olomouc, takže my můžeme získat jen 9 bodů, takže postoupit už nemůžeme.

Nebude to pro vás v posledních zápasech už tročku demotivující?
To si nemyslím. Právě už nám o nic nejde, tak se můžeme pokusit tou hrou trochu zabavit a nebrat to už tak vážně. Nebudeme pod žádným tlakem, nemáme už co ztratit a můžeme jen ukázat, co v nás je.

V neděli vás čeká odveta s Havířovem, zápas odehrajete těsně před utkáním WSM ligy, takže by mohlo přijít i více fanoušků, vnímáte to?
Ani moc ne, ale určitě se budeme snažit Havířovu tu prohru vrátit a necháme na ledě všechno, i když nám už o nic nejde. Čest stále máme a chceme se pobít za každý jeden výsledek. No a když nás přijdou fanoušci podpořit, tak to bude super a když ne, tak nevadí.

V závěru první třetiny jste měl trochu vtipné střídání, kdy jste naskočil na střídačku tak, že jste nakonec skončil v kotrmelci. Co se tam stalo?
Spoluhráč podle mne naskočil na led trošku dřív, než měl a já jsem byl pořád ještě na modré a on už byl na ledě, takže jsem se snažil jít co nejrychleji na střídačku a kluci mi nějak neotvírali dveře, takže jsem to musel přeskočit.

banner pod článkem
×
Dnes v 16:00 | Jun.
VHK ROBE Vsetín
Piráti Chomutov