Dva úhly pohledu: Zápas SDO hodnotí Jenáček a Lobodowski

V pátek se na Lapači mohli vsetínští starší dorostenci radovat z výhry 4:3 po prodloužení, za kterou je hnala výborná atmosféra. „Myslím si, že to pro nás bude zážitek na celý život a budeme na to jistě hodně vzpomínat,“ ocenil výzvu staršího dorostu střelec vítězné branky v prodloužení, Šimon Jenáček. Zážitek to jistě byl také pro hostující celek, který přijel v hojnějším počtu než Vsetín. „Hodně nás to namotivovalo, měli jsme o to větší chuť Vsetín porazit, abychom dokázali, že jsme lepší,“ přiznal s úsměvem útočník Chomutova s číslem dvacet, Peter Lobodowski.

Týmy se v rámci sedmadvacátého kola potkaly na jednom kluzišti poprvé a přehled o sobě neměly ani z minulého ročníku, kdy se Chomutov po základní části přesunul do vyšší skupiny. „Narazili jsme na ně poprvé, takže jsme nevěděli, co od toho čekat. V tabulce byli pod námi, ale je to zrádné, všechny týmy jsou vyrovnané, takže to pro nás nebylo směrodatné,“ komentuje Šimon Jenáček fakt, že týmy si do nadstavby přenesly všechny body ze základní části, kde na tom byla každá skupina jinak. Na ledě se ale objevil hráč, který do úplného neznáma našel. „Věděl jsem, jakou hru můžu přibližně očekávat, ale třeba přesilovky se hrají úplně jinak než loni. Spíše jsem si dával pozor na jednotlivé hráče, které znám a třeba vím, kde jsou nebezpeční,“ snažil se Peter Lobodowski vytěžit něco z důvěrně známého prostředí.

„Věděli jsme, že Chomutov má něco nabrusleno. Viděli jsme to už na rozbruslení a víme, že tam mají šikovné hráče jako Ouřada, Lobodowski a také jsme věděli, že gólman Běhula bude hodně držet. Měli jsme hromadu šancí, ale neproměnili jsme je,“ pojmenoval problém Jenáček. To na druhé straně se mluvilo o opaku a nutno podotknout, že zcela oprávněně. Valaši totiž svého soka přestříleli poměrem 40:23. „Dělali jsme hodně chyb, byli jsme špatní v defenzivě a směrem dopředu to taky nebylo ono. Měli jsme málo střel,“ uznal po zápase Peter Lobodowski, který se útočnými výpady ukázal hned na začátku utkání, „v první třetině Vsetín dvakrát fauloval a ty přesilové hry z naší strany nebyly špatné. Vsetín má ale dobrá oslabení, chodí rychle k hráčům. Největším problémem bylo, že jsme si nedokázali vytvořit šance, i když jsme se drželi v pásmu, málo jsme stříleli a takhle gól prostě dát nemůžeme.“

Valaši ubránili všechna oslabení v první třetině a naopak se prosadili z přesilové hry na začátku druhé třetiny. Do konce druhé dvacetiminutovky se ale stihli prosadit i hosté, a stav byl tedy stále vyrovnaný. „Bezprostředně po první inkasované brance nás to trochu shodilo, ale fanoušci nepřestali fandit snad ani na minutu, a to nás zase zvedlo. Myslím si, že bez fanoušků by nám tam dali o dvě branky víc a bylo by rozhodnuto. Takže chci fanouškům rozhodně poděkovat, protože bez nich bychom to nedokázali,“ chválil šestnáctiletý vsetínský obránce fanoušky, bez kterých by se celý zápas mohl vyvíjet úplně jinak.

Chomutov se za vyrovnaného stavu vydal od počátku třetí třetiny do trháku, čímž jistě překazil plány Vsetína. „V neděli jsme prohrávali 0:3, zbývalo snad 12 minut do konce a podařilo se nám vyrovnat na 3:3, takže jsme věděli, že jsme schopni ten zápas otočit. Osobně jsem byl trochu skeptický a mrzelo mě, že to před fanoušky neuhrajeme,“ připomněl Jenáček zkušenosti vsetínského týmu s nepříznivě se vyvíjejícími zápasy.

„Ve třetí třetině jsme se dostali do dvoubrankového vedení a chtěli jsme ho hlavně udržet, abychom utkání dotáhli do vítězného konce. Bohužel se nám to celé nějak pokašlalo a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Je to pro nás signál, že do příště musíme zlepšit hru v obraně,” okomentoval situaci od 52. minuty Lobodowski, jehož Piráti ztratili během následujících čtyř minut slibně vypadající náskok. Vsetín po vyrovnávacím gólu převzal otěže zápasu a byl na puku aktivnější, i když dvě minuty před koncem základní hrací doby se do brejku dostal právě bývalý hráč Vsetína a měl na hokejce tři body pro svůj tým. 

„Když jsme prohrávali 1:3, tak už jsem myslel, že je to ztracené, ale padla nám tam jedna šťastná branka Daniela Klímka. Předtím pěkně prostřelil gólmana Michal Matiaško, takže jsme měli vyrovnáno. Oni v závěru už jenom betonovali, takže jsme věděli, že v prodloužení ten bod urveme my.“ popsal sebevědomé počínání domácího celku v závěru zápasu Šimon Jenáček. Vsetín byl opravdu aktivnější i v prodloužení, během kterého nešel na gólmana Chrásteckého ani jeden puk.

Vsetín tedy v prodloužení doopravdy rozhodl, a to gólem z hokejky Šimona Jenáčka, na kterém se v obraně mnohdy projeví jeho zkušenosti z útoku. A jak popsal vítěznou branku? „Tomáš Ondračka mi to tam pěkně přenechal na modré. Hned jsem ťukl Danu Klímkovi. Sjel jsem si do volného prostoru a Dan mi to tam pěkně vrátil. Mně to nějak přeskočilo hokejku, ale z otočky jsem do toho plácnul. Z mojí strany to byla opravdu šťastná branka.“

Všechny vsetínské góly vstřelila elitní útočná formace, která se pravidelně prosazuje v každém utkání a v klíčových částech zápasu tráví na ledové ploše mnohem více času než zbytek týmu. Jak to vidí obránce této lajny? „Hraju se čtyřmi zkušenými hráči, kteří už loni měli spoustu bodů. Jsem moc rád, že mě dokázali ze začátku podržet, protože jsem mladší a moc mi to nešlo. Myslím si, že lepší spolupráci v lajně bych nenašel snad v celé republice.“ Šimon Jenáček je s pěti góly a jedenácti asistencemi druhým nejproduktivnějším obránce Vsetína, hned po Tomáši Ondračkovi, který má o branku více

Po zisku dvou bodů okusili vsetínští mladíci i kouzlo děkovačky. „Bylo to pro nás poprvé. Ještě nikdy jsme to nezažili. Někteří z nás chodí na muže, takže jsme věděli, co dělat. Někteří tam kroužili a nevěděli co, tak se toho ujali ti zkušení a myslím si, že jsme si to parádně užili.“

Tímto už jen vygradovala úžasná atmosféra, kterou na stadionu vytvořili fanoušci, již přijali výzvu a přišli podpořit starší dorostence. Ve třetí třetině oznámil hlasatel přítomnost 842 diváků, kteří dodali mladíkům trochu více motivace. „Měl jsem úplně sevřený žaludek, to je jasné. Nikdy jsem před tolika lidmi nehrál. I ta světla a všechno. Jak fanoušci poprvé zařvali, tak jsem nevěděl co dělat. Postupem času ale stres opadl a fanoušci pro nás byli opravdu výborným motorem. Bez nich bychom dnes nic nedokázali,“ poukazuje Šimon na velmi důležitý faktor zápasu, „myslím si, že to pro nás bude zážitek na celý život a budeme na to jistě hodně vzpomínat. Od klubu je to pěkné gesto, ale fanoušci, kdyby nechtěli a nehecli se, třeba i ti z kotle, tak by to bylo zbytečné.“ Výzvu o překročení diváckého rekordu na zápase staršího dorostu zaregistrovali i v druhém táboře. „Byla tu strašně dobrá atmosféra, snaha o překročení diváckého rekordu a přilákání fanoušků i na mládežnický hokej byl dobrý nápad. Před takovou kulisou se hrálo dobře a potkal jsem se i s klukama, takže z tohoto pohledu to bylo dobré. Škoda jen, že to pro nás neskončilo vítězně,“ smutnil po zápase zástupce poraženého týmu, který však hledal na zápase také to pozitivní, „Hodně nás to namotivovalo, měli jsme o to větší chuť Vsetín porazit, abychom dokázali, že jsme lepší. Domácí samozřejmě taky, protože jsou to jejich fanoušci, cítí podporu a chtějí je potěšit.“

Zápas, na který všichni s velkým očekáváním čekali, už je ale minulostí a oba celky musí upírat zrak k dalším soubojům o zisk bodů. Valaši nastoupí do konce tohoto kalendářního roku ještě dvakrát a oba tyto zápasy budou hodně důležité. Vsetínští jsou v tabulce na třetím místě se stejným počtem bodů, jako má druhá Mladá Boleslav. A právě do Mladé Boleslavi se Vsacané vydají v neděli. První příčka patří Olomouci, na jejímž ledě se Vsetín představí ve čtvrtek 21.12. „V neděli jedeme do Boleslavi, která je na druhé příčce, takže tam to bude jistě těžké, protože jsou našláplí. Myslím si, ale, že tato tabulka je tak vyrovnaná, že můžeme překvapit Boleslav i Olomouc a vyhrát,“ hecuje před důležitou částí nadstavby Šimon.

Tak ať se daří!