DĚKUJEME ZA PODPORU V SEZONĚ 2017/2018 A TĚŠÍME SE NA DALŠÍ SPOLEČNÉ ZÁŽITKY

Jackovy zápisky #10 - Bez Horehledě hrajeme líp

Václav Trávníček • 14.1.2009

V s e t í n - Úspěšné trojkolo mají za sebou vsetínští dorostenci. Přestože v pátek podlehli Kometě Brno na jejím ledě 4:3, berou šest bodů za pondělní vítězství nad Zlínem (5:2) a sobotní kanonádu proti Jihlavě (11:2). Trenér Jenáček tak může být spokojený. Zatímco v úvodu sezóny se jeho tým trápil ve spodním patrech tabulky, je dnes po šestatřiceti kolech na 18. příčce s devítibodovým mankem na play off. A to i přesto, že se rozloučil s nejlepším střelcem Petrem Horehleděm. Jenáček naopak v kádru přivítal dvě nové tváře: Obránce Michala Žáka (1993) a útočníka Jana Káňu (1992), jenž je mimochodem synovcem hvězdného forvarda Petra Čajánka. „Michal pochází z Nového Jičína a měl jsem na něj dobré reference. Navíc na sobě pracuje. Honza přichází ze Zlína. Byl u nás už před Vánoci, ale zranil se, takže k dispozici bude až nyní,“ řekl kouč dorostu.

V pondělním derby se Zlínem jsme měli co oplácet

„Chtěli jsme porazit silný Zlín alespoň jednou v sezóně. Měli jsme jim co oplácet, naposledy jsme totiž prohráli 6:2. Tehdy jsme nepodali až tak dobrý výkon, jak bychom si představovali. Teď jsme ale na dobré vlně, kluci si věří a mají chuť do hokeje. Měl jsem obavy, abychom si nevylámali zuby na výborném brankáři Kašíkovi, nicméně se nám góly podařilo vstřelit. Dokonce jsme ho vystřídali, což se mu za sezonu asi mockrát nestává. To dokumentovalo pohodu našich střelců – Davida Klimka, Rendy Kajaby, Honzy Podešvy, Jirky Kozáka nebo dalších.

Myslím, že šlo o dobrý zápas z obou stran. Zlín se snažil dotahovat, což se mu povedlo, když vymazal naše vedení 2:0. Naštěstí jsme odskočili na 3:2 a na 4:2 a závěr jsme odehráli velmi dobře. Když jsme dali branku na 5:2, vzali jsme si šest minut před koncem oddechový čas. Klukům jsme řekli, že není důležité snažit se dát další jeden nebo dva góly, protože v hokeji je šest minut dlouhá doba. Utkání se mohlo zvrtnout někam, kde bychom nechtěli. Zlín jsme nakonec porazili. Šlo o body, se kterými někteří fanoušci možná nepočítali, ale já jsem přesvědčený, že doma jsme momentálně silní a dokážeme porazit i silného soupeře jako je právě Zlín.“

Prohra 4:3 v Brně nám možná prospěla

„V Brně jsme bohužel prohráli, nicméně si myslím, že to bylo po výkonu, za jaký se nemusíme stydět. Odehráli jsme tam dobrý zápas. Jestliže nás ale v utkání se Zlínem nevychytal gólman Kašik, podařilo se to Filipu Barusovi, synovi dlouholetého vsetínského hráče. Podal výborný výkon a předvedl několik skoro až zázračných zákroků, což v podstatě rozhodlo jinak vyrovnané utkání. Musím ale přiznat, že jsme se netlačili do brány tak, jak by bylo potřeba na tak výborného gólmana. Udělali jsme dvě tři chyby v obraně, které soupeř stoprocentně využil. Měl ve svém středu výraznou individualitu, útočníka Petra Süssera, jenž nám vstřelil dvě branky a na jednu přihrál. Do zápasu se nedostal náš David Klimek, když dostal trochu přísně trest na 2 + 10 minut. Trefil ramenem protihráče, který byl v předklonu. Rozhodčí to posoudil jako úder na hlavu, takže David vychladl a hrozně těžko se pak do zápasu dostával. Branku dal až na konci, kdy proměnil trestné střílení.

To už bylo ale minutu před sirénou a nám už nezbýval na vyrovnání čas. Na druhou stranu nám porážka i trochu pomohla, protože představa, že budeme vyhrávat všechno, je mylná. Někteří hráči se tak vrátili na zem. Bylo pár jedinců, kteří nepodali takový výkon, na jaký jsme si v poslední době zvykli, takže jsme si s nimi o tom museli promluvit.“

Kanonáda proti Jihlavě? Škoda, že jsme nepomohli našemu gólmanovi k nule

„V sobotním duelu proti Jihlavě předvedli dobrý výkon všichni - od prvního obránce po posledního útočníka. Bylo důležité, že se nám hned na začátku podařilo vstřelit branku. V první třetině jsme kralovali, vyhráli jsme ji 4:0. Pak jsme kladli důraz na to, abychom vedení nepodcenili a Jihlava se nedostala do hry. To se nám podařilo, odskočili jsme na 7:0. Hráli jsme na čtyři pětky a jsem rád, že to nesklouzlo k nějakému honění bodů, ale byly vidět hezké kombinační akce na jeden dotek. Jediná kaňka byla ta, že jsme více nepomohli brankáři Patriku Nechvátalovi k vychytání čistého konta, ale to je zkrátka hokej. Když vedete 8:0, je těžké zuby nehty bránit. Vítěztsví 11:2 nám ale radost nezkazilo.

Pohybujeme se nad soupeři, kteří také začali vyhrávat. Teď nás čeká těžké dvoukolo – v pátek Havlíčkův Brod, mající před námi dvanáctibodový náskok, v sobotu pak Hradec Králové, který na nás dotírá zespodu. Kluci mají obrovskou chuť do hokeje, chtějí se porvat o vyšší příčky a věřím, že budeme ve dvoukole bodovat a budeme se držet tam, kde jsme.“

S útočníkem Horehleděm jsme se museli rozloučit

„Petr u nás musel skončit. Společně s vedením klubu jsme jeho situaci vyhodnocovali. Došli jsme k závěru, že jeho přínos pro tým se po solidním rozjezdu sezóny dostal do mínusu. Narušoval klima v kabině, byl hodně negativní. Ostatně měl i kázeňské prohřešky na hotelu Britania, kde jsou kluci ubytovaní. Navíc – přemlouvat někoho v dorostu, aby každý trénink a zápas hrál naplno, to prostě nejde. Kluci by měli mít ctižádost a cílevědomost. S Petrem bylo několikrát hovořeno jak po dobrém, tak i po zlém. Několikrát jsme ho v utkání posadili a nehrál, dokonce jsme ho zkusili v juniorce, kde jsme čekali, že se čapne za nos. Bohužel i hodnocení od juniorským trenérů vyznělo špatně. Nehrál naplno ani tam, neplnil to, co měl. Dvojkolo proti Šumperku a Olomoucí jsme hráli bez něj a zvládli ho výborně. Mužstvo hrálo líp. Z kluků cítím, že je tento krok nemrzí. Zvlášť některým to určitě pomohlo.

Nejde o nic osobního. Petr odešel do Brna, v pátek nám dal dokonce branku. Třeba mu změna prostředí pomůže; dojde mu, že musí tvrdě pracovat. Snad to začne v Brně předvádět. U nás si myslel, že má vše jisté a že když je první v bodování, může si dělat co chce a trénovat jak chce To pak má rozkladný účinek na mužstvo. Pokud jeden hráč, který by měl mančaft táhnout, netrénuje naplno, má ke všemu spoustu řečí a přitom skutek utek, tak to nejde. Zažil jsem podobnou situaci už v jednom týmu, který jsem trénoval. Tam jsem po sezóně zjistil, že jsem jednoho jistého hráče vyhodil pozdě. Nebylo už cesty zpět, mančaft už se nedal do kupy. Bohužel Petrovi u nás angažmá nevyšlo. Přeji mu všechno dobré v jeho další kariéře.“

Předchozí díly:

Jackovy zápisky #9 – Chceme udržet dvacáté místo, zaručující neúčast v baráži (16.12.2008)

Jackovy zápisky #8 – Sedm bodů z devíti? Průměr (25.11.2008)

Jackovy zápisky #7 – Bolfíkovy branky, traktor a výhra proti Hradci (18.11.2008)

Jackovy zápisky #6 - Během přestávky už s novým gólmanem a odborným konzultantem (4.11.2008)

Jackovy zápisky #5 - Smolná prohra s Pardubicemi, rvačka a vítězství proti Spartě (21.10.2008)

Jackovy zápisky #4 - Je třeba se víc tlačit do brány (13.10.2008)

Jackovy zápisky #3 - Až do Vánoc budou každá dvoukola utkání pravdy (7.10.2008)

Jackovy zápisky #2 - Čekají nás zápasy pravdy (30.9.2008)

Jackovy zápisky #1 – Křest ohněm mají kluci za sebou (9.9.2008)