DĚKUJEME VŠEM FANOUŠKŮM ZA SKVĚLOU SEZÓNU

První liga sem patří hlavně kvůli fanouškům, tvrdí Radim Kucharczyk

Pavel Tajzler • 14.4.2017

Po třinácti sezónách se vrátil do mateřského klubu, aby mu pomohl zpět na výsluní. A povedlo se. Radim Kucharczyk se od začátku sezóny chopil role vůdce a táhl svůj tým za postupem. Vyhrál bodování v základní části, play-off i kvalifikaci. V posledním zápase sezóny se sice mezi střelce nezapsal, což ho však mrzet nemusí, jelikož své veledůležité zásahy zaznamenal v předchozích duelech. ,,Nejdůležitější je, že se nám podařilo postoupit,“ říká jasně zkušený harcovník, který si nemůže vynachválit vsetínské fanoušky. ,,Na rovinu musím říct, že na tuhle ligu je to extrém, něco neuvěřitelného. První liga sem patří hlavně kvůli těmto fanouškům.“

Dokázali jste to. Jak se cítíte po splnění předsezónního cíle?

Konečně to z nás spadlo. Celou sezónu se na postup čekalo. Kádr byl výborný, podmínky také, takže to byl takový bič na nás. Nejvíc to ale asi spadlo z Dopity a Luboše, protože tlak je největší na trenéry, takže jsme rádi za ně, za vedení i za sebe.

Od úterý jste věděli, že musíte vyhrát za tři body, abyste postoupili. To byla pro vás asi velká výhoda, že?

Před tím zápasem Havlíčkova Brodu s Jabloncem to nebylo příjemné čekání, protože přece jenom v hlavě to pořád máte. Věděli jsme, že nám stačí výhra za tři body ať už 1:0, 2:0 nebo 3:1, což výhoda určitě byla. Navíc pro nás hrálo skóre. Podle toho jsme se na utkání dobře nachystali a taky to dobře dopadlo.

Jak těžké pro vás dnešní utkání bylo? Měli jste po tak náročném programu před začátkem ještě dost sil?

Právě tím, že jsme trénovali profesionálně, tak jsme sil měli stále dost. Myslím, že se to projevovalo v play-off i teď, protože od půlky zápasu soupeři už, nemůžu říct, že by nemohli, ale tahali nohy a my ne.

V první třetině se vám podařilo dostat do dvoubrankového vedení, což vám určitě dodalo klid ve hře, byl to zlomový bod v zápase?

Ono se to zdá, jenže dva góly to není ještě super, ale jak jsme ve druhé třetině dali na 3:0 a 4:0, tak už jsme věděli že to asi dopadne dobře. Navíc jsme měli dost sil a tušili, že nám těch 5 gólů nedají.

V základní části jste si vybudovali velký náskok, který čítal přes třicet bodů. Nebylo pro vás mnohdy obtížné namotivovat se k zápasu?

Nejhorší je, že jsme tím propluli suverénně a ono to není dobré na play-off. Tým je zvyklý vyhrávat a najednou přijde play-off a je z toho problém. První kolo jsme sice zvládli úplně v pohodě, ale to druhé už byl větší problém. Musím na dálku poděkovat Drtičům, kteří nás dobře prověřili. Hráli fakt výborně a myslím si, že tato série rozhodla o tom, že jsme hráli nakonec ještě líp, semkli jsme se. Dovolím si říct, že proti nám nebyl lepší tým než oni.

Když jste se vracel na Vsetín, říkal jste, že jste ve věku, kdy týmu ještě můžete pomoci. To se nakonec potvrdilo na plné čáře, vyhrál jste týmové bodování v základní části, play-off, i kvalifikaci. Byl jste tedy i vy sám spokojený se svými výkony?

Přišel jsem tady z nejvyšší ligy, takže se čekalo, že naše pětka by to měla táhnout. Jsem za to rád, ale tým byl natolik silný, že když jsme nezahráli my, tak dvě lajny to odtáhly. Já jsem s tím tady šel. Navíc jsem chtěl postup hned. Nechtěl jsem čekání. Tady se říkalo do dvou let, ale já jsem moc chtěl postoupit už letos. Tým se poskládal výborně a je hlavně jejich zásluha, že mám tolik bodů a vyhrál jsem bodování. A samozřejmě taky trenérů, kteří byli úplně super a spolu s vedením nám připravili špičkové podmínky.

Letos jste si poprvé zahrál druhou ligu, do které jste se vrátil z extraligové Olomouce. Překvapila vás něčím? Co se týká kvality, rychlosti apod.?

Ne nepřekvapila mě ničím, ale určitě když jdete o dvě soutěže níž, je to znát. Hlavně v kvalitě posuzování zákroků. Píská se těch záludností, co nejdou moc vidět, mnohem míň. S tím jsem se musel někdy hodně prát, protože někdo mě tam sekl, hákoval a někdy jsem i vytekl, ale ono to tak bývá. Čím níž, tím se to píská míň. Teď jsme rádi, že půjdeme o soutěž výš, kde se tohle bude pískat víc.

Když se vrátíme k play-off, kde jste ztratili jediný zápas, vypadá to, jako byste projeli vyřazovací části jako nůž máslem. Tak jednoduché to ale nebylo. Jak byste v kostce shrnul bitvy v play-off.

Nejtěžší byla série s Hodonínem. Jak už jsem říkal, hráli výborně. Museli jsme otáčet sérii a ty zápasy s nimi byly nejtěžší. Musím říct, že do toho dávali všechno a nás to pak stálo asi nejvíc sil.

Nakonec vás čekala vytoužená kvalifikace, která byla do poslední chvíle neskutečně vyrovnaná. Očekával jste podobný průběh?

Já jsem to čekal. Myslím si, že ta kvalifikace navíc není ideálně vyřešená, protože kdyby se hrálo na série věřím, že bychom vyhráli ze dvanácti zápasů třeba deset. Ale protože tady je to jenom o těch zápasech doma – venku, tak se může stát, že prohrajete nějak blbě a pak máte strach o výsledek. Tak jak se to stalo nám. První zápas nevyšel a pak už jsme byli trošku v tlaku, ale naštěstí jsme to zvládli.

V průběhu sezóny se objevovaly hlasy, že druhé skupiny mají horší úroveň, Havlíčkův Brod však tomuto tvrzení dal rázné trhliny a dvakrát vás velmi potrápil..

Oni to mají postavené na dvou nebo třech hráčích, kteří jsou šikovní a byli dominantní, což šlo vidět. Play-off je ale o týmu a my jsme mančaft, co se týče čtyř lajn měli lepší, takže toto rozhodlo.

Čemu to přisuzujete? Mohlo mít na to vliv, že v základní části, i v play-off jste neodehráli, tolik těžkých utkání, které by vás ještě více prověřili a připravili na tak náročné bitvy?

Je to tak. V základní části jsme měli výsledky 5:1, 6:3, 8:2 a pak přišlo play off a nedali jsme do půlky zápasu gól nebo dva a tohle jsme předtím nezažili. Trošku nás to svazovalo, ale nakonec jsme to zvládli, ta základní část byla prostě až moc lehká.

Kdy v sezóně vám bylo nejhůře?

Určitě v domácím zápase s Havlíčkovým Brodem. Myslel jsem, že to za tři body dáme, ale pak tam byly takové sporné věci, ke kterým se nechci moc vyjadřovat, a měli vliv na to, že vyrovnali. Pak jsme byli ale rádi, že ten hokejový pánbůh nám to vrátil v tom, že namazali Rendovi (René Kajaba), který šel sám a rozhodl.

Letos se tu sešel velmi kvalitní tým, který tvořili z poloviny odchovanci klubu, k tomu několik dalších, co mají k regionu blízky vztah. O to je určitě příjemnější, že se postup podařil, viďte?

Určitě. Když to tak řeknu tak 15 hráčů je místních doplněných o nějaké Zlíňáky, hráče z Olomouce, z Nového Jičína, z Čech tam jsou dva. Přišel Vláďa Luka, který byl výborný. Celé se to semklo. Měli jsme opravdu dobrý tým.

Musím se vás zeptat na fanoušky. Co říkáte, tomu, že neváhali a jeli za vámi přes celou republiku v počtu cca 600. To je neuvěřitelné, souhlasíte?

Na rovinu musím říct, že na tuhle ligu je to extrém, něco neuvěřitelného. V první národní má podobné fanoušky možná Motor, ale to je větší město, takže na to, jaké my jsme malé město je to neskutečné. Jsme z toho vyjevení ještě teď. První liga sem patří hlavně kvůli těmto fanouškům.

Jak vy osobně jste vnímal zájem fanoušku, kteří vás znají ještě z extraligy. Zastavovali vás často ve městě?

Poslední měsíc to bylo šílené, protože lidé cítili, že už by to mohlo vyjít. Tlak byl stále větší a větší. Lidi mě často zastavovali, ale jsem za to rád. Hlavně, že jsme to zvládli, protože by nás potom asi ukamenovali (usmívá se).

Vsetín od začátku dělal vše pro postup do WSM, myslíte, že v klubu je vše připraveno na to hrát o stupínek výš?

Já si myslím že stoprocentně. Tým by teď v první národní hrál v pohodě střed a myslím, že co se týče kádru, zázemí, sponzorů, tak se to zvládne úplně v pohodě.

Vy máte zde máte platnou smlouvu. Těšíte se zase na vyšší soutěž?

Mám ještě na rok, ale všechno se dá roztrhat, takže nevím. Možná mě píchne v zádech nebo mě budou hodně bolet nohy. Uvidíme, co se stane.

Radime teď trochu s nadsázkou. Vy jste v několika rozhovorech říkal, že ve vašem rozhodování, kam jít hrát, hrál roli váš starší pejsek. Ten je teď určitě rád, že se příští rok nebudete muset nikam stěhovat, viďte?

Je určitě rád a přítelkyně taky. Ta mi nadává, protože vždycky zmíním jenom pejska. Myslím si, že teď už běhají doma s prskavkami. Jenom doufám, že ho nezapálila.