Rozhodla třetí branka, kterou mi tam soupeř kopl nohou, má jasno brankář Petr Hromada

Michal Veselý • 15.11.2009

Nezklamal a naznačil trenérům, že se s ním můžou počítat. Řeč je o juniorském brankáři Petru Hromadovi, jenž nastoupil k prvnímu celému zápasu za muže. Dvě třetiny sledoval, jak jeho spoluhráči spalují jednu šanci za druhou. Zápas místy vypadal, jak jedna dlouhá přesilovka Valachů. Hlavně v úvodní části hráli svěřenci koučů Juríka s Hlobilem výborně, ale koncovka byla žalostná. Ve druhé části vypadala hra podobně, ale z branky se radoval opět soupeř. Ve závěrečné části hosté otevřeli hru a břeclavští Lvi nemilosrdně trestali, výsledek tak vypadá hrozivě „Dovolím si říct, že jsme byli lepším týmem, ale nedali jsme vyložené šance,“ říká po své premiéře Petr Hromada.

Petře, premiéru v brance sis představoval asi jinak?
Určitě jinak než s výsledkem 5:0. Dovolím si říct, že jsme byli lepším týmem, ale nedali jsme vyložené šance.

Někdo, kdo zápas neviděl, si řekne, prohráli 5:0, to musela být ostuda…
Přesně tak, byl to vyrovnaný zápas, byli jsme i lepší, ale ta koncovka nás zklamala. Dostali jsme dva nebo tři góly v oslabení. Na začátku třetí části jsme chtěli přežít přesilovku soupeře a dá nějaký kontaktní gól. Soupeř mi dal gól nohou, takový hodně sporný. Soupeř dal na 3:0 a pak už si to soupeř pohlídal.

U té třetí branky ses hodně rozčiloval …
Rozčiloval ani ne. Zdálo se mi, že to kopl nohou, že to byl úmysl.

Co sis v brance říkal, když si viděl, jak tvoji spoluhráči promarňují jednu šanci za druhou?
Už jim to tam musí spadnout. Rozhodčí nás vylučoval za zbytečné fauly. My jsme byli zbytečně podráždění, ale ty góly jsme měly dát, šancí bylo moc. V poslední třetině jsme hru moc otevřeli a dostali jsme tři branky.

Zlomový byla branka na 3:0, souhlasíš?
Určitě ano, za stavu 2:0 jsme pořád věřili, že dáme kontaktní gól. Po třetí brance na nás padla taková deka a už to bylo špatné.

V kabině řádí chřipka, jak jste na tom byli po této stránce?
Petr Mokrejš nastoupil obětavě i s chřipkou, o přestávce se hodně trápil, dusil. Hrál ale velice dobře a bojoval. Hráli dnes i junioři, kteří nastoupili v pátek v Šumperku. Musíme se s tím nějak poprat.

Trenér říká, že by byl rád, kdyby se úterní zápas s Orlovou odložil…
Uvidíme, jak to dopadne. Kdo se uzdraví, a kdo ne.

Kdy ses dozvěděl, že nastoupíš?
Byl jsem domluvený s trenéry, že mě v sobotu pošlou do branky a vyzkouší mě. Připravil jsem se na to a šel do branky. Před zápasem jsem ani nebyl nervózní, byl jsem docela klidný. První třetina byla 1:0, takže jsem byl v pohodě. Až na konci, když jsme dostali ty dva rychlé góly, jsem byl trošku naštvaný.

Neznervózněl tě trošku ten první gól hned ve druhé minutě?
Určitě ano. Nevyhodili jsme puk a jejich útočník to tam nadvakrát dostal. Když jsem ale viděl ty šance, které máme, tak jsem věřil, že vyrovnáme.

Po zápase mi říkal trenér Jurík, že byl s tvým výkonem spokojený, jak si to viděl ty?
Když to říkal trenér, tak je to dobré (rozesměje se). Pět branek je sice hodně, ale 2–3 góly byly do prázdné. Myslím, že to šlo, trenér mě zhodnotil dobře (opět se směje).