SDO: Byla to velice úspěšná sezóna, těší Petra Fojtů

Trenéři i hráči kategorie staršího dorostu měli od začátku jasný cíl, a to udržení extraligy. S přibývajícími koly se přestala zdát jako nesplnitelná jiná výzva. Play-off. „Na přelomu října a listopadu se nám začalo více dařit, přišla menší šňůra výher a už jsme začali trošku pošilhávat směrem nahoru. Už jsme si mysleli, že bychom mohli udělat play-off ještě předtím, než se to rozřazovalo, tedy ještě ze základní skupiny,“ přiznal Petr Fojtů, jelikož už skupina E byla velmi vyrovnaná. „Málem to dopadlo dobře,“ mrzí jej nepostup do vyřazovacích bojů. Také přes to to ale byla, jak tvrdí i Fojtů, sezóna velice úspěšná.

Petře, jaký byl cíl na začátku sezóny?
Cíl byl jasný – hlavně udržet Extraligu staršího dorostu. Loni se tenhle ročník zachraňoval, a to prakticky posledním zápasem. Cíl byl tedy daný, i když přípravné zápasy ze začátku sezóny nasvědčovaly tomu, že to může být trošku lepší. 

Která ze zásadních věcí byla v letošní sezóně jiná? 
Určitě si myslím, že naši odchovanci nebo hráči, kteří už jsou tady delší dobu, byli hodně kvalitní. Mám teď na mysli ročník 2000. Loni odešly devadesát devítky, ti kluci nebyli takoví tahouni a dá se říct, že už loni to táhli tito kluci ročníku 2000. Dalo se čekat, že právě tito hráči budou letos v soutěži celkem dominovat, a to se taky potvrdilo. 

Dalo by se tedy říct, že to bylo o individualitách? 
Nebudeme si nic nelhávat. Když se podíváme na statistiky, tak hned vidíme, že naše letošní první lajna ovládla čísla celé extraligy. Jde vidět, že to byli opravdu velcí tahouni. 

Až na výjimky se formace v týmu neměnily. Jak to bylo s jejich skládáním?
Je pravda, že na začátku nás ani nebylo tolik. Co si pamatuji, do přípravných zápasů nás šlo osmnáct. Potom se Matúš Floriš vrátil na Slovensko, Žabčík ukončil kariéru a od té doby jsme prakticky měli na výběr šestnáct sedmnáct hráčů, takže tam s tím moc šachovat nešlo. První lajna byla jasně daná, druhá se taky nějak vystříbřila, třetí byla tím pádem jasná a myslím si, že složení, ve kterém kluci hráli, nebylo vůbec špatné. 

Na začátku sezóny se ale moc nedařilo. Nepřicházely obavy již v úvodu? 
Je pravda, že první zápasy jsme trošku vystřízlivěli. Myslím si, že nám hodně uškodily i ty vysoké výhry v přípravných zápasech. Kluci si mysleli, že to půjde samo. Jenže první dva zápasy – Zlín, Vítkovice. Bylo to velké vystřízlivění, ale já jsem pořád věřil, že ten mančaft má sílu.

Zmínil jste Zlín a Vítkovice, které jste v průběhu dokázali porazit. Jak to, že jste z těch prvních utkání odcházeli s debaklem? 
Kluci k těm pozdějším zápasům přistoupili jinak. Bylo tam nějaké pocení, ale potom už do toho šli naplno. První zápasy to byl takový hurá hokej, mysleli si, že to půjde samo. Všichni se hnali dopředu, moc jsme nemysleli na obranu. Pak jsme trošku změnili styl hry, začali jsme i více bránit a otočilo se to a zdá se mi, že i soupeř trochu změnil hru. 

Měnil nějak vývoj sezóny její cíl? 
Na přelomu října a listopadu se nám začalo více dařit, přišla menší šňůra výher a už jsme začali trošku pošilhávat směrem nahoru. Už jsme si mysleli, že bychom mohli udělat play-off ještě předtím, než se to rozřazovalo, tedy ještě ze základní skupiny. Tajně jsme doufali a o pár bodíků nám to uteklo. Když soutěž postoupila dál a ve druhé skupině jsme se spojili s Čechami, začali jsme už hodně pošilhávat po tom play-off, kluci sami si to dali za cíl. Málem to dopadlo dobře. 

Kdy nastal ten zlom, a vy si uvědomili, že se letos možná nebude muset zachraňovat a můžete se dostat do play-off? 
Řekl bych, že to bylo na začátku listopadu, kdy jsme venku porazili Vítkovice. To byly zlomy, kdy kluci zjistili, že jde opravdu vyhrát s každým. Troufnu si říct, že ve Vítkovicích se hodně roků nevyhrálo, v Třinci se taky běžně nevyhrávalo a teď se to dařilo. 

V nadstavbě jste začínali na třetím místě. Jak těžké bylo to udržet? 
Určitě to bylo složité. Hodně se nám ale povedl jeden z prvních zápasů, které jsme hráli. Byl to ten v Havlíčkově Brodě. I já jsem doufal, že se do play-off dostaneme a tento zápas nás nasměroval. Na tom začátku se to ještě více zlomilo, měli jsme dobrý vstup a od toho se celá nadstavba odvíjela. 

Závěr nadstavby už ale nebyl ve vašich rukou. Jaké to pro vás bylo? 
Řeknu to upřímně. Já už jsem v to moc nedoufal, protože jeden z pro nás rozhodujících zápasů se hrál v Chomutově, kam přijel Třinec. Oceláři museli vyhrát a vím, že v sezóně Třinec nepodával nějaké výkony. V ten moment nám ale hodně pomohl, vyhrál. Pamatuji si, že když jsem se tenkrát podíval na výsledek, nemohl jsem tomu uvěřit. 

Nakonec jste se ale dostali dál, co následovalo? 
Předkolo bylo hodně o prvních dvou zápasech. S Boleslaví jsme doma mohli brát klidně tři body. Hodně rozhodla taky série s Olomoucí. V sezóně jsme s ní hráli čtyřikrát a ani jednou jsme ji neporazili, v tom byl podle mě kámen úrazu.

Jaká to teda byla sezóna? 
Když se ohlédnu zpětně tak si myslím, že to byla velice úspěšná sezóna. Nechtěl bych opomenout ani fakt, že hodně pomohl příchod gólmana mladšího dorostu Jakuba Málka. Ten hodně pomohl v zápasech, měl tady dobrou bilanci a nám se to díky němu taky hodně zvedalo. Sezónu musím hodnotit určitě kladně, byla to v uvozovkách taková klidnější sezóna. Nějak od toho listopadu už jsme věděli, že Warrior Brno a Letňany mají málo bodů a pro nás by to mohlo proběhnout dobře a v klidu. 

Před sezónou přišel do týmu hlavní trenér Josef Turek, jak se vám s ním spolupracovalo? 
Z mého pohledu se mi s ním spolupracoval velice dobře. Pepa je hodně specifický trenér, ale z mojí strany tam nebyl vůbec žádný problém a můžu říct, že jsem se od něho hodně naučil. Je to trenér s velkými zkušenostmi z extraligových mančaftů a pro mě jako pro trenéra to byl velký přínos. 

Příští rok nastanou změny v mládežnických soutěžích, jak to bude vypadat na Vsetíně? 
Zrušila se juniorka a já osobně říkám, že pro nás je to velice dobrý krok. Hlavně proto, že máme silný ročník 2000 a kluci můžou zůstat. V současné fázi ještě samozřejmě nevíme, kdo z nich odejde, nebo zůstane, ale myslím si, že většina kluků nemá důvod odcházet. Hráli by stejnou ligu, jenom za jiný mančaft. Momentálně toho ještě moc dopředu nevíme. Nevíme, jak to bude s ročníkem 99, který by ještě měl hrát. Je možné, že jich bude moci nastoupit pět, tři nebo možná taky žádný. Od toho se bude taky odvíjet to, kolik bude hrát gólmanů. Myslím si ale, že příští rok bude v tomhle mančaftu větší konkurence a nemuselo by to být vůbec špatné.