Tomáš Vávra po úspěchu ve finále: Všichni víme, co chceme hrát. My se vrátíme!

Valaši ve třetím finálovém zápase dvakrát vedli, ale dvakrát o své vedení také přišli a jejich triumf ve východní skupině druhé ligy byl pořád stejně daleko. „Myslím si, že oba dva mančafty už tahaly nohy, je to přeci jenom dlouhé. Takový je ale hokej. Srovnali to, ale my jsme se snažili být na střídačce stále v klidu, nijak nebláznit a hrát pořád svůj hokej,“ cítil situaci šestadvacetiletý útočník Tomáš Vávra. Vsetín však na svou vytouženou metu ještě nedosáhl. „Pocity jsou krásné, ze začátku je to samozřejmě euforie. My to ale bereme tak, že teď jsme udělali semifinále, a to pravé finále nás teprve čeká.“

Jaké jsou emoce po vyhraném finále?

Pocity jsou krásné, ze začátku je to samozřejmě euforie. Je to příjemné, šli jsme si za tím celou sezónu, chtěli jsme vyhrát a postoupit do kvalifikace. My to ale bereme tak, že teď jsme udělali semifinále, a to pravé finále nás teprve čeká.

Berete tedy finále jen jako jeden z dalších kroků na cestě?

To určitě ne. Výhry ve finále si vážíme, i když to není hlavní cíl. Tady ten krok byl pro nás nejtěžší, protože jsme věděli, že Poruba nebude nic vzdávat. Byla to těžká série, ale jak říkám, naším konečným cílem je udělat kvalifikaci, do které jsme teď postoupili. To nejdůležitější je teď před námi.

Co rozhodlo dnešní utkání?

Dnešní zápas hodně ovlivnily přesilovky a nebojím se říci, že i rozhodly. Dali jsme dva góly z přesilovek, první Honza Kolařík, druhý pak Láďa Luka. V početních výhodách se nám teď začalo dařit, začali jsme je proměňovat v pravý čas. Je to jedna z věcí, které opravdu rozhodují zápasy.

Dvakrát jste se dokázali dostat do vedení, ale soupeř dvakrát vyrovnal. Nebylo to náročné?

Myslím si, že oba dva mančafty už tahaly nohy, je to přeci jenom dlouhé. Takový je ale hokej. Srovnali to, ale my jsme se snažili být na střídačce stále v klidu, nijak nebláznit a hrát pořád svůj hokej. My víme, že hra, kterou předvádíme, náš agresivní forčekink, rychlé napadání, točení si hráčů, měnění pozic... to je to, co nás zdobilo celou sezónu a bude to na soupeře platit. Za jakéhokoliv stavu hrajeme svoji hru, nenecháváme se strhnout a jdeme si za svým.

Zápas dospěl do prodloužení, kde bylo k vidění několik nadějných šancí. Nemrzelo vás po jeho skončení, že ve třetím finálovém zápase jdete do loterie v podobě nájezdů?

Určitě to byla škoda. Já jsem měl velkou šanci z mezikruží a s Honzou Kolaříkem jsme proskočili do přečísílení dva na jednoho. Tam kdyby to šlo trošku víc přes hokejku, tak bych to měl po přihrávce od Honzy do prázdné brány. Ale takový je hokej. Asi to mělo dopadnout tak, jak to dopadlo. Možná to bylo nakonec lepší i pro lidi, takhle to bylo více napínavé, emoce byly ještě větší a větší.

Nájezdy vyšly 100% ve váš prospěch, věřil jste v takovýto průběh?

Musím říct, že nájezdy trénujeme. Na tréninku děláme tzv. dřeváka, takže to nám v těchto nájezdech určitě pomohlo a Michal Šurý to perfektně pohlídal. Já už jsem se teda trošku klepal, protože jsem měl jít na řadu jako čtvrtý, a když jsem viděl, že všichni tři kluci přede mnou dali, tak jsem si říkal, že to bych byl první od nás, kdo to nedá. Naštěstí Šurda (Michal Šurý) odvedl perfektní práci. On je takový salámista, takže si myslím, že si z toho moc hlavu nedělal. No a k mojí radosti to všechno vyšlo a už jsem jako čtvrtý jít nemusel (smích).

Jak se vám s Porubou hrálo? Zdálo se, že po většinu všech zápasů jste měli více ze hry…

My jsme se na tuto sérii hlavně perfektně připravili. Porubu jako soupeře známe. Víme, co od ní máme čekat. Osobně si myslím, že za stav 3:0 na zápasy může hlavně utkání v Ostravě, to bylo klíčové. Vstup do tohoto zápasu je hodně zlomil a nám už pak nic nebránilo v tom, odvést domů vítězství 4:2 a vedení 2:0. Dnes jsme to doma chtěli ukončit, už jsme tam opravdu nechtěli jet. Budu se opakovat, když řeknu, že jsme se na soupeře perfektně připravili a výsledek 3:0 na zápasy jen značí o tom, jakou má tento mančaft sílu.

Jak moc důležitý byl pro tuhle sérii fakt, že za Vsetín nastupovaly čtyři vyrovnané a sehrané formace?

Všichni víme, co chceme hrát. Máme vyrovnané všechny čtyři lajny, a to je z mého pohledu, hlavně v play-off, strašně důležité, protože dokážeme rozložit síly a nemusíme to točit třeba na šest sedm lidí. Každá lajna, která jde na led, dokáže dát gól. To je jedna z nejdůležitějších věcí, kterou můžeme v play-off chtít. Hrát na čtyři kompletní lajny je pro nás strašně velká výhoda, protože teď už se jede fakt na krev. Naší výhodou je také široký kádr, někteří hráči sice nehrají každý zápas, ale neustále trénují a jsou připraveni naskočit do hry.

Finále jste si se Vsetínem zahrál i vloni, dokážete tyto dvě série nějak porovnat?

To se těžko hodnotí. Letos tu bylo více starších a zkušenějších hráčů, kteří dokázali krotit emoce, když se něco dělo. Loni jsme se z toho trochu sesypali, hlavně když jsme mohli rozhodnout za stavu 2:1 doma. Letos jsme si to třetí vítězství doma pohlídali hlavně díky zkušenému mančaftu.

Za domácí výhru jsou určitě rádi také fanoušci, co říkáte na jejich mohutnou podporu?

To je kapitola sama o sobě. Je to něco neuvěřitelného. Opakuje se to pořád dokola, v každém rozhovoru je každý chválí, poukazuje na ně, ale 5 100? To je něco neskutečného. Myslím si, že někdo, kdo nikdy nehrál na Vsetíně, tohle nemůže zažít. Neví, jaké to je stát na ledě, když ho lidi takhle ženou. Je to nádherný pocit. Já opravdu nemám slov, to je nepopsatelné. Pět tisíc lidí tleská, zapojuje se do fandění. Hesla „Spolu za Vsetín“ a „My se vrátíme“, vždyť to je něco neuvěřitelného, co ty lidi spojuje a mně se kolikrát i na střídačce rozklepu nohy.

Za týden začíná kvalifikace o WSM ligu, sledujete své potenciální soupeře?

Teď budu tedy mluvit sám za sebe, ale od semifinále jsem začal sledovat, jak na tom druhá skupina je. Zprávy o mančaftech ale vůbec nemáme, jen jsme to na oko sledovali, kdo je v semifinále, kdo by tak mohl být naším soupeřem. Ale jak říkám, my se na to připravíme, my si jdeme za svým a my se vrátíme!