Vstupenky online

Hokej finančně nákladný není, říká šétrenér přípravky Konečný. Pochvaluje si hokejové třídy v Rokytnici

Dominik Tobola • 29.03.2016

VHK Vsetín, to není jen hokejové áčko, i když to tak v posledním čase malinko vypadá. Zelenožlutý klub prosperuje od nástupu nové vlády na trůn i v neméně důležitém sektoru. Mládežnický hokej začíná od těch nejmenších. Chabé počty dětí, které Valachy v nedávných letech trápily, jsou, doufejme ty tam. Současná práce s mládeží funguje prozatím velice slušně. Jednu z největších zásluh na ní má Lubomír Konečný, hlavní trenér nejmladších kategorií v klubu. „Snažíme se pracovat s co možná největším nasazením. Od doby, kdy jsme začali nábory a podobně dělat, se nám počet dětí v ročníku zvýšil,“ komentoval situaci mladý a pracovitý kouč.

Začneme obecnou otázkou, kterou dnes široká veřejnost mnohdy vznáší. Je hokej finančně nákladný, konkrétně na Lapači?

Řekl bych, že u nás se snažíme tento názor hodně vyvracet. Myslím, že se nám to zatím daří, protože dětem nabízíme v začátku všechno k zapůjčení. Tak to funguje po dobu, kdy chodí na tréninky a učí se bruslit. V případě, že si dítě vytvoří nějaký vztah k hokeji, což trenér pozoruje, anebo samo vyjádří touhu nadále se hokeji věnovat, tak si může v závislosti nato nafasovat ostatní výbavu. Takto funguje až vlastně po mladší dorost, všechno je možno zapůjčit. Navíc od mladšího dorostu potom už dostává i hokejky, což je na klub, který nespadá pod akademii, myslím si, velice slušná záležitost. Hodně nám také pomáhá Svaz, který nám posílá hokejové sety pro mládež. A pokud je nějaký problém, vždy se snažíme, a většinou úspěšně, najít řešení. Celkově shrnuto, u nás ve VHK hokej v žádném případě drahý není.

Probíhá i spolupráce se školkami a školami. V jakém je to smyslu?

Chodíme na nábory, které po školkách ve Vsetíně a zhruba v okolí dvaceti kilometrů pořádáme od září do prosince. Tam prezentujeme možnost přidat se do hokejového týmu. Samozřejmě, nefunguje to tak, že se dítě může přihlásit jen v tu dobu, kdy jsme u něj ve školce. To rozhodně ne. Když za mnou přijde někdo v březnu, že chce začít hrát, vytáhnu mu brusle a hurá na led. Dále je snaha, která už nese ovoce, v podobě zábavné komunikace s dětmi.

Povídejte…

Už loni děti kreslily obrázky pro naše hokejisty. Letos proběhla soutěž o výlet novým autobusem VHK, který jsme za vstřícné a velké pomoci ČSAD Vsetín mohli vypustit do ulic. Teď slouží jako klasický prostředek MHD. Abych se vrátil k té soutěži, tak měly školky za úkol vymyslet a nahrát na video píseň o vsetínském hokeji. Všechna videa pak šla na web, kde se hlasovalo o to, kdo se projede novým autobusem. Nakonec jsme to nemohli udělat jinak než, že se projely všechny děti. Ty pak i za to kreslily obrázky právě s novým autobusem. Děti byly nadšené, setkaly se s hráči A-týmu a měly zážitek. O to se snažíme především.

Jak je známo, dnes je díky dostupnosti nejnovější techniky v podobě počítačů a další elektroniky, velký problém přimět děti k pohybu. Jak se snažíte s tímhle vyrovnat?

Zůstaneme u těch školek. Zřídili jsme pro školky jednou za čtrnáct dní bruslení pro mateřské školky. Zatím to ale nefunguje úplně tak, jak bychom chtěli. Chodí většinou jen rodiče, kteří vyzvednou své ratolesti ze školky, zabruslí si a pak je tam znova vrátí. Chtěli bychom docílit toho, aby na ledě bruslili celé školky. Takto pospolu chodí jen z Luhu a MŠ Kostka.

Přejdeme tedy k přípravce. Jaké jsou stavy dětí u nejmenších?

Udělali jsme obrovský krok, si myslím. Od té doby, co jsem tady, se průměrný počet dětí v ročníku vyšvihl na číslo dvacet, což platí i nyní. Potřebovali bychom ale stále více dětí ročníků 2010, kterých je nejméně. Velký počet znamená velkou konkurenci a to v závislosti nato znamená lepší výkony a postupné zlepšování hráčů. Věřím, že děti budou stále přibývat k nám na Lapač. Je to velice důležité, aby klub mohl čerpat z vlastních řad odchovanců. Jednak udržet extraligové soutěže v mládeži, a také vychovat výborné hokejisty do vsetínského A-týmu.

Po několika letech půstu byly konečně založeny zpět hokejové třídy. Jak, kde a jakým způsobem tento projekt vzdělání a sportu funguje?

Je to vlastně od sezony 2013/2014, kdy nastoupila první nová generace. Je to všechno ve spolupráci se Základní školou v Rokytnici, které moc děkujeme. Vstříc nám vyšli a nadále vycházejí pan ředitel Petr Chytil a jeho zástupce pan Hynek Hromada. Funguje s nimi perfektní komunikace. Stejně tak je to s učiteli. Principem je, že když dítě dobře studuje, hraje hokej. Pokud má problémy ve škole, okamžitě o tom víme a následně to i řešíme. Dbáme na vzdělání, které mu určitě rokytnická základka dá. Je to škola se zaměřením na matematiku, informatiku a přírodní vědy. Takže má dítě perfektní přípravu i na střední školu. Co se týče modelu, jaký praktikujeme, tak vězte, že jsme chtěli předejít problémům minulých hokejových tříd. Nechceme, aby všichni kluci byli spolu ve třídě, proto jsou rozděleni napůl do áčka i béčka. Všichni mají upravený rozvrh tak, aby stíhali hokej i školu. Speciálně pro rodiče je to výborná věc. Dovede dítě do školy a pak se o něj už „nemusí“ starat. Poté, co jim skončí vyučování, přijdu pro ně do školy a jdeme na trénink. V případě, že nemůže rodič ani po tréninku, zavedu ty děti, které to tak mají, zpět do družiny, jež nám také velmi vychází vstříc.

banner pod článkem