Hrát za áčko? Neváhal jsem ani chvíli, prozrazuje Zbyněk Žabčík

Odchovanec vsetínského hokeje, ale letos prvně mimo „domov“. Zbyněk Žabčík po pádu juniorky Vsetína z extraligy zkouší štěstí v juniorce Zlína, který v nejvyšší soutěži působí stabilně. Pro velkou marodku mužů byl však povolán zpět. „Náš trenér se mě zeptal, jestli chci jít hrát za Vsetín. Nemusel jsem váhat, na šanci jsem čekal,“ netajil se radostí mladý bek. Zbyněk Žabčík tak prožil úspěšnou premiéru v mužském dresu Vsetína, kterému ke třem bodům pomohl i jednou asistencí.

Zbyňku, jak hodnotíte zápas s Frýdkem-Místkem?
Hrál se vyrovnaný zápas. Hodně jsme se přetahovali o výsledek. Nakonec jsme měli více štěstí my, když jsme před koncem dali vedoucí branku a hubené vítězství už ubránili. Z naší strany to byl dobrý zápas směrem dopředu, ale v obranné činnosti to bylo horší. Hodně jsme propadávali a vlastně jen díky Hroudovi jsme zápas zvládli. Na obraně musíme zapracovat, zlepšit ji. Samozřejmě to bylo i trochu tím, že nás bylo v zápase do obrany jen pět hráčů. Na konci zápasu už jsme toho měli dost.

Jaké momenty byly pro zápas rozhodující?
Myslím, že hlavně naše poslední, tedy vítězná branka. Jinak po celou dobu zápasu bylo vše otevřené. Za stavu 4:3 jsme hráli oslabení a inkasovali jsme. Vzápětí jsme opět vstřelili branku, která znamenala tři body, takže právě tento moment bych zvolil jako zlomový.

Ve druhé třetině jste byl hodně blízko brance, ale nedopadlo to. Co se stalo?
Třetí útok odehrál velmi dobrý zápas. Ve druhé třetině důrazem před brankou otevřeli prostor pro mě. Pepa Daněk mi posunul puk mezi kruhy, téměř do stoprocentní tutovky, vystřelil jsem brankáři směrem na lapačku, ale bohužel ji měl připravenou přesně v dráze letu puku.

Co udělá s hráčem taková zahozená šance?
Hodil jsem to hned za hlavu. Doufal jsem, že v průběhu zápasu tam třeba ještě něco spadne, ale nakonec se tak nestalo. Konečné tři body jsou však důležitější. Tak třeba někdy příště.

Za muže Vsetína jste hrál prvně. Jaké jsou pocity?
Mám pocit, že to nebylo úplně špatné z mé strany. Odehrál jsem si svoje, kluci mi pomohli, vzali mě hned mezi sebe do party, i když jsem na Vsetíně teď dlouho nebyl. Chci jim poděkovat, že mi pomohli.

Jak se to vůbec stalo, že jste odcestoval s áčkem k zápasu s Frýdkem?
Ráno jsem přišel ve Zlíně na zimák a trenér se mě zeptal, jestli nechci jet hrát za áčko Vsetína. Okamžitě jsem věděl, že chci jet, sbalil jsem si věci a pak už jen čekal, až mě nabere u bytu Daniel Vaněk.

Jste rád, že jste znovu mohl obléct zelenožlutý dres?
Byl jsem strašně rád, když jsem se to dozvěděl. Už déle jsem čekal na tuto příležitost, takže je bezva, že se to konečně naplnilo.

Letos hrajete za juniory Zlína. Prvně v kariéře mimo dres Vsetína. Jak se máte?
Jak říkáte, je to poprvé. Odmalička jsem hrál za Vsetín, letos změna. Rozhodl jsem se tak po pádu vsetínské juniorky z extraligy. Řekl jsem si, že to ve Zlíně zkusím. Zatím mi to docela vychází, nasbíral jsem i nějaké body a dostal jsem se i tréninkům s áčkem, což mi dává hodně.

A jak vy vidíte rozdíly v juniorské extralize vs. druhá liga, kterou jste dnes okusil?
Juniorská extraliga je hodně o bruslení, hraje se trochu takový hurá hokej. Jak jsem mohl dnes vidět, tak druhá liga je hodně silová, více se přemýšlí, hrají se nápaditější přihrávky a hlavně druhou ligu hrají velmi dobří zkušení hráči.

Sledujete výkony Vsetína?
Určitě ano, dívám se na každý zápas. Mám i informace z první ruky, jelikož bydlím s Markem Halodou a Michalem Popelkou, který hraje za Přerov. Přeju klukům, ať se jim daří samozřejmě.