Když obránci s útočníky hrají jako celek, chytá se pak daleko lépe, chválí spoluhráče Hromada

I bez hráčů jako Martin Ambruz, Robin Ševčík či Jiří Farda se Valachům v Přerově podařilo bodovat. Lví podíl na tom měl i Petr Hromada, který dovolil Zubrům pouze jednou skórovat. „Měl jsem i štěstí, že mě puky hodně trefovaly,“ řekl po zápase trochu skromně. „Když útočníci pomáhají obráncům a ti pak zase gólmanovi, hraje se všem lépe,“ pochválil dobrou defenzivní činnost spoluhráčů jednička v bráně Vsetína.

Petře, jak hodnotíte utkání s Přerovem?
Vyplatilo se nám, že jsme hráli dobře dozadu. Na zápas jsme se připravili, a i když to nebylo úplně stoprocentní, tak jsme byli schopni eliminovat útoky Přerova. Byli jsme trpělivější a to rozhodlo.

Kdy se v zápase lámal chleba?
Byl to moment, kdy jsme srovnali na stav utkání. Měli jsme dlouhou přesilovku, vyrovnali jsme, ale myslím si, že by bylo lepší, kdybychom z tak dlouhé početní výhody dali branek více. Kdybychom nevyrovnali, tak domácí jsou natolik zkušeným celkem, že jsou schopni i takový výsledek si už pohlídat.

V jakých momentech vám v bráně bylo nejhůře?
Nějakou přímo krizi jsem v zápase neměl. Měl jsem i štěstí, že mě střely poměrně trefovaly. Dobře jsme i bránili, takže tím mi to kluci usnadňovali. Když byl nějaký nájezd, tak jak už jsem říkal, měl jsem štěstí, že mě to trefilo. Jsou zápasy, kdy se vám dobře chytá, když hrajete dobře organizovaně dozadu. Útočníci pomáhají obráncům, obránci pomáhají gólmanovi a pak se chytá i hraje všem lépe.

Přerov na tom v posledních zápasech není také úplně nejlépe. Bylo to na nich vidět?
Určitě ano. Když je nějaká krize, tak se to pozná už třeba v zakončení. Kdyby byli v pohodě, tak by leckdy volili jiné řešení než nějakou střelu. Byli by více sebevědomí, dali by si to ještě a byli by víc drzí. Je to dáno právě těmi výsledky, kdy se týmu příliš nedaří. Střetly se tak dva týmy, které potřebují bodovat. Nám se podařilo urvat bod navíc a snad se od toho odrazíme k dalším dobrým výsledkům.

V sezóně jsme na nájezdy ještě nezvítězili. Věřil jste si tentokrát?
Snažil jsem se nad tím vůbec nepřemýšlet. Předchozí zápasy jsem toho v nájezdech moc nechytl, takže s čistou hlavou jsem šel do toho a tentokrát to vyšlo.

Při druhém nájezdu jste čelil Forsbergově kličce, asi vám trochu zatrnulo?
To ano. Haloda chtěl udělat nějakou fintu, ale naštěstí byl blízko mě, takže jsem tam stačil dát nohu. To je štěstí, minule nám nájezdy nevyšly, nyní ano.

V zápase jste inkasoval sekeru od Sedláka, na kterého jste se obořil, ale také na Lukáše Vrbu, že vám nepomohl. Co jste jim říkal?
Hlídám si brankoviště. Pokud tam někdo vjede, sekám ho po nohách, dokud nevyjede. Někomu se to nelíbí, ale to používá každý gólman. Musíme si hlídat své brankoviště. Po našich klukách asi hodně řvu, ale oni už si na o zvykli. Ví, že na ně něco zařvu, ale za minutu už o tom nevím já ani oni. Jsme tak už na sebe zvyklí.

Po sérii nezdarů se od zápasu s Porubou zlepšujete, posbírali jste i nějaké body. Zvedá se tým?
Ano, už v zápase s Porubou to šlo vidět. Na hokej se dalo dívat, byl to dobrý zápas. Ve výsledku rozhodla trochu naše nedisciplinovanost. Zase to však byl hokej, kterým jsme se prezentovali už dříve. Jako gólman to vidím zezadu a obrana se zvedla. Je to tím, že jim pomáhají útočníci a hrají jako jeden celek. Gólmanovi se pak chytá daleko lépe. Když mám štěstí a trefuje mě to, tak můžeme vyhrát i na jednu branku.

Do Vánoc chybí dva zápasy, čeká vás Nový Jičín a Valašské Meziříčí.
Pro nás takové trochu nepopulární zápasy s týmy, které jsou za námi. Oni se budou snažit utkání nějak umlátit, nebudou hrát nějak hezký hokej, jako například v Přerově, kdy se naopak divákovi zápas musel líbit. Hrálo se nahoru dolů, hře se přelévala ze strany na stranu. Od následujících zápasů takový hokej neočekávám. Musíme hrát poctivě, koncentrovaně od zadu, a když to budeme dodržovat, tak nějakou branku dáme.