Letos bych chtěl být s dětmi na ledě častěji, plánuje trenér Konečný

Dvoudenním soustředěním ve Velkých Karlovicích zakončily nejmenší vsetínské naděje suchou část letní přípravy. Děti narozené v letech 2005 a 2006 hrály na kopci Soláň hry nebo opékaly u ohně špekáčky. „Vlastně bych to ani soustředěním nenazýval. Spíše výletem, kde se tmelila parta,“ poznamenal trenér Lubomír Konečný, který v rozhovoru zhodnotil uplynulou suchou přípravu vsetínských žáčků.

Jak s odstupem času soustředění ve Velkých Karlovicích hodnotíte?
Myslím, že proběhlo úspěšně, mělo ohlas i od rodičů. Dokonce jsem se dozvěděl, že šlo o jednu z prvních akcí pořádaných pro děti. Ale nenazýval bych to snad ani soustředěním, jako spíš výletem, seznámením se. Akce probíhala dva dny na přelomu června a července ve Velkých Karlovicích. Přijeli jsme v sobotu ráno, něco jsme pocvičili, zatrénovali si, všechno to bylo spíše formou her. Večer jsme si s dětmi i s rodiči opekli špekáčky a přespali. V neděli jsme ráno absolvovali lehký trénink a po obědě odcestovali domů.

Co bylo hlavním cílem tohoto výletu?
Nazval bych to takovým stmelením. Děti se na takových akcích poznají více mezi sebou, zahrají si spolu různé hry a zablbnou si. Na trénink totiž přijde jednou ten a podruhé onen, ale tady byly všechny děti pohromadě, spaly na jednom pokoji. A musím říct, že byly hodně samostatné. Také pro rodiče to mělo význam – poznali se se mnou i s ostatními dětmi.

Do Velkých Karlovic jste zamířili na závěr letní přípravy. Jaká vlastně byla?
V letním období jsme měli tréninky třikrát do týdne. Dvakrát byla na programu tělocvična na základní škole na Ohradě a jednou jsme chodili na zimní stadion. Trénovali jsme celý měsíc a na závěr uspořádali vzpomínané soustředění.

Jak jsou na tom děti pohybově?
Co se týká pohybové stránky, některé děti ji mají špatnou. Motorika je u nich horší. Je to tak půl na půl. Někteří jsou šikovní, někteří méně. Na některých dětech je vidět, že lítají doma před barákem a hrají si s míčem. Oproti tomu děti z města hodně sedí doma a nehýbají se. Když jsem já v jejich věku přišel domů, hned jsem šel ven zahrát si hokej nebo fotbal, skákat přes švihadlo... Tak tomu už dneska moc není, takže se to musí dohánět právě na trénincích. Ty musí být delší a musíme na nich děti učit, jak třeba uchopit míč, tedy věci, které by už měly mít spíš naučené. V tomhle jsou děti oproti starším ročníkům pozadu. Musíme to dohánět a na klasický hokejový trénink pak zbývá méně času.

Kdy se začnete připravovat na ledě?
Doufám, že co nejdříve. Někdy na začátku srpna má být led hotový, takže věřím, že ho budeme moct využít hned ten první týden. Děti se těší, jsou nadšené. Zároveň věřím, že dostaneme na ledě více prostoru než tomu bylo minulý rok. Loni jsme se na led dostávali jenom o víkendu a v brzkých ranních hodinách. Moje snaha je dostat se s dětmi na led víc, využít alespoň jedenkrát trénink v týdnu a o víkendu je posunout na pozdější hodinu. Věřím, že se mi to podaří s klubem dojednat.

Jakým způsobem vlastně probíhá sezóna v téhle mládežnické kategorii?
Sezóna probíhá klasicky tréninky na ledě. Loni to bylo dvakrát v týdnu o víkendu. S dětmi jsem se viděl relativně málo. Letos bych chtěl, abychom byli více pohromadě. I když třeba nevyjde prostor na ledě, tak abychom s dětmi šli například ven. Zkrátka abychom je zapojili více. Co se týká zápasů, to je vyloženě na mé domluvě s trenéry jiných klubů. Budu se snažit pro nejmenší děti domluvit co nejvíce zápasů a turnajů v minihokeji.

Čtěte další články o nejmenších vsetínských nadějích:

• Hokejový nábor na dětském dni se těšil z velkého zájmu dětí

• Vsetínský hokej představuje nové vedení a myšlenku celoregionálního klubu