Luboš Jenáček: Věřím, že si fanoušci nenechají exhibici ujít

Zápas léta se blíží! Už příští týden v sobotu vyjede na vsetínský led mužstvo, které pro Valašsko před dvaceti lety vybojovalo nejvyšší soutěž. Čechmánkovi, Vlachovi nebo bratrům Stavjaňovým se v exhibici postaví současné mužstvo VHK kolem kapitána Vaňka. „Těším se na kluky, s některými jsem se už dlouho neviděl,“ říká vsetínský šéftrenér Luboš Jenáček, jenž v sezoně 1993/94 platil za dravého útočníka a letos tak znovu oblékne zelenožlutý dres. „Věřím, že si zápas fanoušci nenechají ujít,“ doufá.

Vsetínský hokej zaznamenal na přelomu 80. a 90. let veliký vzestup. Místní Zbrojovka nejprve na jaře 1987 postoupila z krajského přeboru do 2. ligy a o čtyři roky později vybojovala druhou nejvyšší soutěž. Tím to však neskončilo. Po dvou sezonách v 1. lize vstoupil do klubu razantně podnikatel Roman Zubík, jehož prostředky vystřelily Valachy přímo do nebeských výšin. Zbrojovka, do té doby červeno-bílo-modrá, změnila barvy. Hráči v nových zelenožlutých dresech vybojovali postup do extraligy a klub se ocitl na prahu pozdějších mistrovských úspěchů. Od klíčové události letos uplyne přesně dvacet let.

„Na sezonu 1993/94 vzpomínám rád. Myslím, že byla má nejlepší,“ tvrdí Luboš Jenáček, jenž byl jedním z hráčů, kteří tehdy Vsetín akorát posílili. „V létě 1993 se tu tvořil úplně nový tým. Z předchozích dvou prvoligových sezon zbylo asi jen šest hráčů jako Michal Tomek nebo Richard Šebestů. Nikdo nevěděl, co se tvoří a jak bude tým silný. A nikdo asi ani nepředpokládal, že si to během tak krátké doby sedne,“ vzpomíná současný vsetínský šéftrenér.

Soutěž o permanentku

● Chodili jste už v sezoně 1993/94 ve Vsetíně na hokej?

● Máte z té doby zachovanou nějakou vzpomínku, fotku, artefakt?

● Pošlete nám ji mailem na adresu soutez.vhk@gmail.com

● Klub se všemi příspěvky probere a autora toho nejzajímavějšího odmění permanentkou na novou sezonu 2013/14!

V čem bylo kouzlo Vsetína? Podle Jenáčka byl klíč k úspěchu ve složení mužstva. „To dával dohromady kouč Horst Valášek a podařilo se mu to skvěle. Dnes vidím, že to lépe snad ani udělat nešlo,“ přemýšlí. „Posílili nás zkušení hráči, kteří týmu dali velkou kvalitu - Rosťa Vlach, Ivan Dornič, Radim Raděvič nebo Standa Pavelec. Na ty navazovala střední generace v čele se Zbyňou Mařákem nebo Michalem Tomkem, a pak jsme tam byli my mladíci. To znamená já, Libor Forch, Dan Vrla nebo Ondra Zetek. Základním stavební kámen ležel v brankovišti. K Ivo Pešatovi, který byl ve Vsetíně dlouhodobá jednička, přišel pozapomenutý Roman Čechmánek. Spolu byli těžko k překonání.“

Valaši do soutěže vlétli jako uragán a sbírali jeden skalp soupeře za druhým. Hořkost porážky poznali až v 21. kole, když prohráli na ledě Sokolova 3:4. „Po zbytek sezony jsme nebodovali už jen ve dvou zápasech – s Opavou a Slavií Praha. Jinak jsme základní částí prosvištěli suverénně a vyhráli ji o 15 bodů. Během play-off jsme si poradili s Havlíčkovým Brodem a Ústím nad Labem a čekala nás baráž o extraligu. V té jsme už měli velké sebevědomí, navíc nás ještě posílili Tomáš Kapusta a Tonda Stavjaňa,“ vybavuje si Jenáček. Vsetín tehdy v prolínací soutěži ani jednou neprohrál. Body ztratil pouze za remízy 1:1 s Jindřichovým Hradcem a 4:4 se Slavií Praha a odemkl extraligovou bránu.

„Tým byl tak našlápnutý, že i hráči jako já měli velkou fazonu. Nebyl jsem bůhvíjaký střelec, ale dal jsem docela dost gólů a udělal hodně bodů. Baráž se nám zkrátka vydařila. Byla náročná na psychiku, protože očekávání byla veliká, ale zvládli jsme to,“ těší i po letech Jenáčka, který se nyní těší na shledání s dávnými spoluhráči. Společně s nimi totiž oblékne znovu zelenožlutý dres. „Všichni se mě ptají, kolik asi přijde na Lapač diváků. Těžko říct, hrajeme na konci prázdnin, ale kdyby dorazily dva tisíce lidí, bylo by to skvělé. Věřím, že nám publikum svými chorály, popěvky a skandováním vytvoří pěknou atmosféru a že společně zavzpomínáme. Věřím, že si fanoušci nenechají legendy vsetínského hokeje ujít,“ říká.

A pokud někdo nad návštěvou exhibice váhá? Pak musí vědět, že podobná šance se už v budoucnu nemusí naskytnout. „Nevím, jestli by třeba ještě za deset let bylo něco takového možné. Přece jenom už nikdo aktivně nehrajeme, někteří už máme kila navíc a někteří zase jsou už pomalu pánové v letech,“ usmívá se Luboš Jenáček. „Myslím, že nebudeme hrát v nějakém zběsilém tempu a do těla. Na druhou stranu se tu sejde pár kluků, kteří prošli nároďákem, a věřím, že nás bude doprovázet zdravá chuť do sportu. Budeme se snažit předvést nějakou akci jako za starých časů a určitě to našim hráčům nedáme zadarmo,“ uzavírá.

Termín: sobota 31. srpna
Kde: Zimní stadion Na Lapači
Kdy: 17:00
Jednotné vstupné: 50,- Kč, děti do 140 cm zdarma