Marod Gergela je zpět: Musím to zaklepat, zatím mi koleno drží, říká

H o d o n í n – V utkání s Hodonínem se zranil, v utkání s Hodonínem vyjel znovu na led. Symbolicky se do kádru vsetínských hokejistů vrátil útočník Dalibor Gergela. Po prvním kole, kdy hráli Valaši na domácím ledě s Drtiči, opouštěl stadion s bolestivou grimasou ve tváři. Proti stejnému soupeři v neděli znovu naskočil mezi mantinely. Po dvou měsících, kdy se zotavoval z operace kolena. „Zahojilo se to poměrně rychle. Abych se přiznal, nečekal jsem, že se tak brzy vrátím,“ usmíval se po utkání Gergela, přestože jej mrzela prohra na samostatné nájezdy.

Společně s obráncem Rajnohou jste se proti Hodonínu vrátil do sestavy a vypadalo to, že přinesete týmu štěstí. Proč se nepodařilo udržet slibné vedení?
První třetinu jsme hráli super, druhou taky. V té třetí jsme vedli 3:2 a je velká škoda, že se nám tento stav nepodařilo udržet. Inkasovali jsme vlastními chybami. Nejdřív jsme špatně rozehráli, potom jsme včas neuklidili před brankářem Plškem kotouč do bezpečí.

Nerozhodly neproměněné přesilovky ve třetí části? Hráli jste dokonce jednu pětiminutovou. A bez využití.
Určitě. Možná je o tím, že jsme měli zraněné obránce a museli si půjčovat juniory. Pokaždé jsme trénovali s někým jiným a nebyl čas nic moc nacvičit. Zápasy se lámou v přesilovkách, je škoda, že jsme je nevyužili. Kdyby se to podařilo, zápas by byl rozhodnutý.

Jak jste se cítil po takové době na ledě?
No, první střídání jsem přetáhl, takže jsem pak trochu nemohl, ale postupně jsem se do toho dostal…

Co vaše koleno?
Trochu mi v něm ještě škubalo, ale jinak to bylo dobré. Nemůžu si stěžovat.

Mluvilo se o operaci menisku. Co jste vlastně s kolenem měl?
Měl jsem problémy s meniskem, chrupavkou a ještě jsem si natrhl křížové vazy. Ještě že jsem si je nepřetrhl úplně, naštěstí zůstaly alespoň na něčem viset. Zahojilo se to poměrně rychle. Abych se přiznal, nečekal jsem, že se tak brzy vrátím.

Jak jste ty dva měsíce bez hokeje strávil?
Nemohl jsem dělat skoro nic, aby se před operací něco nepřihodilo. Po zákroku jsem měl chvíli klid a následně začal jezdit na kole. Občas jsem zašel i do knihovny. Poslední týden jsem už makal. Bylo to hrozné, protože vrátit se do nějaké kondice jaká byla před zraněním je vždycky zabíračka, ale už mám to období díkybohu za sebou.

Takže jste definitivně zpět?
Snad jo. Musím to zaklepat (symbolicky klepe na stěnu), zatím mi koleno drží a pokud se nic nestane, měl bych hrát.

Proti Hodonínu jste si zahrál docela dost. První utkání po zranění a hned jste byl součástí přesilovkových formací…
Hraje se mi dobře, když mám od trenéra důvěru. To asi každému hráči.

Je bod proti Hodonínu úspěch?
Bod proti tak silnému soupeři je určitě dobrý. Na druhou stranu to zamrzí. Kdybychom neudělali chyby, mohli jsme brát plný počet. Vedli jsme, měli jsme vyhrát.

Příští utkání se hraje na domácím ledě, přijede Technika Brno. Jak se těšíte?
Těším se moc. Když jsem teď nějakou dobu nehrál, chodil jsem se na kluky dívat do hlediště a bylo to skvělé. Myslím diváckou kulisu. Takže věřím, že i tentokrát dorazí fanoušci v hojném počtu a podpoří nás.