Mezi střelci nemá konkurenci. 30 gólů? To jsem nečekal, říká Rob

ROBE a Rob. To jsou dvě spojení, která Vsetínu svědčí. Podobného kanonýra byste v lize hledali marně. Luboš Rob na Valašsku dozrál v elitního střelce, který se navíc v důležitých situacích nebojí vzít tíhu okamžiku na sebe. Ve spolupráci se svou údernou lajnou nejednou rozhodl vyrovnaný zápas. A zářil i v pondělí proti Slavii. Na výhře 3:2 v prodloužení se podílel dvěma brankami a zaokrouhlil svůj počet zásahů na rovných 30. Puk si "Kondor" nechal na památku. Může ohrozit rekord soutěže, který s pětačtyřiceti góly drží Vítězslav Bílek? Pokud si udrží svou formu, nemusí to být jen utopie.

Luboši, třetí zápas se Slavii přinesl opět velkou bitvu až do úplného závěru. Vycházeli jste z předchozí zkušenosti s tímto soupeřem?
V této fázi sezony už samozřejmě víme, co od ostatních čekat, takže určitě jsme pro nás herní styl Slavie nebyl překvapivý. Sice jsme s nimi už jednou prohráli, ale v Praze jsme tehdy nehráli úplně špatně, dostali jsme dvě branky až v power-play. 

Ondřej Holomek v předchozím rozhovoru očekával od Pražanů silový hokej. To asi sešívání naplnili, že?
Slavie hraje fyzický nátlakový hokej, v obranné třetině se rychle zbavují puků a těžce se to zachytává. Mají v týmu silné hráče, takže jsou fyzicky velmi dobře připraveni. My jsme spíše techničtější mužstvo, takže jsme věděli, že nás nebude čekat lehký zápas. Připravovali jsme se na to tak, že musíme hrát kombinačně. 

Hosté se nebáli napadat obránce při rozehrávce, ti poté měli méně času a pod tlakem někdy měli problémy založit akci…
Jak říkám, Slavie nám jako soupeř moc nesedí. Jejich hokej je účinný, umí si s tím poradit. My jsme rádi, že jsme to nakonec zvládli. Hrál se třetí zápas v šesti dnech, takže to bylo asi taky trochu znát. 

Jak vám tento režim vyhovuje?
Mně osobně sedí, když jdou zápasy rychle po sobě. Každý si odmaká svých 15-20 minut. Jsme trénovaní na to, abychom to zvládli. 

Zřejmě bylo vaším dnešním cílem také napravit poslední domácí porážku s Benátkami, že?
S Benátkami to byla blamáž, zápas blbec. Všechno bylo špatně, nic nám nešlo. Nechci shazovat Benátky, ale předposlední tým ligy bychom prostě měli porážet. Musí být znát, že doma patříme mezi nejlepší. Za tento zápas bych se chtěl ještě divákům omluvit. Naštěstí se nám to podařilo napravit, ať už v sobotu v Jihlavě nebo dnes proti Slavii. 

V první třetině otevřel skóre šťastným gólem Jiří Karafiát. Viděl jste celou situaci?
Jejich gólman měl smůlu, ale jinak chytal výborně a držel svůj tým. Stejně jak i Janko častokrát zachránil nás, hlavně ve druhé třetině, když jsme hráli několikrát v oslabení. O to víc nás mrzí, že jsme sice ubránili oslabení, ale pak jsme si minutu před koncem třetiny nechali dát laciný gól z protiútoku. To stejné pak ve třetí třetině, když už jsme se dostali do vedení. 

Oslabení vycházela, ovšem statistika přesilovek se začíná pozvolna zhoršovat. Čím to?
Je 40. kolo sezony, soupeři mají video, kouknou na nás a připraví se. Možná trochu chybí i štěstí. Já ale věřím, že se to zase zvedne, máme zkušené mužstvo a dobré hráče na přesilovky. 

V 50. minutě jste poslal Vsetín do vedení. Jak gól padl a co se stalo, že jste o náskok brzy přišli?
Já s Tondou (Pechancem, pozn.red.) jsme si trochu prodloužili střídání, ještě jsme se vydali do protiútoku. Ondra Holomek pěkně našel Koptiče, já jsem se tam ukázal, už jsem popravdě ani nevěřil, že na mě přijde přihrávka. Koptič to zvládl, jenom jsem nastavil hokejku do prázdné brány. Byl to v podstatě jeho gól, krásná práce. No a pak ten vyrovnávací gól… To se nám nesmí stávat, pokud chceme v soutěži vydržet co nejdéle. Blbé góly v nepravý čas nás tak trochu provází po celou sezonu. 

Když si vezmeme, jak se zápas vyvíjel, budete se dvěma body spokojeni?
Každé výhry si ceníme, ať je za dva nebo tři body. Není to sice úplně jedno, ale výhra jako výhra. 

Zápasy v lize jsou letos hodně vyrovnané a i outsiderům se daří vozit body z ledů favoritů. Co na to říkáte?
Liga je letos hodně vyrovnaná, i to play-off bude hodně náročné, protože každý může porazit každého. Každý sleduje tabulku, ale nekalkulujeme. Pro nás je nejdůležitější, abychom začínali play-off na domácím ledě, a pak se uvidí, jak se to bude vyvíjet. 

V tabulce střelců jste přesáhl metu třiceti gólů. Kam až to chcete dotáhnout? Sledujetete individální statistiky?
Kdo tvrdí, že nesleduje, tak lže. Kdyby mi někdo před sezonou řekl, že dám třicet gólů, tak tomu nebudu věřit, ale jsem rád. Už je to pěkné číslo. Máme před sebou ještě dost zápasů, tak snad ještě nějaké přidám. 

Po zápase diváci skandovali „žluté tkaničky, žluté tkaničky“. Jak to vnímáte, třeba i ve spojení s vaším otcem?
Samozřejmě mám radost, když od nich slyším, že jsem přispěl k výhře. Rozhodně to potěší. 

Je na vás vidět, že zápasy hodně prožíváte, a to třeba i za rozhodnutého stavu, když jste naštvaný po neproměněné šanci…
Emoce k tomu patří a každý má v týmu nějakou úlohu. Já jsem tu od toho, abych dával góly a zatím se to daří. Občas se zlobím, když něco nevyjde, ale po zápase se takové situace už vůbec neřeší.