Otevřelo mi to oči tohoto sportu, chválí funkci rozhodčího Pavel Tomeček

Na hokej se chodíme dívat především kvůli hře a kvůli hokejistům. Na ledě však můžeme kromě hokejistů vidět také rozhodčí, kteří při zápase odvádí důležitou, ale neoceněnou práci, především z pohledu fanoušků. Právě jedním ze začínajících rozhodčích je i Pavel Tomeček. „Nejtěžší je udržet si nadhled nad situací a vzájemný respekt mezi hráči a trenérem,“ přiznává složitost tohoto povolání, ale také říká, „je to perfektní příležitost jak se v hokeji angažovat a celkově mi to otevřelo oči tohoto sportu.“

Jak byste popsal funkci rozhodčího?
Jako v každém sportu, tak i v hokeji je rozhodčí důležitý. Snaží se o to, aby hra plynula. Je důležité si uvědomovat, že rozhodčí jsou taky jen lidi, a to, že chyba se může stát.

Co musí člověk splnit, aby se stal rozhodčím?
Na přiznání licence 3. třídy, neboli té úplně základní, je potřeba se zúčastnit čtyřdenního semináře, který je zakončen testy na ledě a testy z pravidel. Podmínkou je absolvovat celý seminář.

Co vám přináší být rozhodčím?
Pískání hokeje je celkově koníček. Hokej jsem nikdy nehrál, ale dlouho se o něj zajímám a pískání mi dalo perfektní příležitost jak se v hokeji angažovat a celkově mi to otevřelo oči tohoto sportu.

Co je na tomto povolání nejtěžší?
Tak nejtěžší je udržet si nadhled nad situací a vzájemný respekt mezi hráči a trenérem. Rozhodčí i za stavu 10:0 musí být pořád pozorní, protože i malý neodpískaný faul může obrátit celý zápas vzhůru nohama.

Jak jste se dostal k pozici rozhodčího?
Jeden známý byl rozhodčí, jednou jsme se dali do řeči a mě to zaujalo. V té době mi bylo asi 13, takže jsem na pískání neměl dostatečný věk. Zhruba za 2 roky mě oslovili, zda to nechci zkusit. To byl vlastně začátek.

Jaké soutěže nejčastěji pískáte? A v čem se liší?
Zatím pískám hlavně soutěže žáků. Od přípravek až po starší žáky, což jsou kluci ročníku 2005. Ten nejznatelnější rozdíl je v rychlosti hry. U těch malých dětí musí být rozhodčí něco jako učitel, který s nimi mluví a například je učí, jak se správně postavit při vhazování.

Někdy nastávají momenty, kdy se hráči dohadují. Jak tyto situace řešíte?
Za mě je určitě důležité se prve pobavit o dané situaci s druhým rozhodčím, jaký je jeho pohled na věc. Potom rozhodnutí sdělíme kapitánům, nebo rovnou trenérům. Ale celkově je prioritou sporným situacím předcházet.

Vzpomenete si na nějaký moment, kdy bylo nejtěžší něco posoudit nebo rozhodnout?
Rozhodnutí při hře přichází hned v rozmezí několika milisekund. Spíš si po zápase zpětně vybavuji některé situace a přemýšlím, proč jsem je tak posoudil, a beru si z každé ponaučení pro příště.

Chtěl byste studovat rozhodčího i na vysoké škole? A jaký máte názor na tento obor?
No zatím si ještě nejsem 100% jistý, ale lhal bych, kdybych řekl, že o tom nepřemýšlím. Podle mě má tento obor zajímavou budoucnost, protože vzniká mnoho sportů a rozhodčí jsou nedílnou součástí tohoto odvětví.

Chtěl byste ještě něco doplnit, případně vzkázat?
Na závěr bych chtěl říct, že rozhodčích je málo a zkusit to může každý, kdo umí aspoň trochu bruslit. A navíc se tím dá i něco přivydělat.

Chtěli byste se stát rozhodčím? Můžete!

• Máte k této práci dotaz nebo rovnou chuť se rozhodčím stát? Kontaktujte pana Dominika Kovařčíka, který vám pomůže s prvními kroky, na emailové adrese: dkovarcik@seznam.cz