Pastorův ostrý start: Pustil se do mě, tak jsem musel ránu vrátit, říká

Tenhle Pastor rozhodně není žádný svatoušek. 190 centimetrů vysoký obránce má ve vsetínské obraně tvrdit muziku a rozrážet útoky soupeřů. Na Valašsku je zatím jen na zkoušku, fanoušky však stihl zaujmout už v prvním zápase pěstním soubojem s nitranským útočníkem Jesse Mychanem, kterého poslal k zemi. Jestli zaujme i trenéry, to je zatím ve hvězdách. „Tomáš Frolo se zranil a vedení hledalo podobný typ hráče, který odvede černou práci v oslabeních. Budu se bít, makat, půjdu do soubojů. Snad trenéry přesvědčím," přeje si odchovanec vítkovického hokeje, který v extralize odehrál 120 zápasů.

Tomáši, v úterý jste si odbyl premiéru ve vsetínském dresu. Jak ji hodnotíte?
Nejvíc ze všeho mě zaujala super atmosféra. Hrál jsem ostrý zápas poprvé po šesti měsících, takže to pro mě byla hodně složitá věc. Potřeboval jsem se do toho dostat, ale postupně jsem se cítil líp. Snad jsme individuálně i týmově předvedli dobrý výkon.

Na Vsetíně jste v loňské sezoně nastoupil jako host za Frýdek-Místek. Jaké je to hrát zde v dresu soupeře, a pak na opačné straně?
Za Frýdek to tu nebylo vůbec příznivé, diváci jsou šestým hráčem na ledě, dokážou na nás hodně působit, přestože si to sami možná ani tak neuvědomují. Hrát před takovou kulisou je skvělé.

Zažil jste vůbec někdy v přípravném zápase takovou atmosféru, jaká panovala dnes?
To určitě ne, nikdy. Vůbec by mě nenapadlo, že by mohlo tolik lidí přijít. Prostě úžasné.

Ještě než jste na Vsetín zavítal, vaši spoluhráči zahájali přípravu velmi dobře. Vyhráli tři zápasy, porazili extraligové Vítkovice. Je složité nastoupit do takového rozjetého vlaku?
Pár kluků znám, nešel jsem tady úplně tady úplně do neznáma. Vít Jonák mi byl na svatbě za svědka, takže spolu máme dobrý vztah. Co se týče hry, pro hráče, který přijde do nového týmu, je to vždy složitější. Na ledě jsme ale odehráli slušný zápas s vítězným koncem, takže se do toho nastupovalo dobře. Když se daří, hráči se baví hokejem, tak je to snažší.

Kolik tréninků jste zatím absolvoval a co na ně říkáte?
Přišel jsem v pátek, pak následoval trénink v pondělí, k tomu dnes rozbruslení a zápas. Musím říct, že páteční trénink byl hodně svižný a dobře nás připravil do dnešního zápasu.

Co vás, jakožto kmenového hráče Mladé Boleslavi, přivedlo sem?
Souhra okolností. Takový je hokejový život. Chvíli jste na jednom místě, a potom se vše změní. Teď jsem tady, mám z toho radost.

Zatím však jenom na zkoušku...
Ano, je to tak, smlouvu ještě nemám, ale budu se snažit dělat všechno pro to, abych trenéry přesvědčil a mohl patřit na soupisku.

Jaká je vaše role v týmu? Vím, že jste spíše defenzivní bek…
Určitě jsem spíš obranný typ, to je moje úloha. Tomáš Frolo se zranil a vedení hledalo podobný typ hráče, který odvede černou práci v oslabeních, bude se bít, makat, půjde do soubojů… Oslovili mě a já do toho rád šel. Budu se opakovat, snad trenéry přesvědčím.

Ve druhé třetině jste dostal ránu do ruky. Ve vaší tváři byla vidět bolest. Už je vše v pořádku?
Viděl jsem volno ve středím pásmu, rozjel jsem se do útoku doplnit přečíslení. Jeli jsme dva na jednoho, natahoval jsem se na přihrávku před bránu. Nevím, jestli mi uklouzla brusle nebo mě soupeř podrazil, ale vrazil jsem v pádu do mantinelu, takže jsem dostal pěknou ránu. Snad to ale bude v pořádku.

Postupem času jste se tedy pouštěl i do útočných výpadů…
No tak to je úplně špatně, když se pouštím do ofenzívy (smích).

Diváky nejvíce zaujal moment z úplného konce druhé třetiny, kdy jste v boxerské vložce položil na zem kanadského útočníka Mychana. Co vás vyprovokovalo?
Po odpískání konce třetiny ještě následoval souboj o mantinelu. Soupeř se zastal svého spoluhráče a šel se pomstít. Shodil rukavice, pustil se do mě. Ještě než jsem na to zareagoval, tak přišla nějaká pěstička, tak jsem mu to musel vrátit. Potom jsme spadli na zem, diváky to pobláznilo.

Byl ten vyšší trest adekvátní?
To nevím, nechal bych to hodnocení na rozhodčích. Já jsem tu od toho, abych pomohl týmu.

Potom jste zamířil ke střídačce a hecoval jste diváky na tribunách jako zkušený bard… Byl to nával emocí?
Když jsem viděl diváky, že se jim to líbilo, tak jsem trochu přilil olejíčku do ohně (smích).

Od úvodu jste byli lepší než Nitra. Jaký byl váš plán?
Určitě se chceme prezentovat útočným hokejem, chceme soupeře přebruslit, jít do brány, střílet, být aktivní v útočném i obranném pásmu. To se nám povedlo, určitě dobrá práce celého týmu.

Máte za sebou účinkování i v rakouské EBEL Lize. Je to soutěž, která vám určitě mohla s vaším herním stylem vyhovovat…
Zkušenost z Rakouska je pro mě nenahraditelná. Je to jenom pozitivní, určitě mi to v hokeji hodně přidalo a chci z toho těžit. Hraje se tam hodně útočný hokej, fyzicky náročný a to bylo super.

Co závěrečná děkovačka po zápase. Věděl jste, co máte dělat? Po zápase s Vítkovicemi s tím hráči měli trochu problém?
Ano, kluci docela radili. Snažil jsem s tím nějak vypořádat, sledoval jsem, jak se kluci pohybují, snad to z tribun nevypadalo hrozně (smích).