Vstupenky online

Petr Hromada se vrátil na Lapač. Jsem rád, že jsem ukočíroval emoce, přiznal

Redakce • 19.08.2020

Prošel všemi mládežnickými výběry vsetínského klubu a byl jednou z tváří týmu, který se pral o postup do druhé nejvyšší soutěže. V úterý se brankář Petr Hromada na Lapač vrátil v roli soupeře. Jeho Kopřivnice, kde působí od roku 2017, totiž přijela Valachy prověřit v rámci přípravy na novou sezonu. „Sice jsme prohráli, ale myslím, že to byla důstojná prohra,“ ohlížel se Hromada za duelem, ve kterém zlikvidoval 39 střel, a pouze tři si našly cestu za jeho záda.

Jaký byl pro vás úterní návrat na Lapač?
Přijel jsem v úplně jiné roli, než jakou jsem byl zvyklý. Nikdy jsem na Lapači nehrál jako soupeř, byla to pro mě nová situace. Přál jsem si, aby zápas neskončil nějakým debaklem. Od sebe jsem neočekával nic, jenom jsem nechtěl být přemotivovaný. Chtěl jsem to být já. Pro nás v Kopřivnici byl zážitek zahrát si proti takovému týmu. To se člověku moc často nestane, bylo skvělé dostat takovou příležitost.

Bojoval jste s emocemi?
Spíš to bylo o tom, že přijdete na zimák, který znáte od dětství. Potkáváte známé lidi, tváře. Z týmu jsem byl na stadionu první, takže jsem šel hned za ledaři pro klíče od šatny. Bylo to takové zvláštní. Jsem rád, že jsem v sobě nějak ukočíroval emoce. A že jsme podali důstojný výkon.

V samotném utkání jste čelil 42 střelám, vyhovoval vám takový zápřah?
Myslím si, že pro Vsetín muselo být velmi těžké namotivovat se proti papírově slabšímu soupeři. Plus ta naše hra. Nejsme žádní špílmachři, máme to založené na poctivém bránění a prosazujeme se z brejků. Kdybych měl z naší hry něco vyzvednout, bylo by to nadšení. Hrát se soupeřem, který se proti vám postaví v pěti hráčích na čáře a brání, to není nic příjemného. Mně osobně se chytalo celkem dobře. Trochu mě překvapilo, že se nechodilo až před bránu a všechny střely jsem viděl. Jsem rád, že mě tam něco trefilo. Sice jsme prohráli, ale myslím, že to byla důstojná prohra.

Jak se vám vůbec v Kopřivnici daří?
Žene nás nadšení pro hokej. Víme, proč ho děláme. Nikdo si nemůže nic vyčítat, protože jsme všichni na stejné úrovni. Výhoda gólmana je v tom, že puk buď chytí, nebo pustí. Když uděláte chybu, tak víte, kde jste ji udělal. Je to vyloženě na vás. Baví mě chytat pravidelně zápasy a dávat týmu šanci na výhru. Jsem v Kopřivnici spokojený, a myslím, že i lidi mě tam přijali dobře. Nemůžu si na nic stěžovat.

Na aktuální masce jste si ponechal vsetínský slogan Tací sa nerodí na rovině…
To bylo záměrně. Ze Vsetína jsem si na masce ponechal dva motivy. Jeden je sfinga, kterou jsem v dětství viděl u Romana Čechmánka. Právě kvůli němu jsem začal hrát hokej, byl to můj motor, který mě hnal dopředu. Slogan „Tací sa nerodí na rovině“ pro mě symbolizuje obecně Vsetín, to, co si člověk musí prožít, aby pochopil. Slova vychází z hymny klubu. Byl jsem zvědavý, jestli se bude na přípravném utkání hrát. Když ji pustili, hned jsem si vybavil momenty, které ve mně zanechaly stopu. Od chvíle, kdy se mi narodila dcera, mám na masce i její iniciály. Jsou to pro mě zásadní motivy.

Sledujete, jak se Vsetínu vede?
Sleduji to a fandím, vždyť jsem tady doma. V současném týmu už není moc kluků, se kterými jsem hrál, ale třeba s Davidem Vítkem se často potkáváme, jsme stejný ročník, rádi si zavoláme. Vsetín je dobrá adresa a přeju jim, aby se jim splnily sny, které mají. Zasloužili by si to.

banner pod článkem