S Dopitou se srovnávat nemůžu, usmívá se vítěz produktivity 2. ligy Jan Kolařík

Dokázal to! Jan Kolařík ovládl s náskokem sedmi bodů produktivitu 2. ligy nad Vladimírem Lukou z Karviné. Dlouhých 18 let si vsetínští fanoušci museli počkat na dalšího hráče, kterému se podaří této mety dosáhnout. Vsetínský snajpr tak napodobil legendu vsetínského hokeje Jiřího Dopitu, který jako první hráč v zelenožlutém dresu ovládl bodování celé “své“ soutěže v historii samostatné České republiky. „Za vítězství v produktivitě jsem rád, ale na prvním místě je úspěch týmu,“ říká skromně domácí oblíbenec, který si v posledním utkání s Karvinou připsal dva body za gól a asistenci.

Co má společného současný lídr vsetínského mužstva Jan Kolařík a legenda valašského hokeje Jiří Dopita? Člověk by řekl, že kromě urostlé postavy a věkového rozdílu téměř nic. Dopita, ověnčený medailemi z mistrovství světa, zlatou olympijskou medailí a v neposlední řadě pěti získanými tituly mistra extraligy se Vsetínem, byl považovaný za nejlepšího evropského hráče své doby mimo NHL.

Přesto však tyto dva hráče můžeme srovnávat. Oba dva táhli svá mužstva za úspěchem, byť každý v jiné soutěži. Jedno však mají společné. Jsou to jediní dva hráči ve vsetínském dresu, kteří dokázali ovládnout produktivitu své soutěže po základní části.

S Karvinou jsme museli vyhrát, stále jsme doufali ve druhé místo

Honzo, jak byste zhodnotil poslední zápas základní části?
Určitě jsme rádi, že se nám podařilo vyhrát, ale myslím, že už všichni viděli, že hlavami jsme už v sobotním play-off. I když v utkání byly samozřejmě špatné věci, kdy nám jeli asi třikrát sami na branku, což by se stávat nemělo. Doufám, že si to všichni dáme do soboty v hlavách do pořádku, abychom se těchto nedostatků vyvarovali.

Čekal jste takový zápas? Karviná z hlediště nepůsobila odevzdaným dojmem. Bylo to tak i z pohledu hráče? Přece jen již měli jistý sestup...
Přišlo mi, že hráli úplně bez systému a čekali jen na brejky. My jsme někdy ve snaze být aktivní zavírali pásmo, jenže pak to bekovi přeskočilo hokejku, nebo se útočník zapomněl a oni se několikrát dostali do brejku. Ale jinak jsme měli po většinu času navrch a vyhráli zaslouženě. Osobně jsem takový zápas čekal. Když musíte hrát poslední kolo s týmem, kterému o nic nejde, bývá to tak. Museli jsme vyhrát, protože my stále bojovali o druhé místo. Z tribuny možná vypadalo, že jsme trošku laxní, což je trošičku pravda. V sobotu musíme být rozhodně důslednější.

Vraťme se ještě k zápasu na Technice. Vedli jste 3:0, přesto prohráli. Co se stalo?
Když hrajeme venku máme nacvičenou svoji taktiku. Snažíme se hrát ze zabezpečené obrany a dodržovat určený systém, který jsme tam zhruba do 12. minuty plnili na sto procent. Oni nevěděli, co hrát. Chodili jsme do brejků, které nám vyšly a bylo z toho vedení o tři branky. Taková utkání bychom ale určitě měli dohrát. Potom nám ale ujel Bustin, snížil, a do konce utkání zbývalo ještě padesát minut. Pak už to bylo o tom, kdo přidá další branku. Bohužel byli to oni, čímž se dostali na rozdíl jedné branky a do konce třetiny se jim podařilo z brejku vyrovnat. Potom už byl zápas otevřený z obou stran a Technika byla nakonec úspěšnější.

Kvůli tomuhle kolapsu jste ztratili druhou příčku, což hodně zamrzí, když takřka celou sezónu vám tato pozice patřila, viďte?
Přesně tak. Nám je víceméně jedno jestli půjdeme na Jičín nebo Hodonín, ale hlavně jsme chtěli urvat druhou příčku. Abychom, kdyby se nám podařilo přejít přes první kolo, měli znovu výhodu domácího stadionu. Bohužel to nevyšlo. Někdy se ale povede první zápas venku a může se ta výhoda otočit.

Jičín je nevyzpytatelný, bude to velmi těžká série

V play-off tak narazíte na Nový Jičín. Jaké jsou vaše prvotní reakce na tohoto soupeře?
Osobně bych si přál spíš Hodonín, protože Jičín je takový nevyzpytatelný soupeř. Hrají na tři pětky, mají zkušené hráče, které dobře znám. Hanáka, Mikšana, Flašara v obraně. Mají kluky, kterým když dáte šanci v přesilovce, tak toho dokáží využít. Hodonín má však v poslední době taky skvělou formu. Dávají hodně gólů, takže je to asi jedno.

Jičín je od začátku ročníku považován za černého koně soutěže, zápasy s nimi byly vždy velice vyrovnané. Co bude podle vás potřeba plnit, abyste na tohoto soupeře vyzráli?
Je to tak. Bude to velmi těžká série. Určitě se musíme držet naší taktiky. Hrát dobře zezadu. Naší největší devízou je dobré bruslení, čehož musíme využít a dostat je tak pod tlak. Máme skvělého gólmana. Posílila se obrana. I v útoku máme určitou sílu, takže doufám, že budeme před Jičínem o krok napřed. Jičín je brejkový mančaft, ale jak se ukázalo i v domácím zápase, když jsme prohráli 3:5, tak od půlky duelu jsme byli lepší a přehrávali je. Dali jsme na 3:3 a oni nevěděli, co mají hrát. Sotva pletli nohama, nemohli. Bohužel, pak jsme měli další menší výpadek v obraně a oni nám gólově odskočili. Takže opravdu musíme hrát zodpovědně dozadu a my nějaké góly dáme, protože zatím jsme je doma vždycky dali.

Za vítězství v produktivitě jsem rád, ale na prvním místě je úspěch týmu

Vyhrál jste kanadské bodování soutěže, co tomu říkáte?
Jsem za to rád. Každého by to potěšilo. Teď se ale vše maže. Nějakých 30 branek, co jsem dal, nikdo řešit nebude. V sobotu nás čeká nejdůležitější zápas, abychom sérii dobře začali a jeli do Jičína za stavu 1:0 na zápasy.

Bude vás toto vítězství něco stát?
Já doufám, že snad ne (smích). V pokutovém řádu tohle není nijak zohledněno, ale pokud přejdeme přes čtvrtfinále, tak nějakou svačinku určitě udělám.

V novodobé vsetínské historii držel doposud rekord v počtu získaných bodů současný kapitán Daniel Vaněk (52 bodů) ze sezóny 2011/12. Svými 57 kanadskými body jste tento rekord překonal. Proběhne z vaší strany nějaké hecování, směrem k Danovi?
Určitě ne. Vaňous je kvalitní hráč. Je tady mnohem delší dobu než já. Ty body mám z velké míry i díky němu. Myslím si, že naše spolupráce není špatná. I Fero Zúbek hraje poslední měsíc úplně neskutečně. Když nás dali s Ferem a Danem Vaňkem dohromady, tak jsem odskočil na čelo produktivity a udělal dost bodů. Měl jsem štěstí na spoluhráče. I když jsem ze začátku hrál s Ondrou Slováčkem A Davidem Hrazdirou. To jsou strašně kvalitní hráči, kteří vám za utkání připraví pět-šest brankových šancí a já bych byl blbec, kdybych dvě nebo tři neproměnil. Je to vždycky zásluha celé pětky.

Podařilo se vám už někdy v seniorské kariéře vyhrát bodování soutěže?
Myslím, že ve druhé lize jsem to už jednou vyhrál, ale nevím to jistě, nikdy jsem tohle moc nesledoval.

Váš hlavní konkurent v boji o krále bodování dnes taktéž kroužil po vsetínském Lapači. Trošku paradoxně působí v nejhorším a zároveň sestupujícím týmu ligy. Čímž se jeho bodový výkon stává výtečným, souhlasíte?
Luka je kvalitní hráč, ale neřekl bych, že je pro něj nevýhoda být v posledním týmu. Já měl podobnou sezónu ve Frýdku, když jsme hráli na chvostu tabulky. Karviná to navíc povětšinou hrála celou sezónu jen na jednu pětku. Na přesilovkách trávil veškerý čas, takže si nemyslím, že je nevýhoda hrát ve špatném týmu. Luka je ale skvělý hokejista, má výbornou střelu. Dnes to potvrdil. Měl jedinou šanci a chladnokrevně ji proměnil.

Jste prvním vsetínským hráčem po mnoha letech, kterému se podařilo ovládnout produktivitu ligy. Dokázal byste tipnout komu a kdy se to podařilo naposledy dokázat?
Tipoval bych Tomáše Sršně v roce 1996.

Byl to Jiří Dopita v sezóně 1996/1997, jemuž se podařilo posbírat 61 bodů, takže jste se zařadil vedle jedné z největších legend valašského klubu. Jaký je to pocit?
To je hodně velká nadsázka (smích). To se nedá srovnávat. Každá liga má svoji kvalitu, ale porovnávat se s Dopitou, to fakt ne.

Jaké jsou vaše další cíle v sezóně? Ovládnout i produktivitu play-off?
Bylo by to určitě pěkné. Jak říkám, teď se ale vše nuluje. I pro mě je důležité a neříkám to jako klišé, abychom došli co nejdál. Máme skvělé fanoušky, chceme urvat semifinále a klidně i finále. Chceme, aby chodili lidi. Bodování není tak podstatné. Každopádně každého hráče potěší, když je produktivní a kdo by řekl, že ne, tak lže.

Mohl byste závěrem říct, jak jste spokojen s uplynulou základní částí?
Základní část se nám podařila vcelku podle naších představ. Skončili jsme do čtvrtého místa, což jsme chtěli. I když mohlo to dopadnout i lépe, ale závěr nám moc nevyšel. Měli jsme náskok na Porubu tři body, ovšem poté dvakrát prohráli. Na druhou stranu, jsme ale neměli výrazné výkyvy. Gólman chytal perfektně. Obrana se zkvalitnila a dopředu jsme taky schopni nastřílet pár branek. V týmu je určitě potenciál jít daleko. Vše se však bude odvíjet od prvního zápasu. Nikde není napsáno, že se Jičín porazí sám. Nesmím ani zapomenout na naše výborné fanoušky, kteří nás po celou dobu skvěle povzbuzovali a pravidelně navštěvovali naše zápasy. Tímto bych je chtěl zároveň pozvat na vyřazovací boje, kde je budeme potřebovat dvojnásob.