Vstupenky online

Střípky před exhibicí: Svátek pro nás i Litvínov, shodují se Tomek a Stavjaňa

Dominik Tobola • 19.10.2015

Opět po roce se Vsetín hlásí ke svým úpsěchům. Exhibice jakožto vzpomínka na doby, které valašské metropoli zajistili neopustitelné místo v historii českého hokeje, lákají každoročně do ochozů Lapače stále více diváků. Všichni i nyní doufají v to, že se tradiční hokejový stánek dočká minimálně stejné návštěvy jako tehdy před dvaceti lety, kdy Valaši slavili jedinkrát titul na domácím ledě. To by se ostatně líbilo i tehdejším klíčovým hráčům zelenožlutých. „Valašský Tomahawk“, jak jej přezdívali, vlastním jménem Michal Tomek skoro vždy namířil z vrcholu levého kruhu nechytatelně kotouč za brankáře, Antonín Stavjaňa pak jako tvořivý obránce platil za neochvějný pilíř vsetínské defenzívy. „Pro Litvínov to byl stejný svátek jako pro Vsetín,“ shodují se.

Valaši tehdy přešli čtvrtfinálové a semifinálové boje bez ztráty kytičky, v osmi utkáních si poradili nejprve s týmem Kladna a poté vyřadili i České Budějovice. To Litvínov měl o poznání těžší cestu, jakožto čtvrtý tým základní části udolal loňského vicemistra ze Zlína a ihned nato se zrodilo velké překvapení. Chemopetrol si totiž vyšlápl na vítěze základní části, Spartu potupil vítězstvím 4:2 na zápasy. „Bylo to velmi překvapivé, připravovali jsme se na Spartu, ale Litvínov ukázal týmového ducha a kvalitu. I přesto jsem ale z našeho celku cítil obrovskou sebejistotu,“ vzpomíná Stavjaňa.

V obou tehdejších týmech a vůbec v celé extralize působilo velké množství kvalitních hokejistů, do kterých se postupně úspěšně zařazovala naše poslední „zlatá generace“, hráči kolem ročníku 1970. Staropramen extraliga, jméno, jež naše nejvyšší soutěž toho času nesla, se hemžila vynikajícími hokejisty. „Já bych to definoval tak, že se povracelo z ostatních evropských soutěží povracelo mnoho hráčů na reprezentační úrovni. Většina se pak sešla tady na Vsetíně,“ myslí si mistr světa z let 1985 a 1996.


Antonín Stavjaňa posílil tým Vsetína v baráži o extraligu v roce 1994.

Až na první domácí utkání, které Vsacané překvapivě prohráli, se družina končícího trenéra Valáška nezadrhla a v sérii triumfovala 4:1 na zápasy. Na Lapači po vítězství, které rozhodl svou střelou Jiří Veber, vypuklo obrovské veselí, v extralize již podruhé za sebou. „Bylo excelentní, že se nám to povedlo i napodruhé. Všichni jsme si to užívali, navíc to bylo doma. Snad jen proti Spartě nebo znova Zlínu by to bylo prestižnější, čímž ale samozřejmě nechceme zhazovat kvalitu Litvínova,“ shodují se oba hráči Valachů.

Kvalitu tedy Litvínov vedený Josefem Beránkem starším rozhodně měl. Hráči jako Alinč, Kysela, Balázs, tehdy začínající Tomáš Vlasák a brankářská dvojice Petr Franěk a Zdeněk Orct. Tento výčet ze soupisky budil respekt. „Mně osobně se hrálo nejhůře proti hráčům držící hůl na pravé straně, tedy Kysela a Vlasák. Oba dva navíc byli s holí velice šikovní,“ říká v současnosti trenér slovenské Nitry Stavjaňa.


Mistr světa z let 1985 v Praze a 1996 ve Vídni se loni s Nitrou stal vicemistrem Slovenska. Ve finále podlehl středoslovenský celek letos trápícím se Košicím

Uběhlo již dvacet let, na nějakou konkrétní perlu v sezoně ani jeden nevzpomíná, bylo jich prý moc nato, aby si je člověk dokázal pamatovat. „Já žiju přítomností, čímž ale neříkám, že to hážu někde do koše. Byl to krásný čas,“ zavzpomínal na chvilku toho času kreativní zadák. „Atmosféra toho finále, spíš celého toho angažmá na Vsetíně byla fantastická. Finále s Litvínovem bylo krásným zakončením těch dvou let v extralize pod panem Valáškem,“ dodává Michal Tomek, který se v současné době pohybuje ve Zlíně.

Zavzpomínat dostanou oba dva možnost právě 7. listopadu na Lapači. Co na tento nápad říkají? „Už loni to bylo perfektní, moc se těším. Moc příležitostí se jinak takto sejít není. Je hezké, že na si Vsetín umí připomenout nejen takto, že je hokejové město,“ hovoří pochvalně o již čtvrté exhibici štírek s tvrdou a rychlou střelou Tomek. „Je to prima nápad, loni jsem bohužel chyběl, ale letos si rád zahraju a potkám se s klukama. Mám menší problémy s ramenem, tak snad mě to nijak neomezí,“ doufá Antonín Stavjaňa.


Michal Tomek prozatím ani jednou nevynechal. Zúčastnil se všech čtyř exhibic.
banner pod článkem