Ve Vsetíně jsem nasedl na kolotoč s názvem „velký hokej“

V s e t í n - Tři roky dýchal pro vsetínský hokej, na ledě soupeřům motal hlavy a častokrát přidělával brankařům vrásky na čelo. V tomhle koníčku pokračuje Daniel Vrdlovec nadále, jenže jeho umu už nevyužívá Vsetín, nýbrž Olomouc, pro kterou se osmnáctiletý útočník přezdívaný "Vrdla" rozhodl po výroku, jenž vystavil mužům z Lapače stopku v extralize. „Jednou jsme přišli a jednou taky musíme odejít. Ve Vsetíně jsem prožil báječná léta, ale potřeboval jsem novou motivaci,“ odtahuje oponu za důvodem odchodu. V dresu Mory Daniel odbruslil kvarteto utkání, v nichž nasbíral krásných šest bodů. To korunuje faktem, že dva přípravné střety odehrál i za olomoucké áčko.

Nikdy nezapomenu na to, jak jsme vyprodali Lapač a získali mistrovský titul

Když se po vítězném finále Daniel objímal s mistrovským pohárem a jezdil po ledě se zlatou plackou kolem krku, málokdo očekával, že po tak famózní sezoně dá zelenožlutému dresu sbohem. „Háček byl v tom, že ve Vsetíně byly nějaké problémy, moc jsem se nepohodl s trenérem a navíc, a to byl hlavní bod, potřeboval jsem změnu, respektive novou motivaci.“

Právě ten hledaný impuls, jenž by námi tázaného útočníka vyburcoval k tomu znovu a znovu se zlepšovat, našel Daniel v Olomouci. „Zatím jsem tady hodně spokojený, odehrál jsem duo přípravných zápasů za juniorku, čtyři mistrovské střety a dostal jsem šanci i v áčku, což pro mě byla nová zkušenost.“ Mimo to Daniel nezaostal za očekáváním ani co se produktivity týče. Dokládá to fakt, že jeho triko zdobí čtyři vstřelené branky a dvě asistence.

Vrdlovec o Vsetínu: Na mé valašské angažmá se nedá zapomenout, bylo to krásné.

I když se zdá, že se Dan úspěšně usídlil na novém místě a začíná psát novou kapitolu své hokejové kariéry, na své kamarády ze Vsetína v žádném případě nezanevřel. „Všichni hrajeme hokej a víme jak to chodí. Jednou jsme přišli a jednou musíme taky odejít. S mnoha ze svých bývalých spoluhráčů se budeme určitě vídat. I teď si občas s někým zavolám, ale většinou se kontaktujeme přes počítač. Na Vsetín se nedá zapomenout, vzpomínky jsou hezké,“ vyřkl slova chvály směrem k Lapači.

A co nejkrásnější zážitek? „Jednoznačně finále se Zlínem. To, co se nám povedlo bylo úžasné. Nikdy nezapomenu na finálový mač, který jsme odehráli před plným stadionem. To byla nádhera,“ vzpomíná Mistr české republiky s jiskrou v oku. Od vzpomínek se ale rychle přenese do současnosti. „Mým nynějším cílem je, aby se dařilo juniorce. Chtěl bych zkusit i znovu naskočit na led za muže, ale zda dostanu šanci se teprve uvidí. Nicméně v Olomouci mě kluci přibrali do týmu s otevřenou náručí. Měl jsem z toho strach, ale spoluhráči jsou super, trenéři taktéž na výborné úrovni.

Na ledě i mimo něj je Daniel skvělý kluk, shodují se nyní už Vrdlovcovi protihráči

„S Vrdlou už se znám pět let, hrávali jsme spolu hokej od osmé třídy a chodili jsme v Novém Jičíně na stejnou školu. Poté Danek odešel hrát na Vsetín, kde jsem po roce přešel taky. Opět jsme tedy působili ve stejném týmu a to dalo podnět tomu, že jsme se rychle skamarádili. Dobře jsme si rozuměli jak na ledě, tak i mimo něj, na Dana se dá vždycky spolehnout. Teď, když svůj um zúročuje v Olomouci, chybí mi jako kamarád i jako spoluhráč. To ale nic nemění na tom, že mu přeji hodně úspěchů,“ líčí vsetínský bek Jiří Farda.

K jeho názoru se přiklání i Jakub Pořícký. „Dan je skvělý kluk. Na ledě je velice šikovný, přemýšlí u toho a je škoda, že už s námi nehraje. S ním se nikdo nenudil. Chodil jsem s Vrdlou na školu a musím přiznat, že bylo vždycky o zábavu postaráno. Se svou troškou do mlýna přispěl i znalec široké škály hudebních odvětví a fanoušek Linkin Parku, vsetínský forvard Josef Ptáčník. „Neměl jsem moc času, abych Vrdlu více poznal, ale přesto si stojím za svým názorem, že je to hráč s výbornou technikou a přehledem.

Vsetín o Vrdlovcovi: Daniel je klasa chlap.