Vždycky se snažím hrát to, co tým potřebuje, říká Vojtěch Šilhavý. Jak by bránil Jágra?

Na ledě nedá soupeři vydechnout, jeho útok s Davidem Vítkem a Adamem Hořanským se už zařadil mezi defenzivní stálice Chance ligy. V nové sezoně by se chtěl Vojtěch Šilhavý posunout dál. „Myslím, že je načase, abychom k černé práci přidali kanadské body,“ plánuje pětadvacetiletý bojovník, který hokejově vyrostl v Kladně, ale v posledních pěti letech spojil život s Valašskem. Už v roce 2017 pomohl Vsetínu k postupu do druhého nejvyšší soutěže.

Jak se cítíte uprostřed sedmého týdne letní přípravy?
Cítím se dobře. Tréninky jsou fajn a proložené herními středami. Do toho si občas zahrajeme fotbal, utkali jsme se se Lhotou u Vsetína a Horní Lidčí, tento týden ve čtvrtek nás čeká zápas v Kateřinicích. Také dost běháme, i když já asi nepatřím mezi nejběhavější. (smích) Myslím, že zatím všechno funguje perfektně.

Která disciplína vám dá nejvíc zabrat?
Asi právě to běhání, respektive některé delší běhy, kilometry. To mi dává nejvíc zabrat. Každý má v přípravě nějakou neoblíbenou věc, ale musí to zkousnout a jít dál.

Na Valašsku načnete už svoji pátou sezonu. Dovedl jste si něco takového na začátku svého vsetínského angažmá představit?
Tenkrát jsem si to vůbec nedovedl představit. Přišel jsem, když se na Vsetíně skládal kádr na postup do první ligy. Nikde jsem neměl nic moc dohodnutého, tak jsme se domluvili na smlouvě. Tehdy jsem si nedovedl představit, že zde budu působit tak dlouho. Jsem ale maximálně spokojený a nemám důvod měnit. Na Vsetíně jsem rád, je tady rodinné prostředí, které je moc fajn. Jsem rád, že tady můžu být.

Je to náhoda, že právě hráčům z Kladna se na Valašsku už historicky tak líbilo?
Co jsem mluvil s Kladeňáky, kteří na Vsetíně působili, tak tady byli všichni opravdu hodně spokojení. Pan trenér Neliba mi říkal o Vsetínu pár věcí, občas se zmínil i Pavel Patera, když jsem ještě v Kladně hrál. Nějaké historky přidal pan Veber. Zdá se, že Kladnu Vsetín celkem sedí, kluci z okolí Kladna to tady mají rádi. (úsměv)

Mimochodem, trenér Neliba sehrál ve vašem příchodu na Valašsko před pěti lety roli, že?
Je to tak. Tenkrát jsem byl v kontaktu i s Vrchlabím a pan Neliba se mě zeptal, jestli nechci jít na Vsetín. Pobavili jsme se o tom, pak jsme si telefonovali s panem Tesaříkem, Tobolou a Jenáčkem. Nějak mě to sem táhlo víc. Už jenom ambicemi, jaké klub měl a má. Člověk vždycky raději hraje za tým, který má ambice, než kdyby se měl plácat u dna. To pro mě rozhodlo a určitě tohoto rozhodnutí nemohu litovat.

Hned v první sezoně se vám navíc povedl postup do první ligy…
To bylo perfektní. Měli jsme skvělou sezonu, za celý rok jsme prohráli snad dvakrát nebo třikrát. Vybavuji si prohraný zápas v semifinále proti Hodonínu. Jinak to běželo jako po másle. Byla tady výborná parta, výborní fanoušci, celá sezona byla neskutečná.

Jak se z vašeho pohledu za uplynulých pět let celý klub posunul?
Posunul se hodně. Ať už zázemím, kdy proběhla rekonstrukce šaten, přibývá posilovacích zařízení. Každý rok se to posouvá dopředu, zázemí je tady výborné. Klub jde po krůčcích za svým cílem, chce mít co nejvhodnější podmínky pro postup do nejvyšší soutěže.

V mládežnických výběrech vás zdobila produktivita, nyní máte pověst bojovného útočníka, který soupeři na ledě nedá vydechnout. Dovedete se přizpůsobit potřebám týmu?
V mládeži jsem hrál podobně a můj buldočí styl celkem platil. Pak se to srovnalo, síla a zkušenost kluků v seniorském hokeji je větší. Vždycky se snažím hrát to, co tým potřebuje. A dát tomu přidanou hodnotu, i když v poslední sezoně jsem jí nepřidal tolik, kolik bych si představoval. Věřím, že letos to bude i z hlediska statistik daleko lepší, a že týmu pomůžu kromě černé práce i potřebnými body.

S Davidem Vítkem v útoku už spolu hrajete pomalu naslepo, že?
V postupové sezoně do první ligy jsem hrál v lajně s Rendou Kajabou a Kubou Čuříkem. Pokud nyní budeme hrát s Davidem zase spolu, bude to už čtvrtá sezona v řadě. Hodně jsme tam měli Adama Hořanského. V tomhle smyslu jsme na sebe tak nějak zvyklí a víme, co od sebe očekávat. Teď je nejvyšší čas naší spolupráci dát tu zmiňovanou přidanou hodnotu do statistik. Alespoň tak to vidím já.

Do soutěže se po roční anabázi v extralize vrací Kladno. Jaké pro vás budou vzájemné zápasy? 
Nejhorší to pro mě bylo před dvěma lety, když bylo Kladno v první lize. Snažil jsem si to nepřipouštět, ale odehrál jsem tam celou mládež, nastoupil jsem tam za muže. Padlo to na mě, nebyl jsem svůj. Pak to ale odeznělo, nepříjemný byl jenom jeden nebo dva zápasy, potom už to bylo v pohodě. Teď už si to nepřipouštím, jsem pět let pryč.

Zároveň existuje šance, že na podzim s Rytíři dorazí na Lapač legendární Jaromír Jágr. Přemýšlel jste o tom, jaké by asi bylo jej bránit?
Říká o sobě, že teď váží nějakých 115 kilo. To by bylo asi těžké jej bránit. (smích) Uvidíme, jestli se Jaromír ještě přemůže hrát. To záleží na něm, jestli ještě bude chtít a jestli sem přijede. Pro fanoušky na Vsetíně by to určitě byla událost. Představuji si vyprodaný Lapač, bylo by to nádherné.

Startoval jste v extralize i první lize a druhé lize. Kde vidíte své místo do budoucna?
To nedokážu říct, protože nad tím takto do budoucna nepřemýšlím. Vždycky se maximálně soustředím na aktuální sezonu. Na sebe a na to, jak zahrajeme jako tým. Příliš dopředu se nedívám. Letos chceme udělat první čtverku a mít výhodu domácí prostředí pro čtvrtfinále play-off. Na to se nyní zaměřuji. Vše se ale bude odvíjet od toho, jak to půjde na ledě. Proto teď musíme v letní přípravě šlapat.

Váš spoluhráč David Vítek přiznal, po postupu do první ligy před třemi lety jej v kariéře láká ještě jeden postup. Co vy na to? 
Kdo by postup nechtěl zažít? Proto tady všichni jsme a proto nyní tvrdě dřeme. Určitě to není tak, že si to jdeme jen tak odehrát. Sdílím tento Davidův sen. Když je sezona vítězná, znamená postup o soutěž výš nádhernou tečku. Každý by si extraligu chtěl zahrát, navíc by bylo krásné mít na Vsetíně zpátky nejvyšší soutěž. Dáme do toho všechno, aby se to povedlo.