Hynek Kůdela: Vlasy jsou to poslední, co by mě mrzelo

Z l í n – Venku se čerti žení, je něco málo před půl jednou a blíží se rozhodující zápas série mezi juniory Zlína a Vsetína. Oba týmy nastupují na led, pozdraví se a jde se na to. Rozhodčí vhodí úvodní vhazování, zápas začíná. Domácí příznivci začínají pomalu fandit, hostující se teprve scházejí. V brance Vsetína stojí sedmnáctiletý Hynek Kůdela. Zatím asi netuší, že o necelé dvě hodiny později se svými spoluhráči pozná zatím své největší zklamání v hokejové kariéře. O něm a o všem kolem osmifinálové série jsme si s Hynkem po zápase povídali.

Po zápase si měl v očích slzy, porážka asi hodně mrzí?
Tak samozřejmě. Když vyhrajete sérii 2:0, máte radost a když kvůli papírům přijdete o vítězství, na které jste se nadřeli, je to k vzteku. Opravdu mě mrzí, že tohle play off - a nejen v naší sérii - se rozhoduje od stolu. To je nejhorší, co může být, hráči jsou vůči tomu bezmocní. Nemám k tomu fakt dál co říct, zklamání je velké.

Jak si viděl dnešní zápas?
První gól beru na sebe, střelu od modré bych chytat měl.Oni měli dost šancí, ale dlouho jsme se drželi. My jsme měli neuvěřitelnou smůlu, třikrát jsme minuli prázdnou bránu, skákalo to tam po brankovišti, možná jsme nešli tak důrazně do Kuby Sedláčka, nevím. My jsme dřeli, Zlín hrál taktický hokej, jenom čekal na nás ve středním pásmu, absolutně neútočil, vyjížděl jen do brejků.

Jak si viděl z brankoviště výkon rozhodčího?
Šlo vidět, že má rád hráče, kteří nosí na zádech desítku... To jak si vyšlápl na Martina Podešvu, to bylo neuvěřitelné. Vymyslel si některé fauly, nemůžeme se ale na něj vymlouvat. Odpískal to, jak to odpískal, my jsme prohráli, nepostupujeme.

Co se stalo po zápase, trenér tě musel držet, abys na někoho nevletěl, co se dělo?
Naši kluci si se soupeřem nepodali ruce, já tam kluky znám a tak sem si šel normálně ruce podat. A když jsem si šel podat ruce se Zdeňou Okálem, tak mě nazval dost sprostým výrazem, pak mě zasypal i dalšíma nadávkami a já jsem to psychicky neunesl. Chtěl jsem na něho vletět, ale trenér mě naštestí podržel. Ja bych se s ním asi nebil, je to můj kamarád, ale chtěl jsem mu říct, že my jsme vyhráli 2:1 a že postupují díky tomu, že jsou nejuplakanější tým v ČR. Neustále plakali nad rozhodčíma, neustále plakali, když prohrávali, prostě jsou uplakánci. Tento tým si nezaslouží přejít do dalšího kola.

Kdy jste se dozvěděli o kontumaci, že budete dnes hrát?
Já jsem se to dozvěděl v pátek jako první, když pan Turek volal tátovi a ten mi to ihned volal. Já to řekl klukům před tréninkem v šatně, všichni byli zdrcení, protože jsme se už těšili na další kolo. Řekli jsme si, že to zkusíme, ale už se to nepovedlo.

Kvůli tomu postupu jste se ostříhali?
My jsme byli domluvení, že když přejdeme přes Zlín, že se ostříháme na 9mm a už jsme přes něho přešli, ale vlasy si už zpátky nenalepíme. Vlasy jsou to poslední, co by mě mrzelo.

Tak můžete účet za holiče poslat na svaz?
Na svaz? No comment...