Druhá čtvrtina: Není vždycky posvícení

Méně úspěšnou čtvrtinu soutěže mají za sebou hokejisté VHK Vsetín. Nedobrá forma ve venkovních zápasech, ztráty proti papírovým outsiderům, do toho řada zranění. To vše se podepsalo na tom, že Vsetínští ve druhé fázi základní části získali o čtrnáct bodů méně než v první. Přesto Valaši, zejména v závěru čtvrtiny, předvedli několik skvělých výkonů a jejich zlepšující se formu odnesl Havířov i Karviná Podrobněji se k událostem druhé čtvrtiny soutěže vracíme na následujících řádcích.

Hodnocení první čtvrtiny soutěže:

První čtvrtina: Nade všechna očekávání
__________________________________________________________________

Druhou čtvrtinu soutěže začali Valaši na ledě velkého rivala z Přerova. Očekávalo se, zda Vsetín dokáže potvrdit dobrou formu a oplatí Zubrům porážku z prvního vzájemného střetnutí. Nestalo se tak! Přerovští předvedli, že to na Valachy tradičně umí a už v první třetině, kterou vyhráli 3:0, rázně nakročili k výhře. Konečná porážka 2:6 byla pro VHK třetí, a zároveň nejvyšší, prohrou v sezóně. Série venkovních utkání pokračovala na ledě Frýdku – Místku. Očekávalo se, že si Vsetín spraví na ledě celku z chvostu tabulky náladu, jenže ouha. Hostům toto utkání vůbec nevyšlo. Celý zápas dotahovali, v 55. minutě však inkasovali branku, na kterou již odpovědět nedokázali. frýdecko – místecký stadión se tak pozvolna začíná stávat postrachem vsetínského hokeje.

Jestliže do Frýdku Vsetínští nikdy nejezdili rádi, pro Uherské Hradiště platil pravý opak. V novodobé historii totiž na jihu Moravy pokaždé zvítězili. Celek ze Slovácka měl navíc za sebou sérii vysokých porážek, vše tak hrálo do karet VHK. Jenže papírové předpoklady jsou jedna věc a dvě branky inkasované z úvodních tří střel věc druhá. Vsetínu, který poprvé nastoupil v nových dresech, vstup do utkání vůbec nevyšel a na začátku druhé třetiny prohrával už 0:3. Valachům se sice podařilo snížit na rozdíl jednoho gólu, na víc se ale nezmohli a v Hradišti podlehli 2:4. Zajímavostí, která ale asi příliš nepřekvapí, je to, že o všechny góly domácích se postarali hráči, kteří část své kariéry strávili v dresu Vsetína.

Nad příčinami výpadku v úvodu druhé čtvrtiny se zamýšlel i trenér Hlobil: „Duely ve Frýdku-Místku a Uherském Hradišti jsme měli zvládnout. Po první čtvrtce jsme měli jedno kolo pauzu. Možná jsme vypadli ze zápasového tempa. Než jsme se do něj zase dostali, zápasy nám ujely. Možná to bylo ale také přístupem k venkovním utkáním. Kluci se z první čtvrtiny trochu namlsali, protože zjistili, že to jde. Nechci snižovat úroveň našich hráčů, jenomže my nemáme až tak kvalitní mužstvo, abychom vyhrávali bez boje.“

Druhá čtvrtina VHK: 8. místo, 10 bodů, skóre 20:31

Zatím co po první čtvrtině soutěže okupoval Vsetín krásné druhé místo se čtyřiadvaceti bodovým ziskem, samostatná tabulka té druhé vypadá o poznání hůře. Valaši získali pouhých 10 bodů, což je pouze o tři víc než nejhorší celek léto fáze soutěže Nový Jičín. Pro porovnání, nejlepší celek čtvrtiny, Prostějov, vybojoval bodů 25. Za tyto ne zrovna potěšitelné statistiky může především špatný nástup do čtvrtiny. Vsetín sice musel absolvovat sérii venkovních zápasů, přeci jen se čekalo, že minimálně z Frýdku – Místku a Uherského Hradiště body přiveze. Pohled na tabulku pak jasně napovídá, že kdyby se tak stalo a Vsetín proti papírově slabším celkům naplnil roli favorita, pohyboval by se bodovým ziskem z této čtvrtiny v okolí celků, s nimiž se letos reálně může srovnávat – Opava, Valašské Meziříčí. V celkové tabulce by se Valaši v půlce základní části pohybovali na hranici první čtyřky. Žádná kdyby ovšem v životě neplatí. Venku to zkrátka Valachům nejde, o to nadějnější je tudíž pohled na rozpis třetí části soutěže, kdy Vsetín bude hrát většinu utkání doma. A zápasy na Lapači, to je zatím, až na dvě výjimky, vsetínská chlouba.

Poř.  Klub               Z     B 
 1.   Prostějov         10    25 
 2.   Havířov           10    23 
 3.   Karviná           10    22
 4.   Opava             10    17 
 5.   Přerov            10    17 
 6.   Val. Meziříčí     10    15             
 7.   Fr. Místek        10    12    
 8.   Vsetín            10    10   
 9.   Poruba            10     9 
 10.  Uh. Hradiště      10     8  
 11.  Nový Jičín        10     7

Jednou z těch výjimek bylo utkání proti Valašskému Meziříčí. Vsetínští se poprvé v druhé čtvrtině představili doma a jejich cíl byl jasný – ukončit třízápasovou sérii porážek. Motivace byla o to větší, že Bobry ve svém prostředí ještě nikdy neporazili. Zápasu samotnému nechybělo skoro nic. Atmosféra, nasazení, bojovnost, napětí, jen branek se diváci příliš nedočkali. A když už, radovali se z nich hostující Bobři. A tak, přestože byli Vsetínští po většinu zápasu lepším celkem a měli na své straně mnoho brankových příležitostí, díky mizerné koncovce odcházeli z ledu s prázdnou – Valašské Meziříčí vyhrálo 2:0. „Už třetí nebo čtvrtý zápas se trápíme v koncovce, tady může přijet jakýkoliv gólman, tím nechci snižovat kvality Slováka, a my z něho uděláme kandidáta do reprezentace,“ povzdechl si po utkání brankář Lukáš Plšek.

K dalšímu utkání do Nového Jičína odjížděli Valaši s nutností konečně bodovat. Souboj dvou trápících se celků začal pro Vsetínské dobře a ti brzy vedli 2:0. V posledních minutách první třetiny ale náskok prohospodařili a v polovině zápasu už 2:3 prohrávali. Naštěstí pro VHK dokázal Vaněk pět minut před koncem normální hrací doby srovnat a ten samý hráč pak v penaltovém rozstřelu rozhodl o zisku dvou bodů pro Vsetín. Posíleni dlouho očekávanou výhrou následně Valaši přivítali další celek ze dna tabulky, Porubu. Utkání příliš hokejové krásy nepobralo, z důležité výhry se ale nakonec přeci jen radovali domácí, když deset minut před koncem vystřelil vsetínskou výhru 2:1 Filip Bajtek.

Koncovka a forma

Takřka o polovinu méně branek než v první čtvrtině nastříleli Valaši do soupeřových sítí ve čtvrtině druhé. Průměr dva góly na zápas odpovídá spíše fotbalu než hokeji. Kanonýrům VHK zkrátka zvlhl střelný prach. Zatímco v úvodní fázi soutěže si na Valašsku pochvalovali, že jim to tam konečně padá, některá utkání v části druhé dávaly významně vzpomenout na trápení z loňské sezóny. Nejviditelněji byl úbytek gólů bezesporu patrný na Františku Zúbkovi. Hráč, který se sedmi trefami patřil mezi top kanonýry soutěže, přidal ve druhé čtvrtině pouze dva zásahy do černého. Sníženou úspěšnost střelby ale zaznamenali, až na pár vzácných výjimek, i ostatní hráči. Když navíc připočteme fakt, že ve druhé čtvrtině již nepomohl týmu pětigólový Adam Rufer, jehož vynesly výborné výkony do kádru A-týmu Třince, je jasné, že střelba branek je problémem.

Trápení v koncovce vyvrcholilo při utkání s Valašským Meziříčím. Vsetínští v něm ostřelovali branku Slováka, jak to šlo, kýženou branku ale nedokázali vsítit ani z těch nejvyloženějších pozic. Ani v dalších zápasech se sice ze strany VHK žádné brankové hody nekonaly, co se ale zlepšilo, byla defenzivní složka hry a Vsetínští tak v dalších kolech ukázali, že vyhrávat se dá i na dva góly – a to dokonce i proti lídrovi.

Střílení branek se pro vsetínské stalo velkým problémem. Dobře chytajícímu Slovákovi z Valašského Meziříčí nedokázali, přes řadu příležitostí, vsítit jediný gól.

Nejprve ale Vsetín cestoval na led, ve formě hrajícího, Prostějova. Překvapení se nekonalo. Jestřábi Vsetínské od prvních minut přehrávali a nakonec si do tabulky připsali pohodové vítězství 5:1. O čtyři dny později čekalo Vsetínské další velké sousto, na Lapač dorazil vedoucí celek z Havířova. Vzhledem ke zkušenostem z minulé sezóny provázely zápas nevídaná bezpečnostní opatření. Před zimním stadiónem byly k vidění doslova policejní manévry a chyběli snad jen policejní potápěči v Rokytence, jak vtipně poznamenal jeden z fanoušků na diskusním fóru VHK.

Utkání se však odehrálo bez jakýchkoliv excesů. Naopak, výborný hokej, neméně dobrá atmosféra od obou táborů, bitva až do posledních vteřin, to vše bylo k vidění v tomto povedeném duelu. Vsetín se ujal vedení v polovině zápasu zásluhou Vítka. Favorizovaní hosté si poté vytvořili velký tlak a v úvodu závěrečného dějství se jim podařilo Marunou vyrovnat. Domácí ale toužili po skalpu favorita a za svou bojovnost a vůli po vítězství byli v 52. minutě odměněni trefou Bajtka, na kterou už hosté nedokázali zareagovat. Po výsledku 2:1 se Vsetínští stali teprve druhým celkem, který letos dokázal Havířov porazit. Duel výstižně zhodnotil hrdina zápasu, brankář Petr Hromada: “ Havířov byl jasný favorit, ale nám role outsidera vyhovuje. Přijde mi, že hrajeme víc uvolněně. Zvládli jsme utkáni skvěle takticky, plnili jsme všechny pokyny a do žádných větších šancí soupeře nepustili. Je pravda, že štěstí hrálo s námi, ale podali jsme výborný bojovný výkon. Diváci byli neskuteční, povzbuzovali nás a hnali nás dopředu.“

Bojovnost a dobrá defenzíva

Oč méně to šlo Valachům dopředu, o to více se snažili zkvalitnit hru dozadu. Na hřištích soupeřů se jim to až tak nedařilo. Vliv na to mohly mít jednak větší rozměry kluzišť, než jsou na Lapači a jednak také špatné vstupy do zápasů – přeci jen, při tříbrankovém manku se hraje zezadu dost obtížně. Co se Valachům nedařilo na cizích hřištích, vycházelo jim doma. Pět obdržených branek ze čtyř zápasů, je bezpochyby skvělou bilancí. Ani tak produktivní celky jako Havířov či Karviná nedokázaly na Lapači skórovat více než jednou, na čemž se kromě dobré obranné hry celého týmu významnou měrou podílel i brankář Hromada, který se v závěru druhé čtvrtiny dostal do výborné formy. „V posledních utkáních jsme si řekli, že budeme vyloženě vycházet z obranné činnosti, z bránění středního pásma. Úzké vsetínské kluziště nám v tom vyhovuje a Karviná i Havířov s tím měly problémy,“ konstatoval v závěru druhé čtvrtiny soutěže hlavní kouč domácích.

Vsetínští fanoušci zatím rozhodně nemohou vyčítat svým ovečkám bojovnost. Snad až na pár výjimek odehráli Valaši své zápasy s velkým nasazením a právě bojovnost jim pomohla v závěrech vyrovnaných zápasů. Ať už v Novém Jičíně nebo při domácích těsných výhrách. Vsetínští hráči zkrátka letos touží vyhrávat a pozitivní je, že se jim to, po několikazápasovém výpadku, znovu začíná dařit.

Zejména v domácích zápasech se zelenožlutým dařilo dodržovat taktické pokyny trenérů. Odměnou jim byly výhry proti nejlepším celkům soutěže.

Před cestou do Opavy neskrývali zelenožlutí touhu navázat na výborný výkon z duelu s Havířovem, a uzmout Slezanům nějaký bod. Jenže úvody venkovních zápasů se postupně staly noční můrou VHK a utkání v Opavě to jenom podtrhlo. Ve 13. minutě totiž hosté prohrávali už 0:3, a byť ve zbytku zápasu podali snaživý výkon a byli domácím vyrovnaným soupeřem, na víc, než na snížení na konečných 2:3 se nezmohli. První čtvrtinu pak Valaši zakončili proti Karviné. Celek plný slavných jmen byl v první třetině lepší a po zásluze se také ujal vedení. Domácí, hrající ve značně okleštěné sestavě, se ale nevzdali a díky zlepšenému výkonu dokázali srovnat. Šťastným střelcem se stal Ondřej Hruška, který konečně dokázal protrhnout dlouhotrvající střelecké prokletí. Ve třetí třetině Vsetín z velkého tlaku neskóroval, chuť si ale napravil hned v úvodu prodloužení. Kapitán Vaněk pohotově rozhodl o tom, že na Valašsku neuspěje ani další z favoritů soutěže. Potřetí v řadě vyhráli domácí na Lapači 2:1.

Kapitán a ti další

Některé hráče postihl ve druhé třetině pokles formy, další se zranili, někteří si ale naopak drží dobrou výkonost ze začátku sezóny. V první řadě zmiňme rozhodně Daniela Vaňka. Výkony kapitána jsou letos příjemným překvapením. Zatímco vloni se stejně jako celé mužstvo herně trápil, letos je jednoznačným tahounem mužstva a daří se mu držet vyrovnanou formu. Je nejproduktivnějším hráčem celku (devatenáct bodů ve dvaceti zápasech) navíc udělá na ledě spoustu černé práce, udivuje výborným fyzickým fondem. Vyrovnávací brankou a rozhodujícím samostatným nájezdem pomohl Vsetínu k potřebné výhře v Novém Jičíně, v prodloužení rozhodl duel s Karvinou, prsty měl i ve vítězné brance proti Havířovu. Jeho vliv na výsledky mužstva je tudíž jasně patrný a není divu, že jej trenéři v posledních zápasech posunuli ze druhé do první formace.

Do velmi dobré formy se v posledních zápasech dostal i David Vítek. Ten měl poněkud pomalejší rozjezd, v závěru druhé čtvrtiny ale patřil k nejlepším Valachům na ledě. Dal důležité branky proti Porubě i Havířovu, nepřehlédnutelný byl i v utkání s Karvinou. S osmi góly je už teď druhým nejlepším střelcem VHK.

Z útočníků zmiňme ještě Filipa Bajtka. I on se sice v některých zápasech nevyhnul herním výkyvům, přesto je jeho účast v dresu VHK vždy významným oživením. Jeho bodový zisk je roven bodu za zápas a co především – ze šesti branek které vsítil, byly hned tři vítězné. V první čtvrtině rozhodl utkání v Karviné, v této druhé znamenaly jeho trefy výhry nad Porubou i Havířovem. I když tedy třinecký odchovanec neodehrál ani polovinu utkání, jeho role v týmu je velice důležitá.

Mezi obránci zatím rozhodně ční Zbyněk Spitzer. Ani on se při svém loňském návratu do zelenožlutého dresu nevyhnul přívalu kritiky za své výkony. V této sezóně ale ostřílený obránce plní roli tahouna. Podobně jako celému týmu ani jemu se nepovedly zápasy v Hradišti a Frýdku – Místku, jinak je ale oporou a jeho zkušenosti i přehled jsou na ledě nepřehlédnutelné. Velmi dobře se jeví též posila obranných řad v podobě Jířího Heše. Ted je zatím rozhodně posilou a jeho zkušenosti, přehled i dobrá rozehrávka jsou Vsetínským rozhodně k duhu.

Jako posledního zmiňme Jiřího Fardu. Mladý vsetínský odchovanec se v loňském ročníku „obouchal“ a letos nabyté zkušenosti začal zúročovat. Dobrým pohybem, důraznou hrou ale i tvrdou střelou přesvědčuje o tom, že z něj roste kvalitní bek. Ne náhodou je také v popředí kanadského bodování obránců a dobře si vede i v +/- hodnocení.

Daniel Vaněk zatím prožívá výbornou sezónu Patří mezi deset nejproduktivnějších hráčů soutěže, střílí i důležité branky.

Tak tedy vypadala druhá čtvrtina základní části z pohledu VHK. A jak bude vypadat ta třetí? Důležité jistě bude, jak se Valachům podaří vyprázdnit marodku, která se krátce před polovinou soutěže nepříjemně nakupila. Zdá se ale, že by se v tomto ohledu mohlo začít blýskat na lepší časy: „Zbyňa (Spitzer) by s námi měl jít už v úterý na led. S Danielem Tesaříkem jsem byl v Kroměříži u fyzioterapeuta, který mu z kotníku vytáhl baňkou docela dost krve. Prý se mu ale zranění zlepšilo, říkal, že mu tahle procedura ulevila. V pátek jej čeká pokračování, takže uvidíme. Zlepšení zaznamenal i Jirka Korčák se zraněným ramenem a chtěl by už tento týden zkusit podstoupit nějakou zátěž na ledě. V pondělí už trénoval i Petr Hruška. Věřím tomu, že se většina marodů dá tento týden dohromady.“

Velkou výhodou pro Vsetín je, že ve třetí čtvrtině odehraje šest z deseti zápasů doma, pokud se tedy podaří udržet formu z předchozích zápasů na Lapači, mohla by se čtvrtina s pořadovým číslem tři bodově přiblížit k úspěšné čtvrtině první. Zda se to skutečně povedlo, si ale napíšeme až za pár týdnů.