Ice Breakers #4: A je to...
Z l í n - Poslední zápas juniorů je za námi a naší povinností je, vydat i poslední díl seriálu Ice-breakers, jímž jsme se snažili mapovat rozhodující utkání všech dostupných zápasů vsetínských celků v play-off. Tento díl seriálu však bude trochu jiný. Budeme se v něm věnovat kontroverzně přijímanému třetímu utkání mezi obhájci titulu ze Vsetína a letošním vítězem základní části - Zlínem. Které momenty tedy byly pro sobotní klání určující?
1. Zásah vyšší moci
Je těžké vyjadřovat se k výkonu rozhodčího. Zlínští budou zarytě tvrdit, že pískal správně a objektivně, vsetínští fanoušci, kteří, jako již tradičně, tvořili na stadiónu Luďka Čajky většinu, budou mít názor jiný. Tak nebo tak, názor těch členů redakce, kteří tento zápas na vlastní oči viděli, se shoduje s rozhořčenými názory hráčů, diváků i dalších zástupců vsetínského klubu. Ani podle jich nebyl výkon rozhodčího vyvážený, a ač by bylo čirým alibismem, svalovat vinu za neúspěch na ně, máme-li vyjmenovat zlomové okamžiky zápasu, pak výkon rozhodčího Poláka zkrátka nelze nezmínit. Nepískaná hákování a sekání na straně jedné, tresty za stejné zákroky na straně druhé. O kauze Podešva už se mluvilo hodně. S trochou nadsázky se dá řici, že hráč s číslem 10 chodil v sobotu na trestnou lavici snad i za to, že na soupeře dýchnul. Navzdory tomu, že jej Zlínští beztrestně a často zastavovali prostředky, které do škály čistých zákroků rozhodně nespadají.
Stejně tak byly zajímavé i některé další okolnosti: vhazování při krátké přesilovce Vsetína 5 na 3 ve chvíli, kdy se vsetínský centr teprve skláněl nad bodem pro vhazování, či časomíra, která při vsetínských přesilovkách vesele a pravidelně tlačila vteřiny kupředu i při přerušené hře. Což o to, zlínské přesilovky většinou nebyly pro branku Valachů příliš nebezpečné, horší však už bylo, že místo toho, aby opory Vsetína vrhaly svou energii do útočných výpadů, byly nuceny plýtvat svými silami při hře v oslabení.
2. Únava: Fyzická i psychická
Asi málokdo si dokáže představit, jak těžce musela hráče zasáhnou zpráva, že byť svého soupeře na ledě vyřadili, kvůli administrativní chybě musí svůj případný postup ještě potvrdit. Hráči bojovali, dřeli, ale přeci jen bylo s přibývajícím časem stále více patrné, že spolu s enormním náporem na nervovou soustavu začínají hokejisty pomalu opouštět i síly fyzické. K tomu jistě přispěl úzký kádr Valachů, ale i fakt, že obhájci titulu juseli dlouho o samotnou účast v play off bojovat.
3. Koncovka
Zatímco v prvních dvou zápasech ve Vsetínu výtečně dařilo proměňovat gólové šance, v utkání třetím tomu bylo přesně naopak. Třikrát se zelenožlutým nepovedlo dopravit kotouč do odkryté brány, mnohé další příležitosti skončily na Sedláčkovi. Naopak Berani byli v tomto zápase vysoce produktivní, a byť rozhodně neměli více šancí než Valaši, právě jejich produktivita rozhodla.
4. Sedláček + Okál
Nemá cenu se zmiňovat o nesportovních gestech právě této dvojice po zápase, o tom si každý rozumný člověk udělá obrázek sám. Objektivně je však třeba říct, že právě Sedláček s Okálem, v předchozích zápasech za své výkony velmi kritizovaní, byli největšími hvězdami sobotního utkání. Zlínský brankář konečně ukázal, proč byl nejlepším gólmanem základní části ELJ a byť při něm častokrát stála nemalá porce štěstí, dokázal všem přihlížejícím své nesporné brankářské kvality. Tři góly útočníka Okála v síti brankáře Kůdely asi nepotřebují širšího komentáře. Nebýt jich, těžko by mohl Zlín sobotní utkání vyhrát.