Vedení vsetínského klubu: Musíme přidat na všech frontách
Vybudovat ze Vsetína celoregionální hokejový klub. To je stěžejní myšlenka a cíl nového vedení VHK. Tedy předsedy Petra Neumanna (na fotografii vlevo) a jednatele Daniela Toboly. Oba čelní představitelé hokejového Vsetína jsou ve funkcích krátce, přesto mají za sebou velký objem vykonané práce. „Nechceme si stěžovat. Zatím nám to jde nad očekávání,“ pochvalují si Neumann s Tobolou, kteří v rozhovoru poodhalili další plány: dlouhodobé i ty, jež se týkají blížící se nové sezóny.
Jak se stane, že se šéf oděvní firmy a mládežnický trenér stanou nejvyššími představiteli hokejového klubu?
Neumann: Na to se ptám také (směje se). Hokej jsem nějakou dobu hrával a při znovuzrození VHK jsem klub podpořil jako partner prostřednictvím své firmy. Od té doby jsem dění v klubu z povzdálí sledoval. Když bylo jasné, že Lexa (sportovní manažer Alexej Jaškin – pozn.) odchází na Slovensko, dostal jsem nabídku nastoupit na jeho místo. Z důvodu svého vytížení ve firmě jsem mohl přislíbit pouze částečnou výpomoc v rámci volného času. No a vidíte, jak to dopadlo.
Tobola: Nějak se to vyvinulo, že jsme se v těch pozicích ocitli a začali pracovat. O dění na zimním stadionu jsme se zajímali, ale že budeme jmenováni přímo do vedení hokejového
klubu? To jsme v plánu určitě neměli.
Je to velká změna oproti vaší původní práci?
Tobola: Jak se to vezme. Já jsem byl profesně léta spíše ve finančním a obchodní sektoru,
takže se může zdát, že hokej je úplně něco jiného, ale všechno je v podstatě o přístupu
a jednání. Navíc jsem odmalička hokej hrál, poslední roky trénuji. Práci okolo hokeje osobně nevnímám jako klasickou práci, pro mě je to spíše životní styl, poslání, posedlost, těch výrazů může být spousta. Zásadní je pro mne opravdu přístup, upřímnost, že člověk ten sport má rád a chce tím zdravě nakazit ostatní.
Neumann: Pro mne to není změna víceméně žádná. V obou případech je potřeba dát dohromady tým lidí, kteří mají společný zájem. V klubu je to hokej, na který budou chodit diváci, ve firmě jde o službu nebo výrobek, o který bude zájem. V obou případech to musíme prodat, abychom si na sebe vydělali. U klubu je to samozřejmě otázka také výchovy dětí a mládeže, na čemž se ale vydělat nedá a jsme odkázáni na pomoc města.
V jaké kondici jste převzali Valašský hokejový klub?
Tobola: Postupně se s aktuálním stavem seznamujeme, na nic si nebudeme stěžovat, prostě jsme do toho šli a budeme v tom pokračovat.
Neumann: Okolí mě ujišťuje, že je to kondice standardní, tak snad je to pravda. V každém případě budeme muset přidat na všech frontách (usmívá se).
Od roku 2008 šéfoval vsetínskému klubu jednatel, nyní se k této funkci přidává předseda klubu. Jak byste specifikovali vaše role a váš vzájemný vztah?
Tobola: Já bych to neviděl v názvech jednotlivých funkcí. Naše vize a cíl je, aby pracoval
celý tým lidí na zimním stadionu od manažerů a trenérů přes hráče až po rodiče. Myslím si, že touto cestou jít musíme, jestliže chceme přivést diváky zpátky na Lapač a hráče do
mládežnických kategorií. Bez nich to nepůjde a my o ně stojíme. Co se týká našeho vzájemného vztahu s Petrem, je to přesně takhle. Myšlenku, jak v hokeji pracovat, máme stejnou. Známe se dlouho a proto jsme do toho šli.
Neumann: V rámci „naordinované diety“ to ani jinak nebylo možné. A co se týká dosavadní
spolupráce, je vzhledem k tomu, co všechno musíme řešit, zatím nad očekávání. Máme totiž na spoustu věcí stejný nebo minimálně velmi podobný názor a to je základ. Když k tomu přidám Danovu ochotu a nadšení pracovat od rána do večera, jsem zatím velmi spokojen. Nesmím ale zapomenout ani na lidi kolem nás a myslím tím opravdu všechny. Skládá se to z mnoha činností a ty všechny musí fungovat. Jedině tak máme šanci na úspěch.
Jaké je v současné době zapojení bývalých čelních představitelů VHK Stanislava Pavelce a Vlastislava Palatého do chodu klubu? Jaký je jejich reálný vliv?
Tobola: Pan Pavelec je členem správní rady, což nejvyšší výkonný orgán klubu, pan Palatý je členem kontrolní komise klubu. Jsme v pravidelném kontaktu, pro nás stále platí, že hokej je týmová hra a takto chceme pracovat i mimo led. Je to o komunikaci a spolupráci, která v této chvíli funguje. Všichni máme společný cíl a tím je fungující Valašský hokejový klub Vsetín.
Se začátkem vašeho působení v čele VHK jste zveřejnili Kodex Valašského hokejového klubu. Rád bych se nyní zastavil u několika bodů z tohoto prohlášení.
Jakým způsobem byste chtěli vybudovat ze Vsetína celoregionální klub?
Neumann: Hlavní myšlenka je založena na rozšíření základny výchovy hráčů pro
vrcholové soutěže od mladšího dorostu až po juniory a tím reálná možnost konkurovat extraligovým baštám typu Sparty, Liberce nebo Plzně. Příkladem této spolupráce z minulé sezóny je např. Martin Kohout, který na Vsetín přišel právě z Rožnova. Jeho velmi povedená sezóna v dresu Vsetína znamená, že dnes má nabídky minimálně z poloviny klubů extraligy. Pokud beru ten nejbližší region Valašska, jsme tady tři hokejové kluby. Považuji za nereálné, abychom hráli všichni extraligu mladšího a staršího dorostu, případně extraligu juniorů. My chceme nabídnout vizi klubu s odpovídajícím zázemím v rámci našich možností tak, kdy by ti nejlepší hráči z 8. tříd přecházeli do extraligových týmů dorostu. Zároveň bychom těm, co v tuto chvíli výkonnostně na extraligu nestačí, nabídli možnost pokračovat v nižších soutěžích v Rožnově nebo Valašském Meziříčí a zachovali jim příležitost pokusit se následující sezónu probojovat do extraligového kádru znovu. Jsem si vědom toho, že to bude narážet na rivalitu a možná i letité spory, ale pouze sjednocením úsilí a prostředků můžeme vytvořit podmínky pro rozvoj sportu v našem regionu.
Co když si ale bude každý hájit své zájmy?
Neumann: Když si každý hájí své zájmy, dopadá to tak, jako na našich sportovištích. Mluvím zejména o Vsetínu. Máme tady z minulosti sportoviště „MEZ“ a Zbrojovka, kde tartanový ovál zarůstá mechem. Disponujeme čtyřmi fotbalovými hřišti, kdy dvě zůstávají nevyužita a kromě čtvrtiny tribuny a Tyršovce to tady vypadá jako na fotkách z roku 1970. Lidi se raději jezdí koupat do Valmezu nebo na hotel do Velkých Karlovic, volejbalisti zase jezdí v zimě hrát domácí zápasy do nové haly na Hovězí. Vsetín je svou polohou předurčen k aktivnímu sportu. Máme tady nádhernou přírodu, ale sportoviště a město, to je opravdu zoufalé. Přitom si myslím, že to nechce moc. Pouze vizi celého projektu, následné vedení, ochotu se dohodnout bez ohledu na krátkozraké zájmy, zapomenout na staré spory a začít pracovat.
Dále uvádíte, že snahou klubu je návrat do extraligy juniorů. Jaké kroky za tímto cílem chcete podniknout?
Tobola: To souvisí s myšlenkou celoregionálního valašského klubu. V současné době
máme extraligu mladšího a staršího dorostu a chybí nám tady extraliga juniorů. Dlouhodobě pracují s mládeží velmi dobře v Rožnově, něco se rozjíždí ve Valašském Meziříčí, spolupracujeme s Novým Jičínem. Díky těmto skutečnostem bychom chtěli mladým hokejistům z našeho regionu nabídnout možnost hokejově růst a pracovat na nejvyšší úrovni až do jejich dospělosti. Extraliga juniorů tady v tomto ohledu chybí. V nadcházející sezóně bude náš juniorský prvoligový tým hrát v takovém složení, že jiný cíl než rvát se o postup do baráže o extraligu si ani dávat nechceme. Je to však především z důvodu sportovního, jelikož víme, že ten tým na to po sportovní stránce prostě má. Hráči juniorky jsou soutěživí, poctiví v tréninku a kluci to sami cítí tak, že se chtějí o postup poprat.
Neumann: Tento cíl je vypsán již pro letošní sezonu. Podmínkou je ale uzavření spolupráce s panem Vlachem, který přislíbil zájem spolupodílet se na vizi extraligy juniorů ve Vsetíně.
Jak v tomto kontextu vnímáte úspěch náborové akce na Dětském dni s Annou, které se zúčastnili i reprezentanti a odchovanci Jakub Štěpánek s Ondřejem Němcem?
Tobola: To je právě cesta, kterou chceme jít. V takových sportovně společenských akcích budeme pokračovat. Chceme lidem ukázat, že hokej na Vsetín patří a bez jejich účasti to nepůjde. Zároveň jim chceme připomínat, že hokej ve Vsetíně dokáže vychovat sportovce, kteří v dospělosti reprezentují naší zem a mohou rozdávat prostřednictvím sportu ostatním radost. Jsme moc rádi, že se nám podařilo s Ondrou a Kubou domluvit, aby přišli. Přistoupili k tomu perfektně a zpříjemnili nám všem nedělní odpoledne. A třeba i díky této akci se někdo z dětí rozhodne hrát hokej a bude za pár let v pozici Ondry a Kuby. Zpětná vazba na náborovou akci ještě není, ale již teď vím, že pár kluků nám v přípravce na trénincích přibylo a my se všichni těšíme na další malé hokejové talenty, kteří si zamilovali hokej.
Jakou máte představu o podobě a cílech vsetínského A-týmu pro nadcházející sezónu?
Neumann: Představa je jedna věc a ekonomická realita druhá. V tuto chvíli pracujeme se dvěma rozpočty - ekonomickým a optimálním. Optimální počítá s vhodným doplněním kádru a pokud by se to podařilo, tvrdím, že semifinále by pro nás bylo velkou výzvou.
Tobola: Kostra týmu z minulé sezóny by měla zůstat pohromadě, což je předpoklad pro to, abychom mohli pokračovat v započaté cestě, tedy nadále zapracovávat naše odchovance do A-týmu, poctivě pracovat v tréninku a kvalitní hrou i výsledky přilákat na tribuny ještě více diváků. S touto skutečností souvisí celková finanční situace a možnosti klubu. Více diváků znamená více finančních prostředků a možná větší i přízeň partnerů a tedy větší možnosti v posílení hráčského kádru. Může to znít jako fráze, ale je to tak. Pokud se nám podaří dostat na Lapač v průměru 1500 diváků na zápas, budou finanční možnosti v otázce složení kádru rozhodně lepší. Velkou roli v tom hraje také množství prodaných permanentek. Čím více jich bude, tím větší budeme mít finanční jistotu a budeme vědět, s čím můžeme do sezóny počítat. Ideálem by bylo 1000 prodaných permanentek a proto bychom k jejich nákupu chtěli fanoušky motivovat – třeba exkluzivním dárkem z fanshopu, soutěží o zajímavé ceny apod. Sportovní cíle jsou jasné, chceme postoupit do play-off. Jestliže se loni hrálo čtvrtfinále, je logické, že tentokrát budeme chtít více. A když postoupíme do semifinále, proč už se nepokusit postoupit do finále a rovnou celou soutěž vyhrát? Ovšem je to sport, rozhoduje se na ledě a ne v kanceláři.
Kdy chcete mít jasno o skladbě A-týmu?
Neumann: V každém případě vycházíme ze základu loňského kádru, který zahájil i letní přípravu. V průběhu srpna potom budeme sestavu finalizovat.
Loni na podzim se nalezly mistrovské poháry, které vsetínský klub vybojoval v devadesátých letech. Jak se vyvíjí situace ohledně vytvoření síně slávy, v níž by měly být hlavními artefakty?
Tobola: Je to super nápad, který chceme dotáhnout do konce. Dnes na to nedokážu konkrétně odpovědět, jelikož máme jiné priority. Ale když si vezmu zpětně poslední měsíc, spousta věcí se za tu dobu vyřešila. Předpokládám, že během prázdnin se dostaneme i k této otázce a najdeme řešení. Souvisí to s celkovým uspořádáním prostor na zimním stadionu, nějakou představu máme a rádi bychom ji realizovali.