(23.8.) Příprava MDO: Vsetín - Trenčín 15:00 | (24.8.) Příprava: Třebíč - Vsetín 17:30 | POČET PRODANÝCH PERMANENTEK NA SEZONU 2017/2018: 939 (k 22.8.)

Sezóna 1998-99: Paterovci ve Vsetíně a pátý titul

V páté extraligové sezóně zažíval Vsetínský hokej dosud největší konjunkci hvězd, které se kdy společně sešly ve žlutozeleném dresu. Přes léto řady mužstva rozšířilo reprezentační duo Pavel Patera a Martin Procházka. Více zlatých medilistů z Nagana měli na soupisce už jen Pittsburgh Penguins. Týmu dal naopak vale Andrej Galkin i Tomáš Kapusta, za moře odešel za svou další štací i Josef Beránek.

Především se však s aktivní kariérou (a tím pádem i se žlutozeleným dresem) rozloučil i nejlepší český obránce první půlky devadesátých let, Antonín Stavjaňa. V průběhu sezóny na Valašsko zamířil obrovitý bek Libor Zábranský. Ideální sestava pro tento ročník měla podobu: Čechmánek - Tesařík, Srdínko, Jaškin, Zábranský, Zubíček, Veber - Stantien, Dopita, Bělohlav - Patera, Procházka, Sršeň - Kratěna, Broš, Tomajko.

Vsetínský tým se od třetího kola uvelebil na výsluní extraligové tabulky, a první místo přepustil soupeřům pouze na okamžik v 17.kole. Nicméně idyla neměla mít dlouhého trvání. První rána přišla v listopadu po finském turnaji Karjala Cup, kdy se v médiích rozhořel spor mezi reprezentačním trenérem Hlinkou a "dvojčaty" Paterou a Procházkou. Pravdou bylo, že do optimální formy měli tou dobou oba hráči daleko. Jejich světlé chvíle měly v nedaleké budoucnosti teprve přijít.

Předchozí sezónu zakončil Vsetín své účinkování v Evropské hokejové lize ziskem bronzových medailí. Relativní úspěch v této soutěži byl však vykoupen vysokou ztrátou na "provozních nákladech" a vedení Vsetína tak již v jejím průběhu prohlásilo, že za stávajících podmínek se nejeví účast v dalším ročníku reálnou. Svému prohlášení také dostálo a vsetínský klub místo nerentabilní Evropské ligy zvolil účast na prestižním turnaji Spengler Cupu, jehož hostitelem byl Švýcarský Davos.

V silné a atraktivní konkurenci předních evropských týmů spolu s "evropským" reprezentačním výběrem Javorových listů obsadil vsetínský klub předposlední čtvrté místo s bilancí dvou porážek, jedné remízy a jedné výhry nad rakouským Feldkirchem. Turnaj měl v českých médiích poněkdu trapnou dohru. Kvantum kritických článků vysoce převýšil počet českých novinářů, jenž turnaj viděli na vlastní oči (totiž jednoho). Nejvíce ostrých slov se opět sneslo na hlavu Patery s Procházkou.

Nicméně v domácí soutěži mužstvo neztrácelo glanc a až do začátku play-off okusilo od nového roku pouze třikrát hořkost porážky. Tolik pranýřovaní Pavel Patera a Martin Procházka se začali drát do popředí tabulek kanadského bodování a nesmlouvavé kritické hlasy se začaly postupně vytrácet. S blížícím se play-off forma celého týmu postupně gradovala. Z trojzápasu s největšími aspiranty na zisk extraligového titulu - Zlínem, Spartou a Třincem - vyšel Vsetín po výsledcích 7:2, 5:1 a 2:0 bez ztráty kytičky. Celou základní část ukončilo mužstvo s devítibodovým náskokem před druhým Zlínem.

Čtvrtfinálovou účast vybojovaly na poslední chvíli Vítkovice, se kterými měli vsetínští základní části stoprocentní bilanci. Už ale první střetnutí napovědělo, že Ostravané nehodlají prodat kůži lacino: musely rozhodovat až samostatné nájezdy, ve kterých přišlo rozhodnutí z hole Tomáše "Vosy" Sršně. Druhé utkání mělo již o něco jednoznačnější průběh, ve třetím se však oceláři vzchopili a vynutili si vítězstvím 4:2 čtvrtý zápas. Tam už však vsetínští další překvapení nepřipustili.

Semifinále bylo reprízou předchozího ročníku, kdy na sebe poprvé v play-off narazili Vsetín a Sparta. Pražané se nijak netajili vysokými ambicemi a oproti předchozí sezóně i daleko silnějším a sebevědomějším kádrem. Jak se ukázalo, průběh série se dal bez skrupulí označit za nejkvalitnější sérii play-off v historii vyřazovací soutěže vůbec. Dechberoucí strhující souboje, obrovské nasazení z obou stran, výsledky až do posledních vteřin na vážkách.

Vše dospělo k pátému zápasu, který po bezbrankové remíze nepřinesl rozhodnutí ani v prodloužení. V samostatných nájezdech pak proti sobě stanuli reprezentační brankáři, na straně Vsetína Roman Čechmánek, v dresu Sparty Milan Hnilička. Rozuzlení nervydrásající bitvy přišlo opět z hole matadora Tomáše Sršně ve čtvrté sérii nájezdů. Sparťanu Jaroslavu Bednářovi zmařil poslední šanci Roman Čechmánek a na Lapači vypukly mohutné oslavy.

Právo hrát o nejvyšší metu si po čtyřech letech vybojovali zlínští hokejisté. V úloze favorita však byli oproti onomu prvnímu ročníku hokejisté Vsetína. V jejich řadách rozehrál proti Zlínu střelecký koncert Martin Procházka. V prvním zápase vstřelil všechny tři branky vítězů, v druhém, průběhem dramatičtějším, o jednu méně a v rozhodujícím třetím "pouze" jeden, nicméně vítězný.

Zimní stadion Luďka Čajky tak podruhé přihlížel triumfu svého největšího regionálního rivala. Triumfy ve Zlíně symbolicky uzavřely kruh: V roce 1995 zdvihal poprvé nad svou hlavu pohár pro vítěze kapitán extraligového nováčka Rostislav Vlach a zlatá éra Valašského klubu byla teprve na počátku. V roce 1999 tentýž kalich přebral z rukou pana Gutha kapitán Jiří Dopita. Popáté.

Sestava 1998-99: Čechmánek, Pešat - R.Tesařík, Srdínko, Jaškin, Zábranský, Zubíček, Veber, P.Suchý - Stantien, Dopita, Bělohlav, Patera, Procházka, Sršeň, Kratěna, Broš, Tomajko, Mařák, I.Padělek, Paroulek, Demel, Kucharczyk, Kavulič.