Sezóna 1999-00: Bouře na obzoru

Mužstvo pětinásobného mistra získalo již v červnu křídelníka Jána Pardavého, svého času nejproduktivnějšího hráče slovenské extraligy. Letní přípravu před ročníkem 1999/2000 už se Vsetínem nezahájilo duo Patera&Procházka, útočníci, kteří zářili především v play-off, se rozhodli zkusit štěstí v zámoří. Pateru si vybral Dallas, Procházku Atlanta a poslední člen obávaného útoku Tomáš Sršeň odešel do německého Essenu.

Zatímco odchod těchto hráčů byl veskrze očekáván, přestup Kratěny s Brošem do pražské Sparty týden před zahájením sezóny znamenal pro tým citelnou ránu. Odchovancům olomouckého hokeje došla trpělivost s pozdržením výplat a na doporučení agenta změnili působiště. Událost, která do jisté míry předznamenala průběh celého následujícího ročníku, provázeného problémy se sestavou a listopadovou finanční krizí.

Management se jal hledat náhrady v zahraničí a v úvodních zápasech nové sezóny se v žlutozeleném dresu objevila finská dvojce Jukka Seppo - Marko Palo. Herně patřily obě akvizice severského hokeje k průměru, požadavky na plat však byly vysoké a k dohodě se Vsetínem nakonec nedošlo. V první fázi soutěže tak Vsetín táhla především Dopitova formace, na jejichž křídlech se skvěle uvedl Ján Pardavý a po zranění Tomajka obdivuhodně vyrostl i Martin Paroulek.

Hledání vhodných hráčů do třetí pětky nadále pokračovalo, ale při výběru posil neměli vsetínští zrovna šťastnou ruku. Rus Karamnov výkonnostně na nejvyšší soutěž nestačil, o něco lépe se vedlo běloruskému útočníkovi Olegu Antoněnkovi, ale i s pomocí vlastních odchovanců byla tato formace nejslabším článkem sestavy.

Mužstvu se nevyhnula ani zranění klíčových osobností, zlomený palec vyřadil na 11 zápasů Romana Čechmánka, Jiří Veber přišel v souboji s havířovským Hanzalem téměř o oko (později v průběhu sezóny ze Vsetína odešel), Jan Tomajko si obnovil poranění kolenních vazů. Přes tyto rány se tým pohyboval v těsném kontaktu se špičkou a průběhem času se začala postupně konsolidovat i sestava. Z nevydařeného angažmá v Atlantě se do Vsetína ještě před Vánocemi vrátil Martin Procházka, zanedlouho jej doplnil i Pavel Patera, který doslova "utekl" z Dallasu.

Výkon týmu šel postupně nahoru, ale v listopadu došlo k otřesu: většina hráčů podala výzvy k uhrazení mezd, které jim klub dlužil několik měsíců. Chvíli se zdálo, že se vsetínská sestava rozsype jak domeček z karet. Tehdejší vedení nakonec dokázalo hrozící katastrofu na pslední chvíli zažehnat. Více či méně viditelný přízrak náhlého finančního kolapsu už ale ze Vsetína nezmizel.

Účast v posledním ročníku EHL vzal Vsetín vzhledem k úzkému kádru víceméně jako formalitu a k zápasům ve skupině nastupoval pouze s rezervami. Nutno podotknout, ze i za žalostného diváckého zájmu.

Poněkud stranou zájmu zůstalo předposlední kolo základní části, kdy do vsetínské sestavy poprvé proklouzl tehdy neznámý patnáctiletý centr Jiří Hudler. Ve svých prvních dvou extraligových zápasech si stačil připsat bod za asistenci.

Do vyřazovacích bojů vstupovali vsetínští ze třetího místa a ve čtvrtfinále narazili na České Budějovice. „Motor“ v play-off nad Vsetínem nevyhrál jediný zápas, což Jihočechům očividně svazovalo ruce i v této sérii. Obhájci titulu také vcelku bez komplikací přes Budějovice přešli v poměru 3:0 a výsledek další série jim přiřkl za soupeře hokejisty Plzně.

Vsetínskými nepříliš oblíbený soupeř sršel sebevědomím – jako jediné mužstvo porazili Valachy ve všech zápasech základní části, před vlastním publikem mu navíc dvakrát nasázeli po sedmi brankách. Potvrdilo se však, že play-off je jiná soutěž. Zkušenější Vsetín zvítězil v těžkých střetnutích dvakrát doma a v Plzni po velkém boji urval postup do finále brankou Tomajka v prodloužení. Jan Tomajko zařídil v semifinálových bojích bez výjimky všechny vítězné branky.

Stejným stylem proplula do finále i pražská Sparta a jako vítěz základní části měla výhodu domácího kluziště. Vsetín upnul všechny síly k prvnímu zápasu - a ač Spartu místy herně předčil a dvakrát vedl, díky brance Zelenky nakonec podlehl 3:2. Nepovedené utkání dolehlo na psychické i fyzické síly vsetínských hokejistů. Ve druhém finálovém duelu je Sparta jasně přehrávala a po zásluze také zvítězila 4:0.

Poslední šancí zůstalo uspět v obou zápasech na Lapači. Vsetínští se ve vřavě zaplněného Lapače vypjali k heroickému výkonu, ale v brance Sparty stál neprůstřelný Bříza. Bezbrankový stav se změnil až deset minut před koncem zápasu, po chybě obrany překonal Čechmánka David Výborný. Snaha domácích o vyrovnání byla zoufalá a nakonec i neúspěšná. Hokejisté Sparty dokázali přerušit pětiletou vsetínskou nadvládu a na jeho stadionu převzali novou trofej pro Mistra extraligy.

Sestava 1999-00: Čechmánek, Pešat - R.Tesařík, Srdínko, Jaškin, Zábranský, Zubíček, Veber, P.Suchý, Kuboš, Spitzer - Tomajko, Dopita, Pardavý, Bělohlav, Patera, Procházka, Mařák, Stantien, Paroulek, Hudler, Antoněnko, Žajgla, Vozdecký, Kucharczyk, Palo, Seppo, Karamnov