Zápisník Josefa Turka #8 - Dvě utkání plus nula bodů, rovná se špatný spánek

Petr Vychopeň • 22.01.2008

V s e t í n - Konfrontace jak s týmem Jihlavy, tak s Draky ze Šumperka kasičku vsetínských dorostenců neobohatila, tudíž kouč Turek při hodnocení 37. a 38. kola zrovna radostí nejásal. Přispěl tomu i fakt, že na led nemůže poslat borce, kteří do týmu nalévají kuráž a přispívají body. „Marodka čítá čtveřici hráčů - Vávra, Kubo, Kentoš a Hladký, takže šanci dostávají mladší typu Slováček. Na zranění se ale vymlouvat nejde, musíme dřít i bez nich,“ je si trenér vědom. Obě prohry se však zrodily dá se říct až ušmudlaně, zvláště proti Šumperku lze hovořit o tom, že domácí zvítězili jen o pověstný fous. Více o odehraných a nadcházejících duelech nám poví samotný trenér.

Prohra 2:4 s Jihlavou? Jako by jsme měli nohy z olova

„V páteční podvečer jsme hostili Jihlavu, proti které jsme ze sebe chtěli vydat všechno, ale dopadlo to přesně naopak. Sečteno podtrženo jsme odvedli špatný výkon, nic se nám nepovedlo podle představ. Nenastoupil Vávra, Hladký, Kubo a slovenský reprezentat do 17-ti let Kentoš, kteří jsou zraneni. Snad se brzo dostanou zpět do hry.

Nicméně šanci naskočit na led dostali ti, jež hrají méně nebo vůbec. Pokud lze něco vypíchnout v dobrém slova smyslu, tak to, že branku ze hry poprvé vsítil Slováček, ročník 1994, žák sedmé třídy. I přes fakt, že v průběhu týdne jsme trénovali pouze s dvanácti plejery, nechceme připisovat tuhle prohru marodce. Není se na co vymlouvat, pro body musíme na ledě dřít všichni!“

Prohrát brankou z poslední minuty, to rozdýchávám těžce

„Šumperk je kádr bojující o bytí nebytí, takže nás nečekala žádná procházka růžovým sadem, to jsme věděli. Potvrdilo se to už po první dvacetiminutovce, kdy jsme měli na kontě dvoubrankové manko. Svou pílí jsme sice dokázali srovnat krok, ale v 41. minutě nastal zlom. Navenek se projevila opět naše velká slabina, když dostaneme jednu branku, soupeř k ní snadno slepí druhou.

I tuhle nelehkou situaci jsme ale zvládli na jedničku. Jmenovitě Kozák stav zápasu v 58. minutě srovnal na 4:4 a body se opět vznášely ve vzduchu. Pak ale přišel okamžik, kdy nahozený oblouček náš bek srazil rukavicí k ledu, kde číhal jeden z domácích a ten napálil kotouč přes Hromadu do naší klece. To vše 49 sekund do konce základní hrací doby.“

Potřebujeme někoho, kdo svou produktivitou vystoupí z řady a potáhne nás vpřed

„Tyto dvě prohry jsem nesl těžce a hodně zle se mi spalo. Napravit dojem a reputaci můžeme už v pátek proti Kometě, která pomýšlí na play off a dá se čekat, že bude hodně šlapat na plyn. My, i když nám do jistoty vyřazovacích bodů chybí maličko, nechceme ponechat nic náhodě a v posledních osmy utkáních je našim cílem ještě co nejrazantněji promluvit do tabulky. Jde o 24 bodů, musíme jezdit na plné obrátky!

A to i v sobotním klání proti Třebíči. Věřím, že se uzdraví náš nejlepší střelec Kubo, který už je měsíc mimo. Chtěl bych taky podotknout, že náš celek postrádá vyloženého střelce. Prezentujeme se malou produktivitou, což dokazuje fakt, že mezi čtyřicítkou nejproduktivnějších hráčů nemáme ani jednoho z našich řad. Je potřeba na tom zapracovat.“