Posila do útoku Matouš Kratochvil: Sám jsem agentovi navrhl, aby zkusil oslovit Vsetín

Urostlý útočník Matouš Kratochvil je jednou z ofenzivních posil Valachů pro příští sezonu. Přichází z konkurenčního Přerova a pro osmadvacetiletého forvarda se bude jednat o třetí prvoligovou štaci v kariéře. Většinu své dosavadní kariéry strávil v rodném Přerově, kde odehrál první zápasy za muže ještě coby junior v sezoně 2014/2015. Ve stejné sezoně klub z Hané postoupil do první ligy. Zahrál si i 11 zápasů v extralize za Pardubice, kde si připsal tři kanadské body. Další šance už však v pardubické organizaci příliš nepřicházely a Kratochvil hostoval v Přerově a později také ve Vrchlabí. Poslední dvě sezony pak už odehrál znovu v mateřském klubu. Nyní se popere o místo v sestavě Vsetína, kde podepsal kontrakt na jeden rok s následnou jednoletou opcí.

Matouši, jak se zrodil tvůj přestup na Vsetín?
Můj agent po sezoně zjišťoval možnosti. Bydlím v Přerově a chtěl jsem zůstat blízko, takže jsem měl vytipovaných pár týmů kolem Přerova. Sám jsem vlastně navrhl agentovi, aby zkusil oslovit Vsetín, jelikož se mi zde hodně líbí fanoušci, styl hokeje a vlastně všechno. Tak to nějak vzniklo a nakonec to dopadlo, za což jsem moc rád.

Už jsi na Vsetíně pár týdnů. Jak se ti tady líbí?
Prostředí kolem zimáku dobře znám, vždy se mi tady líbilo. Lidi kolem ještě pořád poznávám, jelikož mám individuální letní přípravu v Přerově a tak jsem tady byl zatím jenom párkrát. Ten čas na potkávání a poznávání ještě ale určitě bude. Teď poslední týden letní přípravy budeme mít společné tréninky, testy a teambuilding, takže se určitě poznáme lépe.

Takže tvůj letní dril probíhá hlavně v Přerově, ano?
Ano, trénuji v Přerově. Po dohodě s kondičním trenérem VHK sem občas jezdím na některé tréninkové jednotky, ale většinu odtrénuji v Přerově. Samozřejmě mají zde o mě veškeré informace z přípravy a přehled. Ty tréninky jsou vesměs podobné jako mají tady, jsou zaměřené na výbušnou sílu, na objem a silovou vytrvalost. Takže je to téměř stejné, jenom princip a provedení těch tréningů se může trochu lišit.

Jaké máš očekávání od spolupráce?
Hokej je hlavně o týmu a týmových úspěších, takže se těším na týmovou spolupráci a uvidíme, jak si to sedne. Doufám, že uděláme nějaký úspěch.

A tvá role v týmu? Řešili jste ji s vedením, nebo trenéry?
Úplně konkrétně asi ne. Ptali se mě samozřejmě, co mě baví víc, jestli silový a nebo technický hokej. Tím, že jsem tak vysoký, tak se nebráním tomu silovému hokeji, ale všechno je to na domluvě dle toho s kým a kde budu hrát. Jestli tam budu mít rychlé křídla vedle sebe, tak já tu hru klidně přitvrdím a oni ať jezdí... (směje se)

Na co se na Vsetíně nejvíc těšíš?
Určitě na ty fanoušky. Na to se těším úplně nejvíc, až začne sezona a zažiju ty plné tribuny a atmosféru na Lapači.

A jak jsi to vnímal z pozice soupeře, když si zde hrával? Nabudila tě ta atmosféra, nebo naopak znervóznila?
Je to zajímavé. Než jdeme hrát zápas, tak ta atmosféra opravdu člověka nabudí. Když už se ovšem začne hrát, člověk se musí víc soustředit na hru a přestane tak vnímat vše kolem. Ale vždy to hráče nabudí, i když je v pozici soupeře.

Tím že jsi přišel z týmu Přerova, se kterým má Vsetín dlouhodobě rivalitu, vnímal jsi jí taky? Nebo to je spíš věc fanoušků?
Já jsem říkal vždycky a tak by to myslím mělo být, že to má zůstat mezi fanoušky a to co je na ledě, tak ať je na ledě. A jestli tam diváci něco pořvávají, nebo nepořvávají, to já už neřeším.

Takže si nikdy nemusel řešit žádné trable s fanoušky, když jste byli na Lapači?
(směje se) Je pravda, že jednou jsem tady zažil zajímavé chvíle. Jeden z domácích fanoušků nám během celého zápasu seshora na střídačce neustále klepal do toho plechu, co tam je. Takže jsme se celý zápas mezi hráči a trenéry vůbec neslyšeli. A ten zápas byl opravdu vyhrocený, výsledek těsný a když se nám nakonec podařilo vyhrát, tak jsem se v euforii konečně otočil na toho dotyčného, abych viděl, o koho se jednalo a hned z první řady mi přiletělo pivo do tváře... (směje se) Ale to se nedá nic dělat, byla to sranda.

Budeš se stěhovat na Vsetín, nebo budeš docházet?
Řešil jsem to, ale nakonec budu docházet. Mám to domů jenom 50 minut, což není tak daleko. Když budu samozřejmě potřebovat přespat, tak tu možnost tady mám, ale budu dojíždět.

Znáš z aktuálního kádru hráče?
Kluky, které jsem znal dobře, letos odešli. Takže znám zdejší kluky spíš jako soupeře z ledu, osobně úplně ještě ne.

Hrál jsi několik zápasů i v extralize. Umíš ty soutěže porovnat?
To je hodně častá otázka během rozhovorů. Je to ale hrozně těžké porovnávat. V extralize jsou zkušenější hráči, takže se asi tolik nenadřou a více tam lítá puk, než oni. Tady je to víc o bruslení, o osobních soubojích. Ale nedokážu říct, jestli je jedna nebo druhá soutěž náročnější.

Jak vnímáš letní dril? Máš rád toto období?
Spíš ano. Nebo takhle, nevadí mi. Nejsem ten typ, který potřebuje moc odpočívat. Ta letní příprava nám něco samozřejmě dává. Ten základ stejně nabruslíme na ledě, ale bez letní přípravy to nejde a nemám s ní problém.