Soupeři mě v soubojích nešetří, říká Natálie Mlýnková

Ve čtrnácti letech poprvé nastoupila za seniorskou reprezentaci žen a hned při svém premiérovém startu si připsala branku. Nyní udivuje všechny fanoušky vsetínského hokeje v extralize mladších dorostenců. V prvních dvou zápasech nové soutěže dokázala skórovat, čímž se výrazným písmem zapsala do klubové historie. Natálie Mlýnková je v současné době klenotem vsetínské mládeže. Co je jejím receptem na úspěch? Především dobrá parta, která se nyní u týmu sešla.

Jak probíhaly tvé první hokejové krůčky, kdo tě k tomuto sportu přivedl?

Se sportem jsem začínala v období, kdy mi byly zhruba tři roky. Moje máma mě dovedla na stadión, abych se naučila bruslit. Jednoho dne po nás na led nastupovali starší kluci s hokejkami, tak jsem si to také chtěla vyzkoušet. Začalo mě to bavit a u hokeje už jsem zůstala. 

Jak se zrodilo tvé letošní účinkovaní ve Vsetíně? 

Tuto sezónu je mladší dorost složený z ročníků 2001 a 2002. Jsem vedená jako kmenová hráčka Zlína, ale protože bych si zde moc nezahrála, nedostávala bych tolik prostoru na ledě, tak jsem se rozhodla pro letošní rok jít do Vsetína. 

V prvních dvou utkáních základní části jsi vstřelila dvě branky, čímž jsi okamžitě upoutala pozornost. Cítíš se nyní sebevědoměji?

Nedá se říct, že bych se cítila sebevědoměji. Jsem samozřejmě ráda, že mi to tam padlo v důležitých momentech, kdy jsme to potřebovali. Hlavní však je, že jsme vyhráli jako tým. 

Jaké je to hrát jako jediná dívka v týmu hochů? Jak na tebe pohlížejí ostatní a nečelíš kvůli tomu nějakým narážkám?

Ve Zlíně jsem si prošla nějakými nepříjemnými chvilkami, ale ve Vsetíně jsou kluci úplně super. Nemám co k tomu dodat, jsme opravdu dobrá parta a není tu absolutně žádný problém. (smích) 

Máš k dispozici vlastní šatnu, případně jak fungují pravidla v kabině?

 Do Vsetína dojíždím jenom na zápasy, takže vždycky na to utkání jsem s kluky v jedné kabině. Jim to nevadí, mně také ne. Všechno klape bez potíží. 

Chovají se k tobě při hře protihráči s respektem, nebo chodí do soubojů bez slitování?

 Mám pár kamarádů, kteří mě v soubojích u mantinelů šetří, ale to jen jen výjimka. Spíše to bývá naopak. Někdy do mě protihráči narážejí ještě intenzivněji než do ostatních. (smích)

V ženské seniorské reprezentaci jsi odehrála už čtyři utkání s bilancí jednoho vstřeleného gólu. Jaký je to pocit reprezentovat Českou republiku již ve čtrnácti letech? 

V té době bylo hodně holek v zámoří a trenéři chtěli do budoucna vyzkoušet nové hráčky, tak povolali nás z mládežnických reprezentací. Chtěli vědět jestli to ustojíme a já myslím, že jsme se zapsali celkem slušně.

V minulosti jsi soutěžila i v rychlobruslení. Nevyroste z tebe třeba nová Martina Sáblíková? 

To asi ne, (smích) v rychlobruslení jsem soutěžila jen v rámci Olympiády dětí a mládeže. Bylo to z toho důvodu, že jsem zde nemohla hrát hokej, tak mě místo toho poslali na rychlobruslení.

Dnešní duel s Olomoucí tvému týmu bohužel nevyšel. Z prvních dvou utkání však máte plný počet bodů, jak hodnotíte začátek sezóny?

Lepší vstup do sezóny jsme si asi nemohli představit. Je velká škoda toho dnešního zápasu, měli jsme hodně šancí, ale nedokázali jsme je proměnit, naopak soupeř ty své využil.

Je známo, že se na zápasy připravuješ mimo Vsetín. Kde tedy trénuješ? 

Na Vsetíně jen hrávám soutěžní duely, jinak se připravuji v domácím klubu ve Zlíně. Mám to obtížné s dojížděním a se školou a už tak to stíhám velmi natěsno. Jsem ráda, že mi ve Vsetíně vyhověli a můžu trénovat blíže domovu.

Jaké jsou ambice vsetínských mladších dorostenců v této sezóně?

 První plán je jednoznačně udržení se v soutěži, chceme však být zhruba v polovině tabulky a pokusit se hrát vyrovnané zápasy s kvalitnějšími týmy z předních příček tabulky.

Plánuješ zůstat ve Vsetíně do konce sezóny? Máš ještě nějaké jiné varianty?

Určitě se v tuto chvíli nikam nechystám. Jsme domluveni, že pokud by byla velká marodka ve Zlíně, tak si mě mohou stáhnout, ale jinak zde ve Vsetíně budu normálně hrát až do konce sezóny.

Foto: Martin Voltr, Hokej.cz