Vstupenky online
Exhibiční finále se povedlo po všech stránkách, po 20 letech se znovu radoval domácí Vsetín
Finále mezi Vsetínem a Litvínovem se i po dvaceti letech lépe vydařilo domácím hokejistům, pravdou však je, že oba celky dnes předváděly atraktivní hokej. Důkazem budiž fakt, že na vsetínském Lapači padlo dvanáct branek a o vítězi musely rozhodnout až samostatné nájezdy. Fanoušci Vsetína i Litvínova, známí svou vzájemnou přízní, se postarali o skvělou atmosféru a nádhernou vzpomínku na zisk druhého vsetínského titulu v roce 1996.
Branky a nahrávky: 1. Tomek, 3. Zima (Jenáček), 22. Padělek, 31. Tomek (Srdínko), 45. Jenáček (Padělek), 49. Tesařík (Zima) – 5. Rousek, 12. Nikolov (Škoula, Alinč), 13. Kysela (Machulda), 14. Škoula (Buchal, Nikolov), 35. Buchal (Škoula), 50. Buchal (Weiss). Rozhodčí: Husička – Kurtin, Smilek. Vyloučení: 0:1. Využití: 1:0. V oslabení:0:0. Diváci: 2038. Průběh utkání: 2:0, 2:2, 2:4, 3:4, 4:4, 4:5, 5:5, 6:5, 6:6, 7:6.
VHK ROBE Vsetín: Biegl – Jakeš, Stavjaňa, Augusta, Jaškin, Srdínko – Tesařík D., Zdražil, Padělek, Forch, Zima, Jenáček, Tomek.
HC Litvínov: Orct – Škoula, Molnár, Nikolov, Krátký, Zetek – Alinč, Kysela, Weiss, Machulda, Buchal, Rousek, Balázs, Jeřábek.
Dlouho očekávaná exhibice začala koncertem skupiny Fleret. Populární hudební parta zakončila své hodinové vystoupení legendární vsetínskou hymnou, kterou tato skupina ve spolupráci se vsetínskými hokejisty před více než 20 lety složila. Dle slov frontmana Zdeňka Hrachového ji naživo hrála vůbec poprvé a nutno dodat, že se povedla, což svými hlasivkami kvitovaly i pomalu se plnící tribuny.
Po krátké pauze došlo na to hlavní – na led nastoupily legendy litvínovského a vsetínského hokeje. V sestavě Valachů sice oproti očekávání chyběla některá zvučná jména jako Dopita či Vlach, která se na poslední chvíli omluvila, i bez nich ale byly soupisky prošpikovány slavnými jmény.
Po hymnách obou klubů a české státní hymně pak již naplno vypukla vřavy finálové reprízy a sympaticky zaplněné tribuny se od úvodu nenudily. Vsetín vstoupil do zápasu přesně tak, jako tomu bývalo před 20 lety. Náporem a brankami. O tu první se postaral nestárnoucí kanonýr Michal Tomek, který už po necelé půl minutě hry obešel obránce a nechytatelnou střelou nedal Zdeňku Orctovi šanci. Ve třetí minutě už to bylo 2:0, o což se po Jenáčkově přihrávce postaral Aleš Zima.
Pak se ale rozjeli i Chemici, kteří brankami Martina Rouska a Angela Nikolova záhy vyrovnali. A když se o chvíli později prosadil z úniku i Robert Kysela, kterému sice čas krapet pozměnil postavu, nic mu ale neubral na jeho šikovnosti v zakončení, bylo to rázem 2:3. V samém závěru třetiny ještě zvýšil hostující náskok NHL ostřílený Martin Škoula, po patnácti minutách hry tak do kabin odcházeli hosté s vedením 4:2.
Ve druhé třetině na sebe nejprve upozornil Ivan Padělek, který se i po dvaceti letech prezentoval jako hbité křídlo s přesným zakončením. Po jeho zásahu to tak bylo už jen o gól. Vyrovnání pak neobstaral nikdo jiný než ostrostřelec Michal Tomek, který v půlce zápasu rozvlnil síť za Orctovými zády. Přesto byli i po druhé patnáctiminutovce ve vedení Chemici, o což se postaral pohotový Jaroslav Buchal.
I ve třetím dějství se tribuny dobře bavily hokejem v podání legend let nedávno minulých. Doslova explozi radosti pak zažily, když se o vyrovnávací branku postaral oblíbenec z největších - Luboš Jenáček. O chvíli později pak došlo k, v exhibicích málo vídanému jevu, vyloučení. Potrestaným byl Ondřej Zetek, litvínovský hráč, který v zelenožlutých barvách pomáhal před 22 lety Valachům s postupem do extraligy. Zetkovo vyloučení Vsetínští využili, do vedení 6:5 je poslal Daniel Tesařík. Náskok ale Vsetínu nevydrželo dlouho, Jaroslav Buchal totiž záhy srovnal na 6:6. To ale nikomu na tribunách nevadilo, nerozhodné skóre totiž slibovalo jediné – nájezdy. Těch se také diváci dočkali.
Trestná střílená byla dlouho vyrovnaná, rozhodnutí tak přinesla až pátá série ve které se přesně do šibenice trefil kdo jiný, než Luboš Jenáček. I po 20 letech se tak z vítězství radoval Vsetín. Další desítky minut pak už ovládlo jen bujaré veselí a dlouhotrvající aplaus tribun, který dokonce přinutil litvínovské hráče vrátit se z kabiny zpět na led. Exhibice po 20 letech se zkrátka povedla a všichni aktéři si ji náležitě užili.
