Dobrý tým se z neúspěchu poučí, věří trenér Luboš Rob

S trenérem Lubošem Robem jsme hodnotili uplynulou sezonu vsetínského týmu, která po třech finálových účastech v řadě skončila tentokrát ziskem bronzových medailí. Řeč byla především o semifinálové sérii s Jihlavou, ale i dalších okolnostech, které doprovázely cestu Valachů v právě skončeném ročníku.

Sezonu jste zakončili s bronzovou medailí na krku, jak se s odstupem času díváte na uplynulý ročník?
Vždy je lepší hodnotit sezonu s odstupem času bez ohledu na její výsledek. Z mého pohledu sezona byla po základní části dle našich představ. Nebylo primární cílit na první místo, chtěli jsme sice skončit na prvních dvou příčkách, ale určitě jsme na to nevyvíjeli tlak. Vítězství v základní části se ale Vsetínu podařilo poprvé od postupu do první ligy a pro celý tým to určitě byla odměna za odvedenou práci v dlouhodobé fázi. V základní části jsme se snažili tým utvářet, kluci si na sebe museli zvyknout, protože přišli i noví hráči. Povedlo se nám nastavit určité vazby, ale nepovedly se všechny, které jsme si představovali. Tým ale dobře pracoval. Neměli jsme velké výkyvy, i když je pravda, že v momentě, kdy bylo důležité prodloužit vítěznou sérii, tak se zádrhel objevil. Tým se ale vždy dokázal oklepat a vrátit do herního systému. Základní část pro nás dopadla dobře, věci, které jsme systémově nacvičovali a chtěli od hráčů vidět, tak vidět byly. Směřovalo to k povedenému únoru, kdy jsme hráli velmi dobře a nakonec i rozhodli o prvním místě.

Co se týče play-off, samozřejmě jsme do toho vstupovali s velkou nadějí. Po loňské sezoně jsme chtěli jít znovu za nejvyšším cílem. První série s Pardubicemi se nám povedla, vyhráli jsme po dobrých výkonech 3:0. Pak přišla série s Jihlavou a víme jak to dopadlo. Nezvládli jsme sedmý zápas, i když jsme všichni doufali, že ho zvládneme a úspěšně sérii zakončíme. Bohužel jsme sérii prohráli 3:4 a nastalo velké zklamání. Ve sportu vždy a na Vsetíně obzvlášť chcete dosáhnout na nejvyšší mety, a i když si všichni myslí, že je vše ideálně nastavené a dané, tak se stanou sportovní věci, které vám vloží do cesty překážky a my jsme bohužel překážky v sérii s Jihlavou nepřeskočili a vypadli jsme.

V semifinále vás vyřadila jihlavská Dukla, nakonec i vítěz celého play-off. Zpětně, kde vidíte hlavní faktory této série?
Každou sérii bez ohledu na úspěch je potřeba vyhodnotit. Jihlavu jsme potkali už popáté za sebou. V loňské sérii jsme zápasy rozhodovali ve vlastní prospěch na konci utkání a troufnu si říci, že jsme někdy byli i pod tlakem Jihlavy. V dané fázi nás tehdy podržel Maxim Žukov a my jsme byli schopni dva zápasy na ledě Jihlavy vyhrát a otočit sérii na svou stranu, ale obě ta utkání jsme rozhodovali v posledních minutách zápasu. 

Letošní série byla úplně jiná. Zápasy, které se nám podařilo vyhrát, jsme hráli s danou kvalitou, systémem a trpělivostí a výsledky 2:1, 5:0 a 4:1 byly odehrány ve velmi dobrém stylu a systému. Tým ukázal svou sílu a nemuseli jsme čekat na poslední minuty, tolik pro srovnání sérií. Nyní tedy k zápasům, které jsme prohráli. Myslím, že určující pro celou sérii byl čtvrtý zápas v Jihlavě. Po naší výhře 5:0 a vedení v sérii 2:1 jsme byli dobře nastavení. Relativně jsme i dobře začali v prvních střídáních a potom úplně z nevinné akce, kdy kotouč byl poslán do brankoviště, došlo k určité chybě a gólman si srazil puk do brány, což nás v té chvíli zaskočilo. Druhý moment byl, že z této inkasované branky jsme při rozehrávce udělali chybu a Jihlava dostala trestné střílení a v 8. minutě vedla 2:0. V tuto chvíli náš tým ustoupil ze systému, začali jsme hrát hodně do ofenzívy a chtěli jsme zápas za každou cenu přetlačit a ustoupili jsme z nastavené hry i trpělivosti. Začala se otevírat okna v obraně a zápas jsme prohráli 0:3. Tento zápas byl klíčový, kdybychom ho vyhráli, už bychom sérii nepustili. Na Lapač se ale jelo za stavu 2:2 a začínalo se znovu. Řekl bych, že nás v sérii zklamala velká víra v naší ofenzivní sílu, utkání jsme pak ztratili na úkor defenzivy při otevření hry. Chyběla nám trpělivost a z toho důvodu jsme nezvládli i sedmý zápas.

Asi vás nepřekvapilo, že Dukla dokráčela až do baráže. Utěšuje alespoň fakt, že vás zastavil nejlepší tým play-off?
 To je složité. Myslím, že rivalita Vsetína se Zlínem je jasná a fanoušci se možná víc zaradovali, že to nevyšlo Zlínu a Jihlava je porazila stejně jako nás. Druhá věc je, že už po loňském play-off jsme říkali, že Jihlava byla v určitých fázích kvalitnějším soupeřem než potom ve finále Zlín. Loňská série a možná i letošní byla předčasným finále, nicméně tím určitě nechci snižovat sezonu Zlína, to vůbec. Cítili jsme, že můžeme jít dál, kdybychom Jihlavu přeskočili, můžeme si říkat, kam až bychom došli, ale na to se nehraje. Dívali jsme se na své cíle, finále které jsme chtěli se nepovedlo a pro Vsetín to jistě bude ponaučení do další sezony.

Čtvrtfinále jste zvládli nejrychlejším možným způsobem, byly ale Pardubice B dostatečnou prověrkou pro další boje?
 Každá série je jiná. V kabině jsme si říkali, že vždy při cestě nahoru je jedna série zlomová. Kdybychom zvládli sérii s Jihlavou, určitě to mohl být ten klíčový zlom. Co se týče Pardubic, byly zdatným soupeřem, ale my jsme měli kvalitu a to že jsme to zvládli nejrychlejším způsobem byla zásluha týmu, který se dokázal dobře nastavit. Někdy je výsledek zavádějící a zdá se, že to bylo jednoduché, ale rozhodně to tak nebylo. Tým hrál opravdu dobře. Každá série v play-off tým prověří, určitě to byla dostatečná prověrka.

Především hra ve speciálních formacích vám proti Dynamu šla znamenitě. V čem byl problém proti Jihlavě?
Toto je těžká otázka pro všechny trenéry. Kdybych na to věděl odpověď, tak by možná ani taková otázka nevyvstala. Vezmu si ale pro příklad sérii Komety se Spartou. Brno hrálo v play-off 23 přesilovek a jedna využitá jim stačila k rozhodnutí zápasu. Kvalita hráčů neznamená, že každou sérii budou precizně zvládat přesilovky. Samozřejmě bychom byli rádi, kdybychom našli recept a více si v přesilovkách pomáhali, zaměřovali jsme se na to v přípravě i tréninku. V určitých sériích vám to jde, ale i tak to netrvá věčně a v další sérii se mohou vyskytnout komplikace. Zápasy v play-off nemusí rozhodovat jenom přesilovky, ale může záležet i na jiných momentech. Jihlava dala v přesilovkách 5 gólů, my jsme dali 3. Nemyslím si, že to je úplně špatné, ale když si vezmeme, že bychom jich dali 7, určitě by to bylo super. Pravda je, že se nám nepodařilo v sérii prolomit potřebnou hranici, jejíž překročení by nám pomohlo. Sám bych rád poznal všelék na úspěšné přesilovky, ale jediné co můžete udělat je zaměřit se na situace v tréninku a věřit hráčům, že to zvládnou přenést do zápasu.

Coby vítěz základní části jste měli výhodu domácího prostředí na startu i v klíčových zápasech série, ale právě doma jste tři zápasy ztratili. V souvislosti i s boji v extralize, je dnes domácí led vůbec výhodou?
 Začíná se ukazovat, že ta výhoda je 50 na 50, ta procenta se začínají snižovat. Hráči jsou možná v určitých momentech pod větším tlakem při domácích zápasech. Na druhou stranu je jasné, že když ztratíte tři zápasy doma, většinou se vám nepodaří sérii vyhrát, tak to prostě je. Stačilo by vyhrát jeden domácí zápas navíc a série by se překlopila na naší stranu. Výhoda se pomalu vytrácí, ale já to stále vidím tak, že domácí prostředí zvlášť na Vsetíně beru jako výhodu. Nechci prorokovat budoucnost, ale pokud budu mít příležitost, budu dbát na to, abychom zápasy před domácím publikem zvládali lépe.

Z pohledu celé sezony, v brankovišti jste protočili čtyři maskované muže, byl právě tento post pro vás trenéry tím nejsložitějším?
 Bylo to pro nás těžké rozhodování. Před sezonou jsme byli přesvědčeni, že jsme brankářský post obsadili kvalitně. V sezoně se ukázalo, že pozice gólmana na Vsetíně není jednoduchá ani pro kluky s extraligovými zkušenostmi. V podstatě tři sezony za sebou hledáme jasnou jedničku. Je to určitě velká výzva směrem k další sezoně. Od brány se tým skládá a gólman je dnes rozhodující článek úspěchu. Tento problém byl jeden z nejsložitějších, tím ale rozhodně nechci říct, že by kluci na sobě nepracovali. Naopak, pracovali, chtěli to prolomit společně s celým týmem. Pravda ale je, že jasná jednička nám v sezoně nevykrystalizovala. Tomas Rydén nám v jisté chvíli ukázal, že by mohl mít potenciál stát se jedničkou, ale v klíčových chvílích nám onemocněl, museli jsme improvizovat. Znovu si vezmu příklad Brna, brankář Postava odchytal podstatnou část sezony na výbornou a výkonnost potvrzuje i v play-off, za něco podobného bychom samozřejmě byli rádi i na Vsetíně.

Vy sám jste v hráčské kariéře odehrál řadu důležitých bitev. Vnímal jste na hráčích tlak obhajoby loňského prvenství?
 Vezmu to z širšího pohledu. Před sezonou jsme se snažili tým doplnit, aby byl ještě kvalitnější než v loňském roce. Nové výzvy se odvíjí podle toho jak dopadnete v předchozí sezoně. Tím, že jsme se dostali do baráže, bylo velkým závazkem něco podobného zopakovat. Nechci říkat, že bychom měli z cílů odstupovat, to určitě ne, ale měla by se nastavit zdravá hranice. Neměli bychom hráče dostávat pod drtivý tlak, který se s nimi táhne celou sezonu. Zdravý tlak je příjemný, žene vás dopředu, ale když je toho moc, tak vás v klíčových chvílích může svazovat. To se možná, zdůrazňuji možná, na hráčích projevilo. Druhá věc ale je, že když se něco nepovede, tak dobrý tým si z toho do další sezony vezme ponaučení. V současném kádru je dost hráčů, kteří jsou podepsaní a prožili si to. Máme charakterově dobře nastavené kluky, oni jsou takoví, že do příští sezony určitě nebudou chtít, aby zažili podobné zklamání znovu. Věřím, že tým to může jenom posílit.

S veškerou úctou k Dukle, postup do baráže se od Jihlavy možná tolik neočekával, mohla hrát rozdílná očekávání v sérii svou roli? 
Jsou to věci, které v daných chvílích nepřímo rozhodují. Aniž byste si to uvědomovali, tak přemíra snahy vyústí v chybu nebo špatné rozhodnutí třeba i v těch zmiňovaných přesilovkách. Jihlava po této stránce na tom byla lépe a volnější hlava někdy dělá lepší rozhodnutí. Nechtěl bych ale na základě tohoto kritéria sérii hodnotit, ale tlak na Vsetín a Jihlavu byl určitě velmi rozdílný.

Na druhou stranu, vsetínský klub v posledních pěti letech neskončil v konečném součtu hůř než třetí, jde klub správným směrem?
Zažil jsem případ Českých Budějovic, když přišly o extraligu a pak chtěly bojovat o návrat. V Budějovicích se snažili o postup každý rok, disponovali vysokým rozpočtem a nakonec postoupili až po sedmi letech, navíc díky pandemii covidu, takže ten postup byl v podstatě administrativní. Dá se najít srovnání se Vsetínem. Vsetín na sebe sám vytváří vysoké nároky, protože se posunuje každým rokem. Práce všech lidí a musím vzpomenout i několik let zpátky co Vsetín postoupil, jde vidět a každým rokem se organizace zkvalitňuje. Výsledky práce jdou vidět na všech lidech a jde to vidět i na fanoušcích. Byl bych velmi rád, kdyby to pokračovalo dál a ve správný čas a ve správnou chvíli bychom se dosažení nejvyššího cíle, což by byl postup do extraligy, dočkali. Chtěl bych požádat fanoušky, aby věřili klukům a týmu, který zrovna Vsetín reprezentuje, že chce odvést maximum a nejenom hráči, ale i realizační tým, partneři klubu a všichni lidé, kteří se kolem vsetínského hokeje pohybují. Všichni tito lidé proto dělají maximum a chtějí aby VHK postoupil. Chtěl bych také na závěr poděkovat všem fanouškům i partnerům klubu za velkou podporu nejen v uplynulé sezoně.