Lukáš Valko chybí juniorce, kvůli zranění sleduje zápasy jen z hlediště

V s e t í n - „Kdyby tady byl Valko," vzdychal trenér vsetínské juniorky Břetislav Kopřiva, „tak by ten zápas rozhodl sám." Lukáš Valko měl být letos tahounem juniorského mužstva, sezona však pro něj předčasně skončila 10.12. 2003 v Pardubicích. Ve městě perníku, kde hrál svůj devátý zápas za A - tým Vsetína, utrpěl vážné zranění kolenních vazů. Od té chíle chyběl jak áčku, tak i juniorce. V Diderot extralize doslova exceloval: Ve 12 utkáních vstřelil 14 branek, připsal si 18 asistencí a dosáhl úctyhodného průměru 2,67 bodu na zápas. V současné době se pohybuje jen s pomocí berlí a hokejové zápasy sleduje z hlediště.

Jak probíhá vaše léčení?
"Prakticky hned mě operovali. Už jsem mimo hru tři měsíce. V úterý jsem absolvoval další plastiku. Teď budu chodit ještě dalších sedm týdnů o berlích. No a pak ještě rehabilitace."

Mohl jste letos hrát dvojnásobně play-off, viďte?
"No, hodně mě to mrzí. Ale takový hokej někdy je."

Junioři už jsou v semifinále…
"Držím jim palce, je tam spousta šikovných kluků."

Vám se před zraněním docela dařilo?
"To bylo hlavně zásluhou kolektivu, nehrál jsem tam přece sám. Ale je pravda, že nám to docela šlo."

Letošní sezóna pro vás už dávno skončila. Jak na ni budete vzpomínat?
"Především si musím z toho vzít poučení. Dneska bych tu situaci určitě řešil jinak, ne tak bezhlavě.“

To tedy bylo drahé poučení.
"Máte pravdu. Ale on je veliký rozdíl mezi juniorskou a seniorskou soutěží. Extraligoví hráči mají větší sílu a je to všechno rychlejší."

Jak vás tak poslouchám, svoje zranění berete spíše jako vlastní chybu než úmysl protihráče?
"Určitě tam jeho úmysl byl. Ten faul si zasluhoval potrestat více. Ale to je všechno na posouzení rozhodčích."