Vstupenky online
  80. narozeniny

Vsetínská sezona řečí čísel: Co Valachy brzdilo a naopak zdobilo?

Redakce • 30.03.2020

Hokejisté VHK ROBE Vsetín za sebou mají (zkrácenou) třetí sezonu od návratu do profesionální soutěže. Tým z Lapače toužil ve výroční 80. sezoně v klubových dějinách navázat na úspěch z loňského ročníku, kde dokráčel až před brány extraligové baráže. Vsetín nakonec nemohl naplnit ambici být největším konkurentem českobudějovického Motoru v boji o postup do nejvyšší soutěže, nicméně za tři roky obnovené prvoligové příslušnosti si vydobyl označení respektovaného soupeře, který patří ke špici tabulky. Jaký vliv měly na konečné umístění Vsetína po základní části statistiky? Na to se pokusíme odpovědět v následujícím článku.

Vsetín plnil domácí standard

Fanoušci na Lapači nebyli v poslední dekádě příliš zvyklí opouštět stadion se závěrečnou sirénou, protože následovala vítězná děkovačka. Dá se říci, že až na nováčkovskou sezonu tento trend Vsetín úspěšně naplňoval i v posledních dvou ročnících Chance ligy. Loni Vsetín domácí tabulku ovládl, letos skončil na 3. místě, když na Lapači nebodoval pouze v šesti případech z celkových osmadvaceti. Problém byl však s venkovní bilancí. Zatímco v nováčkovské i loňské sezoně patřili mezi pět nejlepších mužstev na hřištích soupeřů, letos tomu tak nebylo a zelenožlutí skončili v této disciplíně až na 9. místě. Těžko říct, proč tomu tak bylo, koneckonců sami hráči na to hledají odpovědi jen těžko. Můžeme spekulovat, jaké faktory hrály také roli ve snaze soupeřů se proti Vsetínu na domácím ledě vytáhnout. Soutěž byla letos kromě suverénního Motoru mimořádně vyrovnaná a o konečných pozicích se rozhodovalo až na prahu poslední části dlouhodobé fáze. 

Ona venkovní bilance je vůbec letos zajímavá. Když už se Vsetínu mimo Lapač zadařilo, dokázal zaznamenat hned třikrát sérii tří úspěchu v řadě. Ovšem v těchto šňůrách se jednalo o triumfy na ledě soupeřů z tabulkového podpalubí – Kadaň, Benátky nad Jizerou, Sokolov. Cenné však určitě byly v základní části body z Vysočiny, kdy Valaši uspěli v Třebíči i Jihlavě. Vzpruha se dostavila také během vánočních svátků, asi nejlepší venkovní zápas sezony odehrál Vsetín 22. prosince na Slavii, kde zvítězil 5:3. Součástí třetí trojdílné vítězné série v sezoně byly také dva body z Litoměřic či neoblíbeného Havířova. Ovšem po Novém roce se znovu naplno projevila venkovní nedařilka, když Vsetín z deseti odehraných zápasů zvítězil pouze v Litoměřicích 6:2 a Chomutově 5:3. 

V útočné činnosti mohli být Valaši efektivnější

Vsetín měl z elitní osmičky třetí nejlepší útok, což odpovídá i konečnému pořadí v tabulce. Asi nikoho nepřekvapí, že nejvíce branek nastřílel do sítě soupeřů Motor, celkem 269, ovšem 2. místo zaujaly překvapivě Litoměřice se 199 brankami. Kališníkům k tomuto úspěchu pomohly výrazné individuality týmu, což možná Vsetínu oproti minulé sezoně scházelo. Valaši přitom ve střelecké aktivitě byli na stejné úrovni jako suverénní Motor, průměrně za zápas na branku vyslali 33,32 střel, Jihočeši v této statistice byli jen o chlup před Vsetínem – 33,83, ale na rozdíl od zelenožlutých byli mnohem efektivnější. Vsetínu se tak ani v letošní sezoně nedala upřít mimořádná útočná aktivita, která je již dlouhodobým znakem vsetínské hry a již v nováčkovské sezoně byl Vsetín vnímán jako soupeř, který přijede na led soupeřů hrát hokej nikoliv jen bránit střední pásmo.

Valaši po odchodu Luboše Roba marně hledali kanonýra, což letos dokazoval i fakt, že nejlepší vsetínský střelec David Březina obsadil až 23. pozici v rámci střelců Chance ligy. Navíc je třeba zdůraznit, že Březina podstatnou část sezony vynechal pro otřes mozku, přesto se dokázal do sestavy vrátit a být platným hráčem, svých 33 kanadských bodů zaznamenal ve 38 zápasech a byl připraven táhnout Vsetín i v play-off. Nejstabilnější formu ze všech vsetínských útočníků předvedl Radim Kucharczyk, nestárnoucí legenda se dlouho držela na čele klubové produktivity, nakonec to dotáhl k zisku 36 kanadských bodů ve 44 zápasech a celý Vsetín určitě doufá, že si to s koncem hráčské kariéry ještě minimálně o rok rozmyslí. Tím vůbec nejproduktivnějším mužem vsetínského mužstva se stal nakonec obránce Ondřej Slováček hlavně díky asistencím, kterých zaznamenal 33 a k tomu dokázal i pětkrát rozvlnit síť za soupeřovým brankářem. I tento fakt dokazuje, že vsetínský útok letos postrádal výraznější individuality, a dost možná i proto ztratil spoustu nadějně rozehraných zápasů nebo nemohl být více efektivní v přesilových hrách.

Přesilové hry byly letos snad největší bolístkou vsetínského týmu. Vsetín letos odehrál celkem 279 přesilových her, více jich měly k dispozici už jen celky Chomutova a Litoměřic. Úspěšnost však nebyla vysoká, s 16,49 procenty obsadil Vsetín v konečném součtu Chance ligy až 13. místo. Využívání přesilových her je alfou a omegou úspěchu především ve vypjatých zápasech a toto klišé se potvrdilo zejména v soubojích Vsetína s Českými Budějovicemi. Celkem činil poměr využívání přesilových her 5:10 v neprospěch mužstva z Lapače. Valaši dokonce zaznamenali i smutnou sérii, na přelomu listopadu a prosince čítali celkem 36 přesilových her v řadě, které zůstaly nevyužity.

Dva jihočeši ve vsetínském brankovišti

O vsetínské obraně na první pohled vypovídá počet inkasovaných branek, těch Vsetín v letošní sezoně inkasoval celkem 157, což stačilo ve sledovaném ohledu na 4. místo v rámci elitní osmičky. Z celkového počtu inkasovaných branek jich Vsetín obdržel při bránění početních výhod 42. V ohledu ubráněných oslabeních zaznamenali Valaši úspěšnost 83,78%, což byl 6. nejlepší počin v rámci Chance ligy. 

Vrchol ofenzivní činnosti přichází s úspěšnými střelci, v čele defenzívy stojí výkony brankářů. Vsetín letos vsadil na dvojici jihočeských odchovanců, druhou sezonu v zelenožlutém dresu kroutil David Gába a z Havířova jej doplnil Ondřej Bláha. Celou sezonu jsme vsetínské brankáře prezentovali jako vyrovnanou dvojici, což nejlépe potvrzují i konečná čísla. Maskovaní muži Valachů se v celkovém hodnocení svého řemesla umístili na 15. respektive 16. pozici, co se procentuální úspěšností zákroků týče. Mírně lepší čísla vykázal David Gába – 90,35%, Ondřej Bláha měl pak úspěšnost 90,07%. Lepší to bylo v ohledu průměru inkasovaných branek na jeden zápas, Gába nastoupil ke 33 duelům a s průměrem 2,33 se umístil mezi čtyřmi nejlepšími v rámci soutěže. Ondřej Bláha se postavil mezi tři tyče ve sedmadvaceti duelech a vlezl se do první desítky, když průměrně inkasoval 2,84 branky na zápas. Více vítězných děkovaček si s fanoušky užíval David Gába, jenž ve vsetínské brance slavil 20 vítězství, což byl 8. nejlepší výsledek v soutěži. Ondřej Bláha se radoval ve 12 případech. Pouze ve třech případech vsetínská obrana nepovolila soupeři skórovat, dva shot-outy má na svědomí Ondřej Bláha, David Gába pak zavřel branku při kanonádě s Benátkami nad Jizerou (8:0). 

Nejvytěžovanějšími hráči Vsetína byli zadáci Jiří Drtina (1015:50 minut) společně s Ondřejem Slováčkem (1007:36 minut). Oba borci pravidelně nastupovali také do přesilových her. Slováček výrazně podporoval také ofenzivní činnost, naopak Jiří Drtina platil mezi disciplinované hráče, kteří se soustředili na obranu, což dokazuje také počet zablokovaných střel soupeře, Drtina v 52 zápasech za Vsetín zneškodnil 66 střel mířených na branku svého týmu. V disciplíně blokovaných střel se stejně jako Drtinovi dařilo i mladému Radku Jeřábkovi, jenž v 57 zápasech zablokoval rovněž 66 pokusů soupeře. Mimořádně vytěžovaným bekem byl také Jakub Teper, ten však vinnou zranění či studijního pobytu v zahraničí odehrál pouze 40 zápasu, i tak se po ledě proháněl přes 774 minut a pro trenéry Dopitu s Jenáčkem byl nepostradatelným i v přesilových hrách. 

Vsetín = disciplinovaný tým 

Hráči Vsetína letos dohromady nasbírali 725 trestných minut, v rámci disciplíny se Vsetín umístil na 7. místě v rámci celé soutěže, pokud bychom však vzali v potaz pouze skupinu O pořadí v play-off, byli Valaši druhým nejslušnějším celkem hned za Havířovem, který posbíral pouze 592 trestných minut. Nejvíce trestaným hráčem Valachů byl řízný obránce Martin Dudáš, za 27 zápasů nasbíral 60 trestných minut. Na lavici hanby si poseděl také Radim Kucharczyk, ten však na rozdíl od Dudáše potřeboval ke svým 50ti trestným minutám 44 zápasů. Naopak velmi disciplinovaným hráčem se ukázal obránce Jiří Drtina, jenž byl nejvíce vytěžovaným vsetínským hráčem a na trestné lavici strávil pouhých 12 minut.

Lapač znovu druhý nejnavštěvovanější

Třetí rok ve druhé nejvyšší soutěži byl Vsetín znovu druhým nejnavštěvovanějším klubem soutěže. Stejně jako v předcházejících letech skončil za Českými Budějovicemi, které dlouhodobě patřily k nejžhavějším adeptům na postup do nejvyšší soutěže a navíc disponují také arénou, jejíž kapacita přesahuje 6000 diváků. Pokud však porovnáme počet obyvatel obou měst, je na tom Vsetín na poměry 1. ligy výborně. Letos se průměr domácích zápasů sice oproti loňské základní části snížil z 3091 na 2901, ale pořád se jedná o velmi slušné číslo. Kluby obecně bojují s trendem, kdy je hokej v  snadněji dostupný i mimo stadiony. Přímé přenosy se staly automatikou, a tak je pro určitou skupinu diváku pohodlnější sledovat zápas z obývacích pokojů nebo restauračního zařízení. Nic se ovšem nemůže vyrovnat přímému sledování zápasu na zimním stadionu. Bude také zajímavé sledovat diskuze jednotlivých klubů nejen v Chance lize, co se dostupnosti hokeje z jejich stadionů týče. Rozpočty klubů se neplní jednoduše, tím víc to bude platit po současné pandemii koronaviru. K ekonomickému zotavení budou kluby potřebovat fanoušky především na stadionu. 

Co by přineslo play-off?

Jak už jsme slyšeli mnohokrát nejen z úst činovníků vsetínského klubu, křišťálovou kouli v rukou nemá nikdo. České Budějovice nakonec postoupily do nejvyšší soutěže po jednomyslném hlasování všech klubů Chance ligy. V dané mimořádné situaci, která nepovolila rozehrát boje o postup, nepřicházelo jiné řešení ani v úvahu. Motor dlouhodobou část sezony ovládl neskutečným způsobem, jaký nemá snad v historii druhé nejvyšší soutěže obdoby. Ovšem na druhou stranu, play-off je jiná soutěž. Právě Jihočeši se při svých dlouholetých snahách o návrat do elitní soutěže mohli několikrát přesvědčit. Své by o kontinuitě triumfu v základní části a následném nezdaru v play-off mohli vyprávět v Liberci. 

Nedozvíme se už, jak by se boj o postup do extraligy zamotal či ne. Jisté však je, že Vsetín byl připraven bojovat před zaplněným Lapačem, ve hře bylo i semifinále s Přerovem, které by určitě maximálně mobilizovalo fanoušky jak na Valašsku tak i na Hané a mohlo napsat další zajímavé hokejové příběhy. Samozřejmě jsou to pouhé spekulace, ale právě v play-off se umocňují vztahy fanoušků ke svým milovaným klubům ve snaze podpořit je v cestě k úspěchu, hráči pak ze sebe vydávají maximum a předvádějí výkony na hranicích svých možností. O tyto pocity jsme přišli, nezbývá než se nyní jako společnost semknout a věřit, že se od podzimu budou psát zcela nové hokejové příběhy.