Vsetínu by první liga slušela, snad to vyjde příští sezónu, říká po finále Tesařík

Po několik sezón se Vsetínští hokejisté potýkali s nezkušeností v obraně, která jim dost možná v důležitých momentech chyběla v rozhodujících bitvách. Letos tomuto faktu dal přítrž velezkušený Radim Tesařík. Právě on je zcela jistě jedním z faktorů, které zavedly zelenožluté barvy až do pátého zápasu finále druhé ligy. Avšak ani s jeho pomocí nedokázali Valaši skolit Zubry a slavit triumf. „Pokazili jsme druhou třetinu a Přerov pustili zbytečně rychle zpět do hry, čehož dokázal využít,“ má jasno vsetínský matador.

Radime, jak byste zhodnotil dnešní prohrané a zároveň poslední vystoupení v sezóně?
Hodnotí se mi těžko. Prohráli jsme gólem, který nevím jestli měl platit. Zdálo se mi, že hráč stál v brankovišti a nejsem si úplně jistý, zda sudí tuto situaci posoudili správně. Bohužel jsem to ale zatím neviděl na videu, takže nebudu tvrdit, že to tak opravdu bylo.

Kde se podle vás dnešní zápas zlomil a co bylo jeho klíčovým okamžikem?
Za klíčový okamžik považuji hlavně to, že jsme znovu hráli strašně moc oslabení. Kvůli tomu nám docházely síly a v závěru nám již scházela šťáva. Zlom přišel ve druhé třetině, kde jsme udělali dvě chyby, kdy jsme ztratili puk. Navíc jsme inkasovali v oslabení a Přerov pustili zbytečně rychle zpět do hry, čehož dokázal využít. Kdybychom udrželi déle dvoubrankové vedení, tak si myslím, že už bychom to dohráli. Bohužel ve druhé třetině jsme si pokazili vydařený start.

Finálová série s Přerovem byla velmi vyrovnaná, až tedy na první zápas, v níž rozhodovali maličkosti a také především domácí prostředí. Byl to podle vás hlavní faktor přerovského úspěchu?
Určitě to bylo plus pro Přerov, ale my jsme si věřili a čekali, že jeden zápas zde urveme a moc nám k tomu nescházelo.

Do série jste šli jako papírově slabší tým, který může překvapit, a tak se i stalo. Nakonec muselo rozhodnout až páté utkání. Kdyby vám před finále někdo řekl, že se bude hrát na pět zápasů a velmi vyrovnaná série, asi byste to brali, souhlasíte?
Nešli jsme jako favorité, ale jak jsem již říkal, tak my si věřili. Do finále jsme se dostali přes silnou Porubu. My věděli, že Přerov má velmi silný kádr a v základní části nás čtyřikrát porazil. Mají starší, zkušené hráče. Ale tušili jsme, že pokud budeme hrát fyzicky náročný hokej se spoustou bruslení, tak je potrápíme a to se potvrdilo.

Odehrál jste zde půlku sezóny. Jak byste ji zhodnotil? Divákům jste připravili výtečnou podívanou, která vygradovala až v pátém finálovém zápase..
Já jsem v týmu až od půlky prosince. Pokud mám hodnotit ze své strany, tak já byl velmi spokojený. Bylo skvělé, že jsme si sezónu prodloužili až do finále. Já jsem Vsetíňák a hrát doma je vždy skvělé. Hlavně jsem byl ale nadšený z toho, že Vsetín po delší době znovu žil hokejem a šlo vidět, že fanoušci chtějí na svůj klub chodit a troufám si říct, že letos jsme jim udělali radost. Právě pro ně se hokej hraje. Ve Vsetíně o to víc, jelikož zde nejsou žádné jiné kulturní vyžití. Navíc teď na konci se už začali hlásit i sponzoři, takže hlavně toto mi udělalo radost.

Po vašem příchodu ze Zlína šla vsetínská obranná hra rapidně nahoru. Diváci mnohdy žasli nad vaši předváděnou hrou a právě taková zkušenost v obraně možná v předchozích letech Vsetínu tolik scházela k potřebnému úspěchu. Jak jste vy sám spokojen se svými výkony?
Mé výkony by měl hodnotit hlavně někdo jiný. Do Vsetína jsem přišel s tím, že zkusím klukům pomoci. Pro mě bylo nejdůležitější, aby mi drželo zdraví. Věděl jsem, že pokud vydrží, tak týmu pomůžu. Myslím, že se to i naplnilo.

Svého obranného partnera jste nakonec našel v mladém Michalu Hryciowovi, který je o celých 21 let mladší než vy. Přesto se po vašem boku vybičoval k výborným výkonům a stal se jedním z nejplatnějších a nejspolehlivějších obránců. Jak se vám s ním hrálo?
Michal se lepšil zápas od zápasu. Šlo vidět, že si velmi věří. Strašně důležité je i to jak mu důvěřuje trenér, jak často jej posílá na led a jak je na tom s psychickou odolností. Je to velice talentovaný kluk, který se hodně zvedl. Nebylo to jenom mnou, ale celkově tím, že se prosadil do první pětky a na ledě strávil spoustu času, kterého dokázal dobře využít.

Z vašeho povídání jde cítit, že jste hodně spokojený, i když to dnes nevyšlo. Zřejmě tedy nelitujete rozhodnutí vrátit se domů..
To nikdy. Mým domovem je Vsetín a kam jinam bych měl jít. Po odchodu ze Zlína žádné rozhodování, kam jinam jít nebylo.

Narážel jste na zdraví. Jak se teď cítíte? V průběhu play-off šlo několikrát vidět bolestivou grimasu ve vaší tváři, hrál jste hodně přes bolest?
Nyní se cítím dobře. Síly sice ubývaly, nějaká bolest byla, ale poslední zápasy už jsem nehrával ve dvou pětkách jako dřív, to bylo hodně náročné. Teď už jsme hráli jen na tři pětky, takže se to dalo zvládnout. Věřil jsem, že dnes vyhrajeme a sezónu ještě natáhneme. Určitě bych to zvládl.

Přesto bolest asi trochu tiší pocity z toho, co jste ve Vsetíně rozpoutali. Ve městě a v celém okolí řádila doslova hokejová horečka. Jak jste to vnímali?
Já to zažil už několikrát, když jsem byl mladý. Již v nějakých sedmnácti letech, kdy jsem pomáhal s postupem z druhé ligy do první. Pak v extralize. Teď byl dlouho takový útlum, ale zase se to vrátilo. Jsem strašně moc rád, že jsem to mohl znovu zažít.

Se Vsetínem jste vyhrál tři tituly. Můžete současné dění ve Vsetíně porovnat s tehdejšími časy? Hokejoví pamětníci, kteří dostali možnost se k tomuto šílenství vyjádřit, tvrdí, že taková euforie, hlavně tedy při zápasech venku, nebyla ani v dobách největší slávy. Co na tato tvrzení říkáte vy?
Atmosféra byla stejná jako dřív. Co se týká venkovních zápasů, tak možná to bylo trochu dáno i tím, že se tolik necestovalo. Dřív v extralize byly vzdálenosti podstatně větší. Blízko byl jen Zlín, Vítkovice a Třinec, ale pak už bylo všude daleko, takže fanoušci už nejezdili v tak hojném počtu. Ale když bylo play-off tak bych řekl, že to bylo srovnatelné.

Podobný hokejový boom zažila loni Olomouc, když postupovala do extraligy. Teď hraje o záchranu v lize a její duel se Slávií navštívilo 3869 diváků, kdežto finále „nějaké“ druhé ligy 4400 fanoušků, zní to až neuvěřitelně, souhlasíte?
Tohle je prostě paráda. Jsem rád, že se toto děje zrovna na Vsetíně. Doufám, že teď by se hokej mohl zase zvednout. Důležité ale bude, aby fanoušci chodili i příští sezónu a ukázali, že o hokej mají opravdu zájem. Je ideální čas vsetínský hokej někam posunout.

O tom že vsetínský hokej zase táhne není pochyb. Vždyť domácí bitvy navštěvují opravdové persony bývalého i současného hokeje. Například první domácí finálový zápas navštívila početná kolonie z Třince ve složení Hrňa, Hrabal, Klesla, Roth, Orsava, Varaďa, co na to říkáte, že i takové hvězdy současného hokeje přijedou na druhou ligu do Vsetína?
Věděl jsem o jejich návštěvě. Vsetín to jméno asi pořád má, když se takové persony přijedou podívat na Valašsko právě na Vsetín, i když je to jen druhá liga. Slyšel jsem i zvěsti, že někteří hráči by si právě zde chtěli přijít ještě zahrát a vidíte, asi na tom něco bude.

Zájem o Vsetín však nepanuje pouze na Valašsku. Vždyť na největším hokejovém portálu Česka (hokej.cz) patří v poslední době do nejužší špičky ve čtenosti právě rozhovory o vsetínském povstání. Potvrzuje to podle Vás, že Vsetín je i po těch letech v Česku velká značka?
Vsetín prostě něčeho dosáhl. Vyhrál šest titulů, jedno stříbro, takže zvuk to pořád má. A vaše slova o čtenosti to jen potvrzují. Říkám to již delší dobu, ale Vsetínu by první liga slušela. Letos nám to bohužel nevyšlo, tak doufám, že příští rok bude lepší.

Před pár dny ukončil kariéru váš velký kamarád Petr Čajánek, který nyní přichází asi nejčastěji na přetřes při debatách mezi fanoušky. Není žádným tajemstvím, že se ho zde snažíte přivést. Můžete prozradit zda jste znovu s Petrem mluvil o jeho případném angažmá? Popřípadě nenavštívil například nějaké utkání?
Ano měli jsme nějaké rozhovory na toto téma i po ohlášení konce jeho kariéry. Petr měl přijet teď do Přerova, ale před zápasem mi psal, že se mi moc omlouvá, ale že onemocněl, tak nedorazí. Petrovi každopádně stále necháváme otevřené dveře.

Co vaše chuť do hokeje? Budete chtít pokračovat i v další sezóně?
Chuť do hokeje stále mám, ale vše je opravdu o zdraví, pokud to však půjde, chtěl bych příští sezónu ještě hrát.