Diskusní fórum Registrace

Když se chce, tak to jde. Chomutov byl proti Přerovu marný, ale aj tak. Litky ukázaly, že dobrých brankářů je v repre dost a není potřeba je dál vyrábět. Mokremu tam nahodily tři góly od modré jak přes kopírák

Luky:
Jo a to pondělní silly ice skating se mimořádně povedlo a pobavilo.

...... když už byl vzpomenut Maršál.
Jak byl po utkání s Duklou vyvolán kotlem, byl jsem dojatý. Za to patří kotelníkům můj dík.

*
Tu mnemotechnickou pomůcku do dějepisu bych dovedl k dokonalosti tím, že čísla hráčů v červenomodrobílém by se vázaly k datumům před naším letopočtem, čísla hráčů v zelenožlutém by znamenaly datumy našeho letopočtu.

Vajdík:
jj, já si taky teď řekl, když naskočil rok 2025, v hlavě Husička Vodák a hned na to Dopita Zubíček.
Teď mě napadá Zúbek a - měl můj oblíbený Boris Česánek 25? V těch současných už plavu... Kdysi jsem ostudně dlouze přemýšlel, kdo má teď 23. Starý osel.
Ale ta mnemotechnická pomůcka v podobě čísel hráčů v dějepise - že mě to nenapadlo na základce(!!)
Upálení Jana Husa. Čtrnáctsetpatnáct!
Řekl bych si Valchař Roštyak, Valchař Igor Kubiš a měl bych to. Vznik Sámovy říše - Šebestů Kubo Šindelek - 623, a z dějepisu jednička.
Luky, M111: Díky, až se červenám.
Maršál tu byl jen jeden, Luky.

to Luky: jasné.... jejich výjezdy do Pardubic nebo výjezd do Třince, to bylo něco neskutečného, dnes asi už neopakovatelné!

Mám to podobně s tou pamětí. Jen chodím asi o 3-4 roky déle. Rosťa mládí na Lapači odžil. My chodili jen na hokej.

Koněn? Nemyslíš maršála Koněva? Ale toho jsme živého nezažili.

Rosťo, neuvěřitelné... já na hokej chodím více jak 32 let, stejně jako ty, nicméně pamatuji si jen ty klíčové záležitosti či milníky. Když tu dáš ale historické okénko, tak si to začnu zase jen vybavovat... díky!

Rst jako ja také obdivuji tvé znalosti a historicky prehled, ale ohledne tech cisel, ja byl na škole treba v letopočtech takový blázen že se to ucil podle čísel hráču na drese :D (ano i mimo vsetínské řady)

(V bráně měli ti Kubošovè a Spitterové za sebou Koněna, s kterýmžto bláznem jsme navštívili v prosinci 93 Přerov, kdy mně bylo 15 a Koněnovi 13 a vyjeli jsme si ze VS slavnostně v šest ráno. Koněn pak později kterési roky byl psán jako trojka za Čemanen a Ivošem a v létě 96 vychytal v přáteláku v G nulu ( G - VS 0:5, my jej v 11 lidech asi stokrát vyvolali a pokaždé nám mávnul, ač jsme si nebyli skutečně jisti, jestli je to on. ) )

Vajdík:
Tak ty, co jsi jmenoval, bych dal taky, Dana Vrlu pamatuju v červenomodrobílém při postupové 90/91 ještě s trojkou (super obrana se starým pardálem #4 Gustou Peterkou), pak po postupu, kdy číselník dresů se zvětšil z nejvyššího čísla 25 (Honza Dědek, tata Děduly) na 30 (Tomson, první majitel tohoto čísla u nás), hrál Dan s #29. Pak šel na vojnu do Tábora, a když se v kétě 93 vracel sem, byl Vsetín již ZŽa vybral si, jak správně říkáš, #32.
Pokud jsi toho Zbyňu S. dal, tak tleskám.
(Pamatuju jej od přípravky, od přípravky po ml. dorost hráli ve svém ročníku
2 Kuboš 3 Spitzer
asi 14 Kucharczyk 5 Skýba 19 Životský)
Ten Kuboš byl možná nejlepší mládežník, jakého jsem tu za ty děcka viděl hrát. Tipoval jsem jej až na NHL. V každém zápase 2 góly, když bylo třeba dát gól, třeba 5 minut neslezl z ledu. Třeba Kucharda, kam to až dotáhl, mě dost překvapilo, v tom ročníku byli všichni ve stínu Kuboše. I Spitzer ale byl v mládeži výborný bek. Bych řek. A Radim K. super forward.

RST vidíš to, já bych to dal, na čísla dresů si potrpím (sice v té novodobé době, cca od roku 1994, ne jak ty od let ještě předeslých). Pamatuji i beka třeba Tomáš Jakeše 26, Michal Divíšek 33, Forch 81, Vrla 32, ... ale to bude tím, že jsem sbíral a mám do dnes APS karty.
A jen doplním ty BBV - odkaz

RST - nevěděl jsem.. až teď.
Vtip v nevhodnou dobu omlouvám se.

BBV po 25 letech, právě dnes:
Vsetín - Sparta 3:2.
To by nebylo tak zajímavé, ale první extraligový gól v tom zápase vstřelil Zbyněk Spitzer, ten zápas na dresu č. 12.
Že dal gól Spartě, trochu v hlavě mám, to číslo na zádech bych neuhodl nikdy.


Cromwel:
V Pardubkách na tribuně vyhasl život.
Zápas ukončený. Sedlák vezl přes led záchranářům defibrilátor.
Smutný den v Pardubicích.
Známe i odtud, kdy vyhasl život člověka při zápase áčka. Žena toho člověka byla má Paní učitelka češtiny na střední. Z přísné paní, která byla a stále je skutečnou Dámou s velkým D, se stala paní profesorka, která nám žákům imponovala, dokonce i těm, kterým čeština až tak nešla, a vzhlíželi jsme k ní s velkou úctou.
Navíc její syn, doktor, mi porodil dvojčata.
Vždy když čtu takovou zprávu, je to smutné.
Nedá mi... Proč to píšu.
Často lze zaslechnout, šlo zaslechnout, když jsem začal pronikat do těch kruhů hools, rowdies v první půlce devadesátek, jak v těchto kruzích bylo takovým snem zemřít na fotbale.
( - "Zabil se v autě "
- "kdyby aspoň umřel na fotbale." ... bylo lze zaslechnout v bizarních dialozích na tribunách v těch dobách. )
I dnes, třeba v nějakém podcastu se Strašákem, kdysi supportleaderem ze Slavie, tento zmiňoval svůj sen zemřít na Slavii na fotbale.
Dle mě tito lidé vůbec neví, o čem mluví a vůbec to není tak idylické, jak si tito - dle mě v tu chvíli, kdy o tomto tématu až fanfarónsky hovoří - pozéři představují.

V Pardubicích???? Dědek končí??? Škoda měl jsem ho rád...