Diskusní fórum Registrace

Trenér Šelešovský byl bratr jednoho ze vsetínských hráčů ze sedmdesátých a počátku osmdesátých let.

Straka se mi skutečně matně vybavil, pak taky samozřejmě Leon Wesley...

Pak už začala obměna kádru, na podzim 89 přišli noví hráči, mimo jiné Zdeněk Okál, nebo třeba právě Horešovský, ten přišel, tuším, z Litoměřic a byl původně útočník, nebo S. Růžička a další rok se už postupovalo, sluší se proto připomenout třeba i L. Pelce...

No nic, pojďme se raději bavit o tom, že Dopita není trenér,

V Přerově jsem taky běžel, už jsem tady o tom kdysi psal.

V devadesátém roce hrál Vimperk ještě prolínací soutěž (Olomouc, Nitra, Slovan, Pardubice, Liptovský Mikuláš), ale pak skončil z finančních důvodů, takže my jsme s ním už nehráli.

Párkrát jsem přes Vimperk jel a vždy si říkal, že by to byl pěkný vlastivědný výjezd...

Při tom našem vzpomínání..., bude někdo z nynějších mladých vzpomínat takto na současnou éru, např. na to, že Dopita nebyl trenér?

Fenomén Vsetín, to jsme vlastně my...

Na jaře devadesát jsem se bavil o přestávce v Havířově s nějakým Olomoučákem (co tam dělal netuším, ale zrovna v ten den hrál Hodonín v Přerově o první místo), který popisoval, jak je při příjezdu do Přerova čekali zástupy Vepřů už na nádraží, v Přerově byli vždy tak trochu magoři...

Karviná bývala hodně tradiční oddíl, v osmdesátých letech hrála o první místo v ČNHL s Vítkovicemi přes deseti tisíci diváky, stejně jako v Prostějově chodilo v první polovině devadesátých let hodně přes tři tisíce diváků.

Škoda, že už v první lize není Vimperk...

Nu, musím připomenout opačnou historku, když jsme v zimě 1988 vešli v Kopřivnici do hospody a po naší odpovědi na dotaz R. Hnízdila "Ogaři, z kama jste?" začala celá hospoda skandovat: "Vsetín, Vsetín!"

Marný ale nebyl ani první extraligový zápas v Olomouci, už ani nevím, kde jsme parkovali.

A při prvním zápase na Spartě jsem tam potkal vsetínské kuželkáře, taky mistry republiky, kteří zrovna hráli v Praze, ale na těch jsem nebyl...


Ale to šesté místo, co na něm teď jsme, to mě fakt štve, musíme chodit před bránu!

První hostující fanoušci pro mě byli šumperští v zimě 1987 při jedné ze dvou proher v KP 1:2.

Seděl jsem tehdy nad střídačkou hostí (ještě bez ochranného krytu) a diskuze mezi šumperskými hráči a vsetínskými diváky byla opravdu plodná.

Šumperk uděláme!

Na druhý zápas s Hodonínem, pro nás už vítězný (vynechal jsem kvůli tomu 7 statečných v televizi) přijela taky banda hodoníňáků, včetně památné zelenočerné paruky a la "Chulit", o to opojnější byl závěrečný vítězný chorál.

Na hostující fanoušky jsem se vždy těšil, k hokeji to jaksi patří.

V časech, kdy už jsem se tomu věnoval spíš jen zpovzdálí, jsem potkal v pozdní noční hodinu před nádražím osamělého červenobílého pardubičáka, kdoví, kdy mu jel první vlak, ale myslím, že tehdy ještě jezdil Laborec, respektive Vihorlat.

Když jsme v roce 1987 vyhráli v Karviné, která ten rok spadla do II. ČNHL, slyšel jsem zase naopak, že se karvinští hokejisté porvali mezi sebou...

Z Karviné sem jezdívalo dost lidí, sedávali tam, co je teď trestná lavice domácích.

Pérmoníci!

S hokejisty jsem absolvoval výjezdy do Hodonína a Vyškova, svezl jsem se s nimi i z Písku a Hradce Králové, pohříchu dostali z toho třikrát cca desítku...

Ano, mám nadhled.

A proč ho mám?

Protože toto je moje třicátá druhá sezóna a pokud letos nepostoupíme, nebo dokonce ani nebudeme hrát finále (!), tak se z toho opravdu nezblázním.

Na postup a následné udržení extraligy by to chtělo řádově o desítky miliónů víc, má je tady někdo?

Asi ne, když je zde výše vstupného pořád předmětem vzedmutých vášních.

Jen pro připomínku, loni například postoupilo Kladno, které bylo po základní části až čtvrté...

Tehdy tam chytal Maláč, aby pak po x letech nechytil v Šumperku střelu Štrauba, který před y lety to namazal v druhém zápase prvního finále na možná rozhodující gól celé série L. Jenáčkovi, aby to napravil, ovšem marně, ve čtvrtém zápase gólem z ofsajdu...

Mě uchvátil jeho rozklek, věc tehdy zdaleka v brankovišti ještě ne vůbec běžná...

Ovšem je třeba zmínit i M. Kuba, který vydržel jako dvojka i do I.NHL, (Vsetín měl tak víceméně čtyři roky stabilní brankářskou dvojici, když pomineme krátké Maláčovo extempore, např. výhru v Mladé Boleslavi na podzim 91) tomu by se dnes taky pěkně spílalo...

Pešat začal sezónu v Hodoníně, jeden zápas jsme tam, tuším, knihu ještě nemám, prohráli 7:8, i když jsme tam vedli 6:4, nebo tak nějak, tvrdilo se ovšem, že ten zápas byl nechán Hodonínu právě jako všimné za Pešata.

V tu sezónu se mihl párkrát v brance i Řezníček, Z. Gáj to už nějak nezvládal...

I trenéra jsme tenkrát vyměnili!

Milý Pavle Mikele, jasně, že je Ti na nic.

Ale tak už to chodí, jsou sezóny povedené a méně povedené.

A je-li tato sezóna méně povedená, mám kvůli tomu zcela ignorovat vsetínský hokej a čekat, až bude sezóna zase povedenější?

To je to, o čem tady pořád dokola píše právě třeba Rosťa.

Ano, sezóna není ideální, respektive taková, jak si představovali ti, co nás viděli už v extralize, kam já se, například, osobně nijak neženu.

Ano, v Litoměřicích jsme tu a tam hráli paradoxně lépe občas ve čtyřech než v pěti, ale co by měli například v letošní sezóně říkat fanoušci takového Bayernu Mnichov (tam ovšem, pravda, trenéra vyměnili)?

Kdyby mělo být po Tvém, tuto sezónu bychom měli postoupit, příští vyhrát titul a pak aspoň ještě pětkrát

(Historické okénko!) V sezóně 88/89 jsme prohráli deset zápasů za sebou (z celkových 2 , i když jsme po prvních dvou kolech vedli tabulku, a představ si, že jsem byl na každém domácím zápase, i na tom posledním, kdy jsme dostali deset gólů od Karviné, která teď hraje krajský přebor.

Říká se tomu nadhled, a asi to mám za ty roky v sobě, na to jak dlouho jsme byli v 2. lize, by si ten nadhled mohl mít i Ty...

Ano, střílet tak, když to brankář vidí, tak to raději ani nestřílet a když střílet, tak jen tehdy,když má střelec před sebou aspoň pět lidí, aby brankář neviděl!

A o čem to je?

Ehm?

Nebo jsem tam raději neměl jet, když to o tom není?

V roce 1991 (historické okénko!) jsem jel do Českých Budějovic, i když bylo jasné, že tam prohrajeme. I se mnou tam bylo asi osm set diváků, abych skoro po třiceti letech zjistil, že jsem tam vlastně opravdu asi neměl vůbec jezdit, když to o tom není...

Na postup to letos není, ale vadí to?

V Litoměřicích se mi líbilo i bez výhry, vlastně dobře, že jsme tam prohráli, aspoň nejsem věrný výherní, nelituji, že jsem tam byl, jako někteří dobráci litují, že byli na Lapači, když se nevyhrává.

Malá poznámka na okraj, Prostějov nám nepustil Račuka, zůstala tam i většina ostatních, i trenéra vyměnili, a stejně budou hrát o předkolo, aby se v něm, kdoví, možná zase potkali i s námi.

My vám, hoši, stejně děkujeme!

Podle širší nominace to, že půlka dvacítky bude z Litoměřic.

Že by projekt Dukla, kvůli kterému se nepadá, aby nebyl tlak na mladé, byl opravdu úspěšný?

K Rosťovu seznamu, takoví hokejisté už v extralize dávno nejsou...

Jedna sezóna sem, jedna sezóna tam...

Jistě, vyhrávat by bylo pěkné, ale 2.lize jsme byli taky deset let, a např. HC NOTOR je v 1.lize šest let, mnohonásobný mistr Kladno si v ní něco taky odkroutilo, nemluvě o Jihlavě, či dokonce Kometě...

Do Litoměřic každopádně jedu, i když o nic nejde, i když nechodíme před bránu, i když Dopita není trenér.

Jenom doufám, že tam mají kostku a komerční přestávky, ať se bavím!

Jak se všechno předělalo na sezení, tak to byl konec.

Kdysi, za mladých let, jsem měl sen, že jsem přišel na Lapač a stalo se, čeho jsem se bál nejvíc, všechno bylo na sezení!

Slyšel jsem kdysi historku, jak to vypadalo za Lužánkami (které skončily jako Kotas) na Zetoru na stání.

Žádná sranda pro hostující fanoušky...

Možná by v televizi, třeba v květnu, mohli vysílat místo přímého přenosu (ani nevím, kde MS bude) záznamy ze starých časů, kdy brankáři byli ještě poloviční a nebyli pořád v rozkleku a nekomentoval to Záruba...

Osobně pamatuji nakládačku ČSSR-SSSR 1:11, to by se mohlo dát místo finále MS.

Nedávno jsem viděl finále ligy 89 Pardubice-Trenčín.

Z těch dvou mančaftů by se dnes dala poskládat reprezentace...