Junioři v Hodoníně ztratili dvougólový náskok a poprvé v sezóně prohráli
Poprvé v sezóně odcházeli junioři VHK Vsetín z ledu se sklopenou hlavou. Do zápasu na ledě Hodonína přitom vstoupili dobře a po dvaceti minutách vedli 2:0. Prostřední pasáž utkání ale Valaší vůbec nezvládli, prohráli ji 0:4 a nastartovaný Hodonín jim už ve zbytku zápasu nedovolil pomyslet na zvrat. I přes konečnou porážku 2:5 zůstávají vsetínští mladíci i nadále v čele tabulky ligy juniorů s náskokem čtyř bodů. Jejich nejbližší soupeři Havířov a Šumperk totiž selhali s celky z chvostu tabulky.
Zápas začal velice sporným rozhodnutím hlavního arbitra, po kterém hosté vsítili první branku utkání. Báchor se opřel do kotouče od modré čáry a odraz od zadního mantinelu hrál do karet Josefu Daňkovi, který zametl kotouč za novou tvář v brance domácích, Stanislava Masaryka. Do první střelecké příležitosti a zároveň šance Drtičů se dostal po nádherné individuální akci Vrba, ale jakoby znervózněl před Kohnem a nezakončil dobře.
Valaši velice dobře napadali rozehrávku domácích a systematicky zhušťovali střední pásmo. Zhruba v polovině první části ujel do přečíslení Koutník s Gromusem, druhý jmenovaný však excelentní přihrávku od svého spoluhráče nevyužil. Jakmile se domácí začali nadechovat k náporu, přišel gólový trest. Po Barošově akci se dostal do zakončení Martin Koutník, který před Masarykem nezaváhal a nadělil hodonínským gól do šatny.
Začátek druhého dějství se byl téměř podobný jako v první třetině, tentokrát však sudí Dědek vylučoval na druhé straně. Domácí nabízenou početní výhodou nepohrdli. Oško se opřel do kotouče od modré čáry a Dominik Fojtík nemohl neproměnit do poloprázdné klece. O dvě minuty později už bylo vyrovnáno. Zkušený obránce Miklík poslal nabídku na teč Tomáši Kučerovi, který velice šťastným způsobem překonal Kohna. Přesně o sedmadvacet sekund bylo pro valachy ještě hůř, jelikož SHK dokonalo svůj obrat. Vrba zatáhl puk do útočného pásma a předložil jej zpoza branky nikým nehlídanému Matěji Charvátovi, který se z první prosadil k pravé tyči.
O dvě minuty později to mohlo být už o dvě branky. Jurík našel nikým nehlídaného střelce první branky Fojtíka, ale ten se před Kohnem naštěstí pro vsetínské neprosadil. To ovšem napravil půl minuty před závěrečnou sirénou, kdy se opakovala situace ze začátku třetiny. Miklík napřáhl k ráně příklepem a Dominik Fojtík zametl puk za brankovou čáru. A jelikož se hosté nezmohli na jakoukoliv větší šanci, Drtiči šli do třetí periody s dvoubrankovým náskokem.
Na začátku závěrečné třetiny se do obrovské šance dostal kapitán hostů Daněk, svou pohotovou střelu však nedokázal proměnit v branku. Zato Radoslav Smetana byl na opačné straně kluziště o poznání úspěšnější, když si převzal kotouč ve středním pásmu a ukázkovou ranou švihem vymetl pravý horní roh Kohnovy branky. Po tomto zásahu se domácí SHK dostalo poněkud pod tlak a Masaryk musel řešit řadu nepříjemných situací.
V padesáté minutě zatáhl kotouč do třetiny Vrba a našel dojíždějícího Charváta před branku, ten ale naložil se svou šancí mizerně. V závěru utkání mohl potrestat katastrofální rozehrávku vsetínské obrany Fojtík a zkompletovat tak hat-trick, ale jelikož se tak nestalo, po závěrečné siréně svítil na světelné tabuli stav 5:2.
Ohlasy k utkání
Jaroslav Crlík (hlavní trenér SHK Hodonín):
Já bych chtěl dneska kluky pochválit, protože si myslím, že kdo si dnes našel cestu na zimní stadion, tak se mu to muselo líbit. Vsetín doposud neztratil ani bod, takže jsem velice rád, že jsme ten zápas otočili, byť jsme v první třetině dostali dva góly. Jeden v oslabení a druhý po hloupé chybě při střídání. Nicméně jsme nepanikařili a zjistili jsme, že se Vsetínem se dá hrát, v první přestávce jsme si s klukama v kabině něco řekli, proházeli jsme sestavu a hned to bylo znát. Druhá třetina byla naprosto fantastická, dali jsme čtyři branky a otočili jsme zápas. Potom jsme klukům pouze řekli, jakým způsobem odehrát závěrečnou třetinu. Opět musím kluky pochválit, protože splnili vše, co jsme jim naordinovali. Nicméně pořád mám takovou kaňku na mysli z minulého týdne, kdy jsme hráli v Opavě. Je obrovský rozdíl v tom, když hrajeme doma a venku, protože doma předvádíme krásný hokej a na ledě soupeře je to taková malá tragédie, takže pochopitelně máme stále co zlepšovat.