Vstupenky online

Guntis Galvinš doufá, že mu působení v české extralize pomůže hokejově vyzrát

Václav Trávníček • 19.08.2006

V s e t í n – Lotyšský reprezentační obránce Guntis Galvinš je už v pořadí sedmým vyslancem své země, který bude působit v české extralize. Kromě obránce Sejejse a brankáře Masalskise se však jeho krajané představili v českých zemích už v před více než deseti lety. Vsetínský klub dvacetiletého beka zkoušel v několika přípravných zápasech a nakonec s ním uzavřel kontrakt. „Podepsal jsem smlouvu na jeden rok,“ hlásil Galvinš před posledním utkáním v Jihlavě. Vytáhlý mladík toho jinak moc nenamluví, odpovídá v jedné ve dvou větách a je vidět, že mu rozhovory moc potěšení nepřinášejí. Co se ale hry týče, jistě bude pro Vsetín posilou.

Minulou sezónu Galvinš strávil v týmu HK Riga, se kterým hrál dvě hokejové soutěže najednou: lotyšskou a běloruskou ligu. Hráči, mezi nimiž byl i novopečený obránce Vsetína, tak podstoupili enormní zátěž - hráli dvakrát více utkání než třeba hokejisté v Česku. „Bylo to hodně náročné,“ přiznává Guntis Galvinš. „Ale v Rize jsme měli ještě jeden tým, něco jako béčko, farmu. Takže se to dalo zvládnout,“ dodává na vysvětlenou. Z lotyšského klubu, kde působil pod vedením trenéra Júlia Šuplera, se do Čech dostal přes svého agenta – a také Šuplerova asistenta – Normundse Sejejse. Někdejší opora litvínovského Chemopetrolu Galvinše doporučila do Karlových Varů, kde dvacetiletého mladíka testovali v přípravě. Kvůli přetlaku v defenzivních řadách však západočeský klub Guntise uvolnil. A jako první po něm sáhl Vsetín.

„V čem jsou kluby jiné? Liší co do rozpočtů, Karlovy Vary mají více peněz. Ale jsem rád, že jsem tady,“ glosoval události Galvinš, jenž za žlutozelené nastoupil poprvé na trenčínském Rona Cupu a celkově odehrál zatím čtyři utkání. Trenéry Vlacha s Kopřivou, kteří měli v rukou konečný verdikt, nakonec přesvědčil a svým podpisem stvrdil hráčskou smlouvu na jeden rok. „Líbí se mi tu. Kluziště je docela malé, asi takové, na jaké jsem zvyklý z domácí soutěže,“ pochvaloval si lotyšský reprezentant, který je rád za šanci v extralize. „Česká nejvyšší soutěž má v Evropě dobré jméno. Já se chci zlepšovat a hokejově růst a věřím, že mi k tomu působení ve Vsetíně pomůže,“ věří nová posila zadních řad.

A jak vidí šance svého týmu v nadcházejícím ročníku? Stejně jako jeho spoluhráči zmiňuje na prvním místě dravé mládí. „Uvidíme, jak se s tím popereme,“ dodává. Jak se bude Galvinšovi v českých luzích a hájích dařit, ukáže až čas. Přesněji řečeno – první extraligová utkání.

Na kus řeči s Guntisem Galvinšem

Poprvé jsem na něj číhal po domácím utkání se Žilinou. Ze šatny vycházeli obránce Hrabal, útočník Demel, jen lotyšský obránce nikde. Nechal jsem si pro něj dokonce dvakrát poslat, přesto ani za čtyřicet minut nedorazil. Jak jsem se dozvěděl následující den ráno, právě podepisoval smlouvu, proto neměl čas. Po zkušenostech s Henri Laurilou, kterému to anglicky mluvilo až byla radost pak rozhovor doma přepisovat, jsem se na mladíka těšil. V hlavě jsem si sumíroval asi dvacet otázek. Ovšem není cizinec jako cizinec.

„Čechům se při vyslovení vaší země vybaví nejspíš Baltské moře nebo hlavní město Riga. S čím mají Lotyši spojenou Českou republiku?“
„Nevím“
„Může to být hokej?“
„Snad…“
„Včera jsem vás viděl ve městě s Henri Laurilou, oba jste tu cizinci. Spřátelili jste se?“
„To jsme šli na oběd…myslím že jo.“
„Všichni mi říkají, že vsetínský tým je mladý a mladí hráči jsou hladoví po hokeji. Pomalu se z toho stává fráze. Jaké jsou další vlastnosti vašeho nového týmu?“
„Nevím…uvidíme se startem ligy“.

Dvacetiletý obránce však přesto působí ochotně, nedá se mluvit o pohrdání novináři. Rozhovory jen zkrátka nejsou jeho parketou. To však vůbec nevadí. Důležité věci se ukáží na ledě.

banner pod článkem