Jackovy zápisky: Mužstvo si sedlo, některým klukům prospěla změna trenéra

A-tým prožívá jedno z nejlepších období novodobé éry. Zaznamenal nejdelší sérii vítězství v řadě, se kterou se může měřit pouze úspěšná šňůra ze sezony 2008/09, kdy nás posílili Martin Podešva s Erikem Hrňou. V lednu se povedlo sedm vítězství za sebou, první únorový zápas s Přerovem znamenal osmý triumf. Věřím, že kluci ve středu vyhrají v Novém Jičíně a sérii zakulatí v sobotu doma v derby s Valašským Meziříčím.

Všichni z klubu z toho máme radost. Mužstvo si sedlo a některým klukům prospěla výměna trenéru. Každý kouč má jiné metody, to není nic proti Juraji Jakubíkovi. Myslím si však, že jiný přístup zejména mladým klukům prospěl. Narostla jim křídla, dostali větší důvěru a snaží se ji Jirkovi Weintrittovi a Viktoru Hlobilovi splatit. Samozřejmě tahounem týmu je první lajna. Mužstvu prospěl letní příchod Martina Ambruze, kterému čím dál líp funguje spolupráce s Danem Vaňkem.

Už před sezonou jsem říkal, že Renda Kajaba je schopen nasázet pětadvacet gólů za sezonu a dneska už je „nad plánem“. Osobně z toho mám velkou radost. Určitě i návrat Fero Zúbka, jenž vyztužil třetí lajnu, se povedl. Fero ještě určitě ukáže, že mu střelecký prach nezvlhl a v pravou chvíli bude góly dávat.

Kluci nyní mají vyrovnané čtyři pětky. V té čtvrté jsou dvě mladé pušky - Pepík Daněk s Martinem Kývalou, doplnění o zkušeného Petra Hrušku, který hraje velmi dobře. Společně s Pepou odvádí skvělou práci v oslabeních, domnívám se, že ti dva při početních nevýhodách ještě nedostali gól. Je dobře, že se každý s kluků ztotožnil se svou rolí, že nejsou naštvaní, že třeba nehrají přesilovky. Mužstvo jim dává najevo, že jsou pro ně důležití a týmu pomáhají zejména vynikající obrannou fází. Máme z toho všichni radost a já se moc těším na play-off. Věřím, že se letos konečně podaří urvat první čtverku, abychom čtvrtfinále začínali doma.

Vážím si těch, kteří neopustili potápějící se loď

Atmosféra posledních domácích zápasů byla skvělá. Při posledním utkání s Přerovem jsem byl skoro až dojatý. Atmosféra byla famózní jako za starých extraligových časů. Blížila se čtvrtfinále z předloňské sezony, kdy jsme v play-off hráli památný zápas s Prostějovem a ze série, v níž jsme prohrávali 0:2, jsme se dokázali vrátit na 2:2. Čtrnáct set platících diváků je také hezké číslo. Strašně moc bych si přál, aby kluci vyhráli v Novém Jičíně a na derby s Valmezem bych očekával ještě větší návštěvu. Muži nám nyní dělají radost. Sport je krásný.

Na podzim, když se A-týmu nedařilo, někteří fanoušci zahazovali permanentky a tvrdili, že už na Lapač nepáchnou. Dnes se někteří z nich znovu bijí v prsa a opět jsou největší fandové. O to víc si osobně vážím těch, kterých bylo v těžkých dobách nějakých sedm set. Z toho někteří ještě jezdili i na venkovní utkání a snažili se být věrní i v dobách, kdy se nedařilo. Tito lidé mají můj respekt a sympatie. Když se loď potápěla nebo minimálně neměla drajv, zůstali na ni a nepřeskočili palubu. Věřím, že ti, kteří se teď přidali, to nezabalí po první prohře. Bylo by skvělé, kdyby se opakovaly návštěvy jako proti Přerovu a třeba ještě narůstaly.

A samozřejmě - je to dokola neustále omílané, ovšem pokud budou chodit lidi, bude mít klub do nové sezony větší možnosti kádr ještě víc zkvalitnit. Kdyby se nám podařilo přivést ještě dva zkušené hráče, vypadal by tým hodně zajímavě a mohl by mít ty největší ambice.

Junioři se dostanou do tempa a následuje pauza

Juniorka momentálně prožívá už čtvrtou pauzu. Platí to pro všechny stejně a s trenéry ostatních klubů jsme se shodli na tom, že to není šťastný model. Kluci se trochu rozehrají, dostanou do tempa a - následuje pauza. Kolem Vánoc byla pauza dokonce čtyři týdny, což je strašně dlouho. Počítal jsem to a žáci v osmé třídě mají dnes za sebou více zápasů než juniorka. Přitom by to mělo být naopak. Není to dobře. Junioři by v klidu zvládli padesátku zápasů a nikoliv dvaatřicet a pak nějaké dělení. Ale svaz o tom údajně ví a mělo by se to do příští sezony řešit.

Před Vánoci jsme čtyřikrát po sobě prohráli, což byla naše nedelší série bez vítězství. Střídáme to, jedeme v různých vlnkách. Mančaft bohužel nemá takovou sílu, aby zvláště venku dokázal souvisle bodovat. Ve spoustě zápasů jsme měli smůlu, spoustu jsme jich prohráli třeba o gól nebo o dva, kdy soupeř skóroval při našem power play. Poslední prosincový zápas jsme hráli se Zlínem, který jsme porazili po samostatných nájezdech. V derby se to počítá, byli jsme za to rádi. Další soutěžní zápas jsme ale měli na programu až 10. ledna, kdy jsme zajížděli do Třince.

Utkání s Pardubicemi znamenal zlom sezony

Přes Vánoce jsme hodně pracovali na obraně a i proto jsme proti Ocelářům hráli dvě třetiny dobře, vedli jsme 2:0. Třinec balancoval na hraně play out, takže proti nám narukoval i s kluky z áčka. Marek Růžička s Tomášem Frankem po našich chybách dokázali zápas otočit. Během šesti minut nám dali tři góly a pak už si to pohlídali. Dodnes mě to utkání mrzí. Věřím, že bychom pak do dalších utkání měli víru, že můžeme venkovní zápasy uhrát. Bohužel jsme po několikáté prohráli 2:3 a odjížděli jsme smutní.

Druhý den ve Vítkovicích byl jako přes kopírák. Bylo to 0:0, ale ve třetí části jsme neuhlídali dvě situace. Kvalita ostravského celku je velká, navíc hrál také v plné palbě. Rozhodla proměněná penalta na 0:3 a bylo po zápase. Byla obrovská škoda, že jsme ani v jednom utkání nedokázali bodovat. To se nám podařilo až další týden doma proti Litvínovu. Po výborné hře jsme vyhráli 7:1. Následující den nás čekaly Pardubice, které měly za sebou těžký duel ve Zlíně. Opět jsme odehráli dobré dvě třetiny, ale pak nastal zlom v sezoně.

Měli jsme na to, abychom přidali další góly a vyhráli třeba 9:0. Bohužel jsme třetí třetinu nezvládli, ze zápasu se stala bramboračka. Poslední část jsme prohráli 1:3 a hlavně přišli o klíčového hráče Dominika Pokorného, který dostal druhý trest ve hře v sezoně a stopku na tři zápasy. Věděli jsme, že nás čeká výjezd na led druhého a prvního týmu tabulky - Litvínova a Chomutova. K absentujícím se přidal Jindřich Abdul, který si proti Pardubicím poranil rameno. Druhou desítku dostal Tomáš Vašíček. Takže jsme na sever Čech odjížděli v hodně oslabené sestavě.

Duel v Chomutově rozhodli Kaše a Kämpf

Byly to naše klasické venkovní zápasy. Kluci bojovali, hráli jsme dobře do obrany. V Litvínově to do nějaké osmatřicáté minuty bylo 1:1, pak jsme inkasovali čtyři branky. V Chomutově jsme hráli ještě lepší zápas, drželi jsme remízu 1:1 až do posledních minut. Hráli jsme na hranici našich možností. Bohužel Piráti trochu zvláštně nasadili reprezentanty Kašeho a Kämpfa. Oba nastupují stabilně za A-tým, v juniorce až do tohoto utkání nenastoupili. V podstatě zápas rozhodli. Chomutov dal v přesilovce na 1:2 a třetí branku přidal do prázdné brány. Vraceli jsme se tedy bez bodů a měli před sebou stěžejní zápasy s Kladnem a Plzní na domácím ledě.

Proti Rytířům však ještě nemohl nastoupit Dominik Pokorný. S velkým sebezapřením to zkusil Jindra Abdul, který ještě zdaleka neměl rameno zdravé. Vážím si toho, že chtěl hrát i přes bolest. Chyběli nám ale Michal Hryciow a Dalimil Zvonek, jenž dostal v Chomutově druhou desítku a tudíž i stopku. Proti Rytířům to byla přetahovaná, klasický zápas o jednom gólu. Pro lidi to moc pěkná podívaná nebyla, spíše taktický, opatrný boj. Vážnost situace svazovala klukům ruce, ve finále jsme byli rádi za dva body po samostatných nájezdech. Max Bača chytil dvě penalty ze tří a Pepík Daněk s Jindrou Abdulem své nájezdy proměnili.

V kabině by bylo slyšet propadnout špendlík

Utřeli jsme si pot z čela a o to víc se těšili na zápas s Plzní. Do sestavy se mohli vrátit Michal Hryciow, Dalík Zvonek a Dominik Pokorný. Na druhou stranu Jindra Abdul s poraněným ramenem nastoupit opravdu nemohl. Skoro dvě třetiny jsme předváděli parádní výkon, vedli jsme 3:0. Ale Západočeši mají ve svých řadách velmi dobré ofenzivní hráče, kterým dominují Indrák a Schleiss. Byli trpěliví a čekali na naše chyby, které jsme nakonec udělali. Za celý zápas jsme soupeře pustili několikrát do přečíslení a ten toho stoprocentně využil. Plzeň dala góly, byla rázem lepší a my už neměli sílu na zvrat.

Nepamatuji, kdy bychom takový zápas nezvládli. Všechny nás to mrzelo. Kluci seděli ještě tři čtvrtě hodiny po zápase v šatně ve výzbroji, člověk by slyšel propadnout špendlík. Věděli, že jsme přišli o reálnou možnost bojovat o první dvanáctku. Myslím, že jak Mladá Boleslav, tak Olomouc si účast v první dvanáctce už pohlídají. Ale naděje vždy umírá poslední. My se budeme po další přestávce proti Slavii a Spartě maximálně bojovat, snažit se a podat taktický výkon, abychom bodovali. Každý bod pro nás bude zlatý.

SDO? V tabulce jsou čtyři týmy na třech bodech

Starší dorost v prosinci vyhrál tři zápasy po sobě, čtvrté vítězství přidal v Písku. Pak ještě přivezl bod z Mladé Boleslavi. Byla to sympatická série, kterou kluci od začátku sezony ještě neměli. Na to navázal výborný výkon i výsledek doma s Letňany, který kluci vyhráli 8:1. Skupina B, kde se hraje o vyhnutí se baráži, byla parádně rozjetá. Už s Karlovými Vary, které prohrály sedmkrát po sobě, padli 3:8. Zápas se moc nepovedl, ale tým se soustředil na to, aby přivezl nějaké body z dalšího dvojkola, které odehrál v Pardubicích a Hradci Králové.

V Pardubicích měl tým našlápnuto dobře, dlouho držel remízu 3:3. Nepodařil se ale závěr utkání. Pohráli jsme 3:4. Po smolné prohře se projevil útlum nebo špatný pocit z předchozího zápasu. Vedoucí Hradec byl výborný a zvítězil 8:1. Tím, že vyhrálo také Ústí nad Labem a Letňany a nějaký bod získal i Písek, jsou nyní v tabulce čtyři týmy na třech bodech. Do konce zbývá osm zápasů, ve hře je čtyřiadvacet bodů. Budou to těžká utkání.

Ščotka s Abdulem jsou důležití pro obě kategorie

Zatímco juniorka jede do Prahy na Slavii a Spartu, starší dorost zase do Litvínova a Ústí nad Labem. Jde o těžkou situaci pro trenéry i vedení klubu. Jak Honza Ščotka v obraně, tak Jindra Abdul v útoku jsou klíčoví hráči pro starší dorost a velmi důležití pro juniorku. Je to tak na hození si korunou. Každý trenér samozřejmě chce jít do zápasu s co nejsilnější sestavou. Je jasné, že kluky nenaklonujeme. Bude těžké dát to nějakým způsobem dohromady. Já chci, aby hráli za juniorku, Jirka Rech chce mít zase co nejsilnější starší dorost. Ve finále musíme všichni vnímat klub jako celek, nesmíme si hrát na svém písečku. Bohužel letos máme záchranářské starosti v obou kategoriích. Musíme to nějak vymyslet a poradit si s tím, abychom v obou kategoriích uhráli co nejvíce bodů a vyhnuli se baráži.

Faul na Čechmánka v derby byl zbytečný

Mladší dorost v lednu odehrál hodně zápasů. Kluci měli dobrá utkání, tým nás dělá letos velkou radost. Hraje dobře. Hodně je to postavené na klucích první pětky, kteří se už začali prosazovat ve starším dorostu. V kontextu celé sezony drží kluci čtvrté místo, které zaručuje zápasy za odměnu, tedy play-off. Navíc mají čtyřbodový náskok, což je parádní, a dva nejtěžší soupeře za sebou. Ve čtvrtek sehráli výbornou partii s Třincem, prohráli o gól 4:5. V neděli pak přivítali Zlín, který se s Oceláři přetahuje o první místo.

Berani mají v této věkové kategorie špičkové hráče, kteří už rovněž nastupují za starší dorost. Kluci prohráli 2:5, utkání rozhodla druhá třetina. Za nadějného stavu byl na našeho Romana Čechmánka likvidační faul ze strany zlínského Fryšary, který paradoxně ještě loni působil u nás. Byl to naprosto zbytečný faul po odehrání kotouče. Na stadionu musela zasahovat rychlá, Romana odvážela s otřesem mozku. Naštěstí se ukázalo, že by nemělo jít o nic vážného, nicméně v nemocnici si ho nechali. Tento moment, kdy byla hra přerušená na nějakých pětadvacet minut, asi rozhodl. Kluci jednak vychladli a jednak byli s Romanem, měli o něj strach. Zlín toho využil a během necelých deseti minut odskočil na 1:4. Kluci nakonec padli 2:5.

Mladšímu dorostu zbývá do konce devět zápasů. Nejbližším soupeřem bude pátá Olomouc, takže půjde o zápas o šest bodů. Jde ale o příjemné starosti. Kluci překonali cíl a mohou si to nyní užít. O nadstavbu se vždycky hraje líp, člověk nemá co ztratit. Je to ta příjemnější alternativa, než jakou mají starší dorostenci a junioři. Ti zkrátka musí. Kluci v mladším dorostu si to ale uhráli a proto si to zaslouží. Pro klub je to jenom dobře.

Luboš Jenáček