Martin Baďura o svém návratu: Vsetínu jsem strašně vděčný, mám potřebu mu to vrátit

„Beru to tady jako svůj domov, protože Vsetín mi dal, jako jeden z mála týmů, když jsem byl v mladším dorostu, šanci. A to se nezapomíná,“ říká osmnáctiletý útočník Martin Baďura, který hrál ještě předloňskou sezónu za vsetínský starší dorost. Po štaci v zahraničí se vrátil do mateřského klubu, nyní však upřednostnil Vsetín. Proti Havířovu to byl jeho druhý zápas v zeleno-žlutém v letošní sezóně.

Martine, jaký byl zápas proti Havířovu z vašeho pohledu?
Bojovali jsme, ale bohužel jsme to nedokázali urvat. Poslední minutu jsme šli do šesti, ale jejich gólman byl, bohužel, výborný. První třetinu jsme trošku zaspali, neproměnili jsme hodně šancí. Ve druhé třetině to do naší brány spadlo a je to velká škoda. Je velká škoda, že jsme prohráli. Myslím si, že jsme měli urvat tři body. Co se dá dělat, musíme bojovat, musíme se snažit, ať jsme do prvních dvou příček a play-off začínáme doma a nemusíme pryč, protože tam je to vždycky těžší.

Brankáře Štipčáka jste v průběhu zápasu překonali jen jednou, co by na něj podle vás mohlo platit?
Být víc důslední. Přijde mi, že jsme byli v některých zakončeních hodně laxní, a to se ukázalo hlavně v závěru zápasu. Náš gólman nás ale taky hodně podržel, takže musím vyzdvihnout Kubu Málka. Jenže my jsme nedali šance a hokej je o gólech.

Co se stalo v posledních dvou minutách druhé třetiny?
Přiznám se, že tu první branku jsem vůbec neviděl, ale u té druhé jsem byl i já. Bojovalo se o puk v rohu, bylo to celkem nešťastné. Po faulu, držení, který rozhodčí nepískl, byl protiútok. Myslím tři na dva nebo dokonce tři na jednoho. Nedobruslili jsme je, kluci si to vyťukali a dali nám gól na 2:0, což si myslím, že by hodně týmů položilo, ale my jsme se semkli a nevzdali to. Právě tohle bylo nejdůležitější, navíc jsme na začátku třetí třetiny dali gól a bojovali o to, abychom to buď vyrovnali, nebo ještě vyhráli.

Hosty ale dvě branky nabudily a byli nebezpeční i v posledních sekundách druhé třetiny, hlídali jste si je víc?
My jsme se snažili tu třetinu nějak dohrát, trochu se zrelaxovat a nastavit hlavu na to, že buď za tři body nebo urvat alespoň nějaký ten bodík ve třetí třetině. Bohužel to nedopadlo a snad se z toho poučíme. Jak říkám, musíme být víc důslední v koncovce.

Do třetí třetiny jste doslova vletěli, předpokládám, že jste se v kabině vyhecovali...
Ano, snažili jsme se, museli jsme to zkusit. Tam byl důležitý první gól, který padl v podstatě ani ne minutu po začátku třetí třetiny, což nás hodně povzbudilo. Pak to hráli jednoduše ven, my jsme se tam snažili probojovat a zase to prostě skončilo u té koncovky. Musím i sebe trošku posadit dolů, protože jsem v první třetině nedal tutovku do prázdné brány a jednou jsem to tam nesmyslně vracel. Kdybychom z toho dali první gól, tak to mohlo být jinak, ale to se zase bavíme v jiné rovině, na to se tady nehraje.

V této sezóně se jedná o váš druhý zápas za Vsetín, ale hrával jste tu už dříve. Jak si pamatujete Havířov jako soupeře?
Jsou nepříjemní, nevypustí jediný souboj. Hrají to jednoduše, v útočném pásmu to dávají pod sebe, pak hned na obránce a střílí. Hodně napadají, jsou nepříjemní v napadání, takže jediné, co na ně platí, je dávat puky rychle od sebe a jít do přečíslení. Nic víc na ně nefunguje.

Jak jste se vlastně letos do vsetínského kádru dostal?
Já jsem byl minulý rok pryč, v zámoří, a tento rok jsem se rozhodl vrátit. Až doteď jsem hrál ve Zlíně pod panem Svobodou. Teď, asi před patnácti zápasy, došlo v kádru zlínské juniorky ke změně trenéra. Nějak jsme se nepohodli a nedostával jsem tam moc prostoru, tak jsem se rozhodl, že bych mohl jít na Vsetín a pomoct klukům, v podstatě už nám, postoupit do nejvyšší soutěže. Navíc Vsetín je pro mě taková srdeční záležitost. Hrál jsem tady půl roku v mladším dorostu, pak celý rok ve starším dorostu, pak jsem šel na rok pryč a teď jsem se vrátil. Beru to tady jako svůj domov, protože Vsetín mi dal, jako jeden z mála týmů, když jsem byl v mladším dorostu, šanci. A to se nezapomíná. Jsem strašně vděčný a mám potřebu mu to vrátit, tak snad týmu co nejvíc pomůžu, abychom udělali ten postup a všem to v té nejvyšší lize ukázali.