Vstupenky online

Moc rád bych zažil ještě jeden postup, přeje si David Vítek. Na Lapači jej čeká 12. sezona

Redakce • 28.05.2020

Dres vsetínského A-týmu oblékl poprvé v sezoně 2009/2010, kdy Valaši působili ve třetí nejvyšší soutěži. Útočník David Vítek byl přímým aktérem postupného vzestupu VHK. Nyní se na Lapači připravuje na svoji dvanáctou sezonu coby jediný hrající pamětník starých časů. „Nejprve jsme trénovali po práci, postupem let se podmínky zlepšovaly. To mě motivovalo do další práce,“ ohlíží se poctivý pracant, který na podzim oslaví 29. narozeniny.

Jak se cítíte ve čtvrtém týdnu letní přípravy?
První dva týdny si tělo zvykalo, tréninky ještě nebyly v takovém tempu. Posledních čtrnáct dní dostáváme do těla. Je to potřeba, abychom byli na sezonu připraveni.

Kondiční trenér Tomáš Frolo vám dává zabrat?
Myslím, že trenéři to mají rozdělené. Je toho teď dost. Hodně výživné jsou čtvrtky, kdy máme na programu člunkové běhy a těžkou posilovnu. Je to asi nejnáročnější den z celého týdne. Člověk je po tréninku unavený a pak už více méně regeneruje, aby nabral síly do dalšího tréninku.

Naopak herní středy jsou vždy vítané zpestření, že?
Přesně tak. Hrajeme fotbal nebo florbal. Naposledy to mělo opravdu náboj, šli jsme po sobě, skoro se lámaly hokejky. (smích) Je to dobře, tuto zarputilost bychom měli přenést do sezony. Fotbal i florbal je fajn zpestření, zároveň u toho naběháme spoustu kilometrů. Střídáme jedna ku jedné, takže člověk ani nemá moc odpočinku. Leda když někam zakopneme míč. (smích)

Na podzim naskočíte už do své dvanácté sezony za A-tým. Vybavíte si svůj úplně první den v kabině?
Úplně první den si nevybavím, ale přišel jsem s pokorou. Za Vsetín hrál Pepa Štraub, kterého jsem zdravil dobrý den. Chvilku mě nechal a pak mi řekl, ať mu tykám. (úsměv)

Čekal byste tehdy, že budete hrát několikrát finále 2. ligy a nakonec i postoupíte do druhé nejvyšší soutěže, kterou si rovněž zahrajete?
Člověk tak v osmnácti letech nepřemýšlel. Byl jsem tehdy rád za každý start v A-týmu. Nejprve jsem odehrál snad pět zápasů, potom se jejich počet zvyšoval. Je jasné, že jsem si toho víc vážil. Vždycky tady byla super parta, ať už to byla 2. liga, kdy se všechno motalo kolem brankáře Lukáše Plška. Kabinu neskutečně stmeloval, pořád byla sranda. Všichni jsme táhli za jeden provaz. Hokej jsme hráli za pár korun, ale všechny to bavilo a jeden bojoval za druhého. To se nám vracelo v závěru sezon, kdy jsme došli až do finále 2. ligy. Postupem času se podmínky zlepšovaly, tréninky měly čím dál větší náboj. Všichni jsme museli přepnout, hlavně po příchodu trenéra Jiřího Dopity byly tréninky mnohem náročnější. Jsem moc rád, že jsem se v týmu udržel až doposud.

Když jsme u toho, co byl pro vás největší zážitek za těch uplynulých jedenáct let?
Těch momentů je hodně. Když si to člověk zrekapituluje, neskutečné byly zápasy play-off ve 2. lize. Vzpomínám na utkání v Porubě, kterou jsme porazili 6:0, a nikdo to vůbec nečekal. Přijelo za námi asi dva a půl tisíce Vsetíňáků, kteří zaplnili celou tribunu. Byl to neskutečný zápas, podobně jako finále s Přerovem nebo s Frýdkem-Místkem. V tu chvíli vám to nedochází, doceníte to s odstupem času. Nejvíc, co jsem zažil, byl postup do Chance ligy. A potom druhá sezona v této soutěži, to byla spanilá jízda. Jeli jsme na zápas a já už jsem věděl, že vyhrajeme, ať to bylo s kýmkoliv. Byl jsem přesvědčený, že náš tým má takovou sílu. Všechno se nám sešlo, kluci si i lidsky sedli v kabině. Sice nás v semifinále play-off vyřadily České Budějovice, ale i tak to byla neskutečná sezona, která mě neskutečně bavila.

Ceníte si své cesty i proto, že jste ji neměl úplně jednoduchou? V mládeži jste musel trenéry přesvědčit i v nižší soutěži…
Moje cesta byla o tom, že jsem si všechno musel vydřít. Neměl jsem nic daného. Ať to byla suchá příprava nebo srpen na ledě, vždy jsem se snažil dělat všechno naplno. Kdybych něco šidil, ztrácelo by to pro mě význam a asi bych hokej nehrál. Pro mě byl vždycky základ v tvrdé dřině, abych se mohl vypracovat výš.

Byl jste někdy v minulosti blízko tomu, že by šel hokej na vedlejší kolej?
Někdy to tak člověk má, že ho věci baví víc nebo míň. Můžou se objevit nějaké problémy. Ale když se před postupem do Chance ligy v klubu nastavily nějaké podmínky, měl pak člověk tělo jinak nastavené, než když předtím trénoval večer po práci. Vstanete v sedm hodin, potrénujete. Do dvanácti máte po tréninku na ledě a jste v posilovně. To mě motivovalo k tomu, že dokud to půjde, nebudu se chtít do civilního zaměstnání vrátit.

V týmu máte defenzivní úkoly. Vyhovuje vám tato role?
Tuto roli jsem měl už ve 2. lize a vyhovuje mi. Blokuji střely, srážím se, v přesilovce chodím před bránu. Mám rád tyto věci, které možná nedokážou všichni hráči splnit. Taková úloha asi není pro každého diváka tak atraktivní a není příliš vidět, ale černá práce udělá pro tým v důsledku strašně moc. V mančaftu musí být role rozdělené. Někdo je šikovnější, tak dává góly nebo přihrává, já hraji takto.

V útoku nastupujete tradičně s Vojtěchem Šilhavým a zdá se, že za tu dobu už o sobě na ledě hodně víte…
Jsme na sebe zvyklí za ty dva tři roky, co hrajeme spolu. Kolikrát jsem byl až překvapený, jak naše čtvrtá lajna dokázala soupeře zamknout. Vzájemně jsme o sobě věděli, kde ten druhý na ledě bude. Třetí do party byl naposledy Adam Hořanský, který zase po hřišti lítal a vracel se. Společně jsme věděli, jak se situace vyvine a co od sebe můžeme čekat.

Co říkáte na to, kam se za uplynulých dvanáct let posunul klub jako celek?
Řídí to pár lidí a klub je na špici Chance ligy, na rozdíl od některých jiných. Už v období 2. ligy se to tu zvedlo, jde se postupnými krůčky. Neříkám, že hned příští rok musíme postoupit do extraligy, ale budeme se o to snažit. Moc rád bych se Vsetínem zažil ještě jeden postup o soutěž výš.

banner pod článkem
×
Dnes v 17:30 | Muži
VHK ROBE Vsetín
HC Dukla Jihlava
×
Dnes v 12:15 | Jun.
VHK ROBE Vsetín
HC Meteor Třemošná