Největší hokejový zážitek, nic takového jsem nezažil, cení si Šimon Jenáček

Těsně po polovině druhého prodloužení šestého čtvrtfinále trefil Šimon Jenáček střelou bránícího hráče. Puk se k němu znovu odrazil, a tak jej z vrcholu pravého kruhu poslal na Daniela Klímka, který svým pátým gólem v sérii rozhodl. „Dan obíhal rozhovory, kde mohl. Je teď taková naše mediální hvězda,“ má ze svého spoluhráče radost Jenáček. Pro něho samotného byla branka v prodloužení největším hokejovým zážitkem.

Šimone, jaká to byla euforie po vítězném gólu?
Celou dobu jsme věřili, že to urveme. Bušili jsme jak do vrat. Šlo vidět, že fyzicky jsme na tom o hodně líp. Máme individuálně lepší hráče, drželi jsme se v pásmu, nevěděli, co s tím dělat. Podle mě to byla jen otázka času, jen jsme si museli pohlídat brejky. Euforie to byla neuvěřitelná, navíc, když jsem nahrával Danovi Klímkovi, s kterým hraju odmala. Byl to krásný zážitek a určitě ho budu mít v paměti.

Je to váš zatím největší hokejový zážitek?
Určitě ano. Nic takového jsem ještě nezažil.

Už jste se o tom stihli s Danem Klímkem pobavit?
Dan obíhal rozhovory, kde mohl. Je teď taková naše mediální hvězda. Jsem za něho strašně rád, protože většinu sezony ani nehrál, pořád byl na hraně sestavy, a teď mu to tam napadalo. Ukázal, že má skvělé kvality.

Jak je na psychiku složité hrát tak dlouhé prodloužení a nebýt ten, kdo udělá chybu?
Je to podle mě hodně na povaze. Někdo si to může připouštět, ale já jsem to v hlavě neměl. Kdo by šel na led s tím, že může udělat chybu a ukončit zápas, tak to nemůže hrát. Já si myslím, že máme v našem týmu i silné mentální povahy a jak říkám, pořád jsme v to věřili.

Mohlo pro vás být vedení v sérii výhodou?
Ze začátku to vypadalo spíše naopak. Zdálo se, že my jsme ti nervóznější. Možná z toho, že sem dojela Česká televize. Uskakovaly nám puky a podobně, jako kdybychom se měli čeho bát. Po první třetině se to ale zlepšilo.

Před prodloužením jste se uklidňovali, nebo hecovali?
Hecovali, padlo tam spoustu vět, spousta vulgarismů, ale strašně jsme se vybičovali k tomu, ať na ledě necháme všechno a nemusíme jet znovu do Vrchlabí.

Nepřekvapilo vás, že máte výrazně lepší fyzičku než Vrchlabí?
Nepřekvapilo mě to. Myslím si, že na prvoligový tým hodně makáme. Jak byla pauza v listopadu, tak jsme každý den něco dělali. Bylo toho hodně. Někdo na to i nadával, ale teď jde vidět, že se to vyplácí. Byli jsme na tom určitě fyzicky líp. Nevím, co dělali kluci z Vrchlabí, když my jsme hráli předkolo. Jestli to nějak podcenili, nebo se naopak zavařili. Nicméně si myslím, že jsme na tom byli opravdu o hodně líp.

Ještě není jasné, s kým budete hrát semifinále. Mátě osobního favorita?
S Porubou jsem doma nehrál, ale odvážím si říct, že je kluci přejeli. To byl fakt tah na jednu branku, ale teď je to úplně jiný tým. Mají jiného trenéra, v play-off ještě neprohráli a mají tam skvělé individuality. Jihlava je podle mě líp koučovaný tým. Tady nám sice dali na prdel, ale to bych vůbec nebral v potaz, protože na Jihlavu celkově umíme. Oběma týmům budeme minimálně vyrovnaným soupeřem. Myslím si, že můžeme udělat kohokoliv.

Cítíte, že je letos unikátní šance, když se nebude hrát baráž?
Je to určitě unikátní. Nemusíme se rovnat s extraligovými týmy. Od začátku sezony tady říkáme, že cíle se nemění, že v to fakt věříme. I z kabiny jde cítit, že jsme tady pro jeden cíl. A jsme tomu čím dál tím blíž.