ONLINE TÝDEN HOKEJE: Hokej a škola

Sázet vše na jednu kartu se nevyplácí. O hokeji to platí obzvlášť. Rodiče by rozhodně neměli podporovat malé hokejistky a hokejisty jen co se jejich záliby v hokeji týče, ale měli by se postarat i o to, aby si děti řádně plnily školní docházku a nezanedbávaly výuku, případně si veškerou probíranou látku řádně doplnily. Hokejová kariéra není na celý život a málokterý hokejista se dokáže hokejem dostatečně zabezpečit v průběhu hráčské kariéry. Už od úplných začátků je tak třeba klást důraz na vzdělání a školní docházku. S vlastními zkušenostmi s propojením školy a hokeje nás seznámí současný český reprezentant a absolvent americké univerzity Andrej Šustr.

Dokonce i v NHL je a byla řada hráčů, kteří se mohli pyšnit vysokoškolskými diplomy. Pro příklad nemusíme chodit nijak daleko. Například Andrej Šustr se jako finalista Stanley Cupu může pyšnit i titulem ze zámořské univerzity. Právě z univerzitní ligy to nakonec dotáhl až do NHL a říká: „Naši mi nikdy nedovolili, abych se na něco vykašlal a měl špatný prospěch.“

Právě Andrej Šustr se bude účastnit nedělního webináře a bude odpovídat na vaše otázky týkající se hokeje a školy a studia na americké univerzitě. Ptát se můžete už nyní!

Dalším příkladem hokejisty-studenta může být legendární Dominik Hašek. Ten vystudoval dějepis a pedagogiku. „Záleželo mi, abych vysokou školu dostudoval,“ zdůrazňuje olympijský vítěz z Nagana. Jak se ale shoduje většina profesionálních hráčů, naprostým základem by měla být alespoň maturita.

V rámci středečního tématu, které se právě věnuje spojení a skloubení školy s hraním hokeje, jsme oslovili trojici expertů pohybující se v mládežnickém či univerzitním hokeji u nás. Respondenty v naší anketě tak jsou Jiří Bermann, šéftrenér mládeže Bílý Tygři Liberec, Vít Černohous, trenér mládeže HC ZUBR Přerov, a Tomáš Hlaváč, předseda České asociace univerzitního hokeje. Jak odpovídali na otázky, si můžete přečíst v následující anketě:

Kombinace hraní hokeje se studiem základní školy:

S jakými problémy se nejčastěji potýkají mladí hráči a hráčky ve spojitosti s kombinací hraní hokeje a studia základní školy?
Vít Černohous (HC ZUBR Přerov): „V mnoha klubech je klasický režim takový, že například třeťák skončí ve škole i s obědem okolo 12.30, poté jde do družiny nebo ho rodič vyzvedne a poté vlastně jen tak čeká, až bude moct na trénink, který je třeba od 16.00. Než se dostane domů po tréninku je 18.00, má úkoly, musí se dobře najíst a brzo jít spát. A do toho má ještě jiné kroužky nebo další sporty. Je to komplikované, a to už vůbec nezmiňuji to, že hodně dětí dojíždí z okolních vesnic a vše je o to těžší. Druhý problém je ten, trochu z jiného úhlu pohledu, když se upřednostňuje hokej před školou, a to v jakémkoliv věku. To je špatně, děti od nás neustále slyší to, že vzdělání je na prvním místě. Nejde o to vychovat hokejistu, ale člověka do společnosti.“

Jak se váš klub snaží vyjít v tomto směru hokejistům a hokejistkám vstříc a třeba jim situaci ulehčit?
„Máme v našem klubu nastaven program, kdy rodič odevzdá dítě ráno ve škole a poté si ho tam odpoledne zase vyzvedne. Mezi tím má ale dítě po škole, obědě, tréninku i družině, protože přechody mezi stadionem a školou zařizujeme my trenéři, nikoliv rodiče. Bez spolupráce se ZŠ Želatovská bychom ale nemohli zdaleka fungovat tak, jak fungujeme. Takže když to převedu na příklad z první odpovědi, rodič odevzdá dítě ráno do školy a vyzvedne si ho ve 14.00 odpoledne, a má tak spoustu času na domácí úkoly, jiné sporty či kroužky, neorganizovanou aktivitu venku, protože už má školu, oběd i trénink za sebou. Jak tento čas už rodina využije, je na každém zvlášť. Každý má samozřejmě jiné podmínky, ale tímto programem dáváme dětem možnost skloubení školy, sportu a jiných aktivit, protože na to mají více času a energie.“

Bývá téma kombinace školy a hraní hokeje časté i mezi trenéry a rodiči?
„Samozřejmě. Škola a sport musí jít ruku v ruce. Jak jsem zmiňoval a bohužel setkal se s tím i osobně, nesmí se nikdy upřednostňovat hokej před školou. Jsou kluby, kterým se z nějakého důvodu nedaří navázat spojení se základní školou, a potom je vše složitější jak pro rodiče, děti, tak i trenéry. V jednom klubu jsem se setkal i s tím, že rodičům nevyhovoval čas tréninku, ale na hokejovou školu nechtěli přestoupit (z různých důvodů) za žádnou cenu. To jsou bohužel nepříjemné a často neřešitelné situace.“

Kombinace hraní hokeje se studiem střední školy:

S jakými problémy se nejčastěji potýkají mladí hráči a hráčky ve špičkovém klubu při s kombinaci hraní hokeje a studia střední školy?
Jiří Bermann (Bílí Tygři Liberec): „Všeobecná časová náročnost středních škol. Máme perfektně propracovanou návaznost základního vzdělávání na tréninkový program díky skvělé spolupráci s hokejovou základní školou. Ovšem se středními školami je obdobná spolupráce nereálná. Chceme-li mít tréninkové objemy podobné jako severské země, musí naši hráči řešit časté absence ve škole anebo trénovat ve velmi brzkých ranních hodinách. V současnosti se stává moderní výuka přes internet, kdy jsou hráči oproštěni od klasického denního studia. Tím jim zbyde více času na trénink, ale jako rodič cítím, že se nejedná o úplně ideální situaci.“

Jak se váš klub snaží vyjít v tomto směru hokejistům a hokejistkám vstříc a třeba jim situaci ulehčit?
„Jedním ze zaměstnanců klubu je pedagogický pracovník Josef Helebrant, který řeší s řediteli, učiteli, rodiči a žáky možné varianty studia tak, aby děti zvládly skloubit školní a hokejový program. Jako klub respektujeme rozvrhy a snažíme se nastavit sportovní program tak, aby navazoval na školní povinnosti, což samozřejmě ne vždy jde. Protože máme v dopoledních hodinách spíše tréninky dovedností, není pro nás nepřekonatelný problém, aby šel dorostenec s juniory a naopak. I náš farmářský tým Benátek n. J. respektuje školní povinnosti hráčů, kteří se v případě potřeby mohou z toho kterého tréninku omluvit a jít do školy.“

Bývá téma kombinace studia a hraní hokeje časté i mezi trenéry a rodiči?
„Ano, bývá. Klub i rodiče společně tlačíme na hráče, aby si uvědomili důležitost studia pro jejich budoucí život. Současně si uvědomujeme, že je extrémně náročné studovat a současně vrcholově sportovat. Takto je ovšem náš školní vzdělávací systém nastavený a my s tím nic neuděláme. Přijde mi bezpředmětné bojovat s větrnými mlýny, a proto se v klubu soustředíme pouze na to, jak hráčům pomoci dostudovat a současně je po hokejové stránce rozvíjet co nejlépe. Mé hovory s rodiči a s Josefem Helebrantem na téma škola jsou v mé kanceláři na denním pořádku. Snažíme se po komunikaci s rodiči najít pro každého hráče ideální cestu, jak skloubit hokej se školou.“

Kombinace hraní hokeje a studia vysoké školy:

S jakými problémy se nejčastěji potýkají hráči či hráčky, kteří chtějí studovat vysokou školu a zároveň hrát hokej na nejvyšší úrovni?
Tomáš Hlaváč (Česká asociace univerzitního hokeje): „Primárně naši hráči nastupují na vysokou školu v posledním ročníku juniorské kategorie a největším problémem je, že kromě té absolutní špičky pro ně často kluby nenajdou uplatnění v dospělém profesionálním hokeji. Spousta hráčů poté raději skončí s hokejem a věnují se pouze studiu nebo nastupují do pracovního procesu. Ti, kteří se nabídky z profesionálního sportu dočkají, tak naopak většinou řeší volbu mezi kariérou a vzděláním, protože skloubit obojí dohromady je velmi složité.“

Jaké jsou alternativy pro takové hráče/hráčky?
„Alternativou je právě univerzitní hokej, který nabízí program poměrně velkému množství hráčů, kteří se s největší pravděpodobností již hokejem živit nemohou. Nicméně právě univerzitní prostředí jim umožní pokračovat v tréninkovém procesu, nastupovat v kvalitní soutěži srovnatelné s 2. ligou, ale hlavně vystudovat obor, který je po absolvování programu, může živit. Je to taková alternativní cesta, která může motivovat hráče nevzdat se svého milovaného sportu, i když vědí, že se primárně budou muset prosadit jinde.“

Vzhledem k tomu, že se univerzitní liga u nás hraje už druhým rokem pod oficiální hlavičkou Českého hokeje, pociťujete nárůst zájmu o tuto hokejovou soutěž?
„Jednoznačně ano. První ročník zaznamenal velký ohlas odborné i laické veřejnosti. Do druhého ročníku již nastupují dva nové kluby a hlásí se nám další dva na sezónu třetí. Pozitivní trend též hlásily try-outy v jednotlivých klubech, což znamená že poptávka je momentálně v převisu nad nabídkou a projekt získává punc výběrového programu. Pokud tento trend bude pokračovat, věřím, že v budoucnosti možná ještě pár hráčů vrátíme zpět do profesionálního hokeje. Nicméně pro nás je absolutně nejdůležitější, aby studenti dokončili vzdělání a uplatnili se v životě.“