Vsetín ovládl i druhé derby letošní sezóny!
Zaplněné tribuny vsetínského Lapače byly svědky dalšího dílu valašského derby mezi Bobry z Valašského Meziříčí a Vsetínem. I tentokrát byli šťastnějším týmem Vsacané, kteří za velkého přispění Davida Vítka zvítězili 4:1 a i nadále udržují těsný kontakt s první čtverkou tabulky. Valašské Meziříčí naopak ztratilo další body, s nimiž přicházejí o užší kontakt s příčkami zaručující play-off. Bobři si připsali ještě jedno nelichotivé prodloužení, na Lapači nevyhráli už necelé dva roky.
Tradiční utkání mezi dvěma rivalitními celky – Vsetínem a Valašským Meziříčím – berou oba tábory od dob, kdy Vsetín vplul do druholigových vod, velmi vážně a také trochu jinak než obvyklá soutěžní utkání. Odpovídala by tomu i atmosféra play-off. Fanoušky obou týmů jsou také nachystáni pečlivěji, souboj v hledišti stále více vyznívá pro zelenožluté garderoby v stejně barevných ochozech vsetínského Lapače. Vůni vyhecovaného derby vsetínští fans dochutili nápaditým transparentem: „Lovecká sezóna pokračuje“. Toto tvrzení ovšem od úvodu hry jakoby chtěli hostující Bobři rázně odvrátit. Hned po třiadvaceti sekundách hry potřísnil sudí Dědek domácí diváky studenou sprškou. Na modré čáře se uvolnil Novosad, hráč z prvoligovými zkušenostmi povodil Tichého, který jej musel zastavit až za hranicí pravidel. Překřížené ruce nad hlavou hlavního arbitra znamenaly jediné – trestné střílení. Postižený útočník si však na zkušeného Lukáš Plška v brance zelených Valachů, jenž tak dostal příležitost před Hromadou, nepřišel.
Nejlepší hráč VHK dle redakce:
David Vítek |
I nadále však hosté v modro-bílém hrozili, útočné trio bratří Vargů jen tak tak nedotáhli do konce v podobě vstřelené branky. Domácí se v úvodních minutách hledali, ku pomoci jim měla být přesilovka ze sedmé minuty, v níž dostala příležitost souhra prvního útoku. Po klasické přihrávané za brankou našel Ambruz Reného Kajabu, Slovák v brance Bobrů se vytáhl na vsetínského šutéra výborným přesunem. Hra se poté velmi otevřela, diváci ožili a výsledkem bylo otevření skóre. V čase 17:01 byl vyloučen meziříčský obránce Heča, dlouho si však neposeděl. Ihned za osmnáct vteřin si kotouč rovnal René Kajaba tak dlouho, až jej namířil nádhernou ranou švihem přímo od břevna a za záda překvapeného Slováka. Radost na zelenožlutém stánku vypukla naplno, a nezůstalo jen u ní. Kýženou druhou branku si Vsetín schoval na nejpříhodnější chvíli, půl minuty před koncem rozpoutala třetí formace ve složení Kývala – Daněk – Vítek velký rozruch v útočném pásmu. Po dvou pokusech Hurtíka puk ukořistil Daněk a posunul jej zpoza branky přímo na hůl nehlídaného Davida Vítka, který svou druhou brankou v sezóně posunul domácí do nadějného dvoubrankového vedení. Šatny tak poskytovaly útočiště pro oba týmy právě za tohoto stavu.
Druhá perioda začala přesilovkou domácích, kteří se s ní nepopasovali brankově. Obraz hry se příliš neměnil, hra nahoru dolů oběma celkům více než vyhovovala, a tak nebyl důvod jí měnit. Práce pro Slováka i Plška měli střelci obou táborů stále dost. Strážci svých svatyní obstávali ve zkouškách až do osudné 28. minuty – pochybil Lukáš Plšek. Hosté udělali vítr v útočném pásmu a po důrazu v brankovišti přesně v čase 27:14 rozradostnil hlouček valašskomeziříčských fanoušků neúspěšný řešitel trestného střílení, Zdeněk Novosad. Rozdíl dvou branek přece jen vypadá lépe, právě proto si jej chtěl domácí Vsacané vzít co nejrychleji. Vaněk vybídl zpoza branky Ambruze, jehož střelu srazil Slovák nevědomky do ochranné sítě.
Od poloviny utkání přituhlo i v hledišti, domácím fanouškům se nelíbilo především posouzení hlavního sudího Dědka, který posoudil zákrok na pronikajícího Davida Vargu jako podražení v podání Juraje Tichého. O malý okamžik později si vyměnili názory i hráči na ledě, domácí Filip Vrba si nebral servítky s posilou ze zlínské juniorky, Dominik Matula byl vsetínským obráncem tvrdě sražen k ledu, což si nenechal líbit. Roztržku nakonec rozsekl sudí Dědek. Po emocích však promluvili do průběhu další branky, k nelibosti hostům pouze do jejich sítě. Momentům, kdy se vlnila síť však předcházely právě velké šance na srovnání. Tou největší pohrdl ze střídačky naskočivší Ondřej Martiník, hráč charakteristický dlouhou kudrnatou hřívou a tvrdou hrou, se po skoku na led řítil z levé strany na Plška, ale vsetínský fantom se roztáhl a svým osobitým způsobem zasáhl. Okřídlené pravidlo: „nedáš, dostaneš“, tak opět dostalo slovo. Hned o necelou minutu později si Kajaba všiml Ambruze za brankou. Ještě v minulé sezóně hráč modro-bílých barev zvedl hlavu, nasměroval do palebné pozice mezi kruhy kapitánu Danielu Vaňkovi, který svižnou střelou do výše Slovákových beton rozjásal Lapač potřetí. To však domácím nestačilo, pojistka v podobě čtvrté branky by znamenala velmi luxusní náskok a vidinu tří bodů. Agilně hrající David Vítek vybojoval za brankou kotouč, zpoza brankoviště jej vysunul a poté černou pryž vrátil do sítě hostujícího brankáře. Zelenožlutí diváci tak mohli být po druhé části při pohledu na světelnou tabuli spokojeni.
Poslední dějství čekalo zvýšenou aktivitu hostů, což se ovšem příliš nepotvrdilo. Za zmínku stojí snad jen ohrožení z Hečovy hole, která pálila hned v první půlminutě. Zkušenosti Lukáše Plška a jeho brankářský um jí ale ve skórování zabránily. Poté už odpovídaly šancemi do konce zápasu pouze domácí. Hned ve 44. minutě vyjela na zteč trojice Ševčík, Hurtík a Mikšovský. Tvůrce akce, tedy prvně jmenovaný, vybídl k brance vsetínského zadáka na útočném výletě, jehož dělovka však skončila ve Slovákově lapačce. V polovině konečné fáze utkání pak sehráli Valaši skvělou přesilovku, která sice brankiu nepřinesla, ale hlavně díky vidění Vaňka a Ambruze se 1288 platících diváků velmi dobře bavilo. Největší šanci vytvořila vsetínská šestnáctka pro Michala Žáka, kterého skvělým přesunem vychytal Slovák.
Závěrečné minuty tak domácí Valaši nabízeli svým obvykle skvělým fanouškům jednu akci za druhou. Čtyři minuty před koncem tak mohl zaznít pravidelný a historický chorál „Vysoký jalovec“. Hosté mohou děkovat především svému brankáři. Jiří Slovák udržel a v závěrečné části přestál střeleckou chuť zelenožlutých, čímž byl tak výsledek jasně stanoven – 4:1. Utkání pak uzavřely světlice a klasická závěrečná děkovačka. Sečteno, podtrženo, Valmez nevyhrál ani další utkání na Lapači a na vítězství ve venkovním derby tak čeká tým trenéra Vavrušky přesně rok, osm měsíců a devět dní. Naposledy brali Bobři body 22. ledna 2012.
Ohlasy k utkání
Juraj Jakubík (trenér Vsetína): „Hned v prvním defenzivním zákroku udělal Juraj Tichý faul. Kdybychom dostali branku, byl by scénář zápasu daleko těžší. Netvrdím ale, že šlo o jednoduché utkání. Vydřeli jsme ho. Myslím, že jsme byli na puku hodně nervózní a chyběla nám lehkost. Podařilo se nám ale dát góly a vítězství jsme si pohlídali. Dělali jsme ale fauly, které by hráč na úrovni 2. ligy dělat neměl. Zařadil jsem do hry i čtvrtý útok, který dostává méně příležitostí. Hrajeme jako tým a doufám, že jako tým budeme hrát i nadále.“
Jan Vavrečka (trenér Valašského Meziříčí): „Prvních třicet minut jsme byli v zápase, bohužel dvě rychlé branky ve druhé třetině rozhodly o naší prohře. Nebyli jsme pak už schopní dostat se zpátky do utkání. Důležitý okamžik byla i neproměněná penalta v první minutě, která ovlivnila celý zápas. Blahopřeji soupeři. Máme veliké rezervy, které musíme nahradit bojovností a zodpovědností. Dnes ale třetina mužstva nenechala na ledě to, co by nechat měla.“