JUN: Snažím si držet klidnou hlavu, líčí Ostrčil. Kde cítí problém?

Junioři se vyhřívají na prvním místě tabulky, jelikož zatím neztratili ani jeden bod. Stoprocentní bilance přitom dosáhli se skóre 9:2, což by v jiných případech klidně mohl být výsledek jednoho zápasu. „Defenzivně hrajeme dobře, ale na ofenzivě je potřeba zapracovat, musíme dávat víc gólů,“ uvědomuje si Tobiáš Ostrčil, který už se těší na první domácí zápas, jenž je na programu v pátek 4. 10. od 18:30. „Už jsme se dokonce s kluky v kabině bavili o tom, že my snad budeme hrát celou tuto sezonu venku,“ směje se.

Tobiáši, poslední zápas jste odehráli na Hvězdě. Jaký byla soupeř?
Rozhodně nepříjemný, jsou zvyklí na to svoje malé hřiště, takže jsme byli připraveni na to, že to bude více fyzické a taky více o souboji než o hokeji. Myslím si ale, že jsme to zvládli dobře a naštěstí jsme to dotáhli do vítězného konce.

Jak vám taková fyzická hra sedí?
Já jsem vyššího vzrůstu, takže mně to nevadí.

Defenzivně hrajeme dobře, ale na ofenzivě je potřeba zapracovat, musíme dávat víc gólů.

Ten zápas měl opět podobný průběh jako ty předchozí. Vidíte tam nějakou podobnost?
Samozřejmě, asi všichni tady tak nějak cítíme, že teď máme problém s tím dávat góly. Dáváme jich málo a ke konci hrajeme pod zbytečným tlakem. Já si tedy osobně vždy snažím držet klidnou hlavu a jdu na led vždy s tím, že gól nedostaneme. V závěru je to při vedení vždycky spíš o defenzivě. Tady na Hvězdě jsme taky vedli 2:0 a pak jsme si nechali dát ještě jeden gól na konci, což je prostě škoda. Neproměňujeme šance. Nevím, jestli nám chybí troška štěstí, ale snad nám to tam začne brzy padat.

Na druhou stranu vám to ale vychází. Co vaše defenzivní práce?
Musím říct, že Honzík (Jan Uhrin - pozn. red.) v bráně nás hodně drží. Pochytá nám vždycky v zápase hrozně moc gólů, za což jsme mu vděční. Zbytek ale už je jenom na nás. Defenzivně hrajeme dobře, ale na ofenzivě je potřeba zapracovat, musíme dávat víc gólů.

Utkání v Praze bylo také hodně vyhrocené. Jak jste to prožíval?
Já jsem byl úplně v klidu, jen jsem za to šel na trestnou (směje se). Snažím se vždy držet nervy na uzdě a co nejvíce se v takových situacích uklidnit, ale občas to tam prostě ze mě vystřelí. Teď jsem za to šel na trestnou, ale to k tomu patří, občas to vyhrocené je a my jsme na to zvyklí. 

Taky jste ale měli i docela dost oslabení, třikrát jste hráli ve třech. Neubralo vám to síly do závěru?
Jasně, vždycky to ten tým trošku oslabí a síly už pak nejsou. Důvodem je hlavně to, že jsou nějaké obranné čtveřice nebo trojice, které chodí bránit, a tím pádem se dostávají do hry více. Naopak ti, co v těchto formacích nejsou, se v tuto chvíli na led vůbec nedostanou, což při častém oslabení také není dobré. Někteří jsou pak vytížení méně, někteří více, a přitom je to opravdu jenom o tom, že děláme i zbytečné fauly. Kolikrát si za to můžeme i sami, nicméně si myslím, že oslabení bráníme dobře. Musíme v tom pokračovat, ale optimálně samozřejmě ubrat na těch faulech.

Ta dobrá oslabení jsou v důsledku pozitivem...
To ano, myslím si, že oslabení hrajeme dobře. Jsme na začátku sezony, takže si to ještě trochu sedne a doufám, že to bude čím dál tím lepší.

Teď vás čekají zápasy s brněnskými týmy. Co od toho očekáváte?
S Technikou hrajeme konečně doma, takže snad to tam zlomíme. A na ledě Warriors to podle mě nebude o moc jiné než v Praze, taky očekávám fyzický hokej.

Jak se těšíte na to, že si letos konečně poprvé zahrajete na Lapači?
Lapač má své kouzlo. Jsme tam doma a myslím si, že každému se doma hraje lépe. A všichni už se moc těšíme, už jsme se dokonce s kluky v kabině bavili o tom, že my snad budeme hrát celou tuto sezonu venku (směje se). Opravdu moc se těšíme a podle toho se taky připravíme.