Martin Dudáš: Ze Vsetína jsem nadšený. Chci naplnit očekávání, která do mě klub vložil

Posledních pět sezon strávil ve slovenské extralize, nyní bude zkušený obránce Martin Dudáš bojovat za Vsetín. Zelenožlutý dres poprvé oblékl ve čtvrtek v přípravném utkání proti Trenčínu. Vítězství Valachů 4:3 vidělo přes dva tisíce diváků. „Jsme rádi, že jsme zvítězili a já osobně byl překvapený, kolik lidí na utkání přišlo. V létě, době dovolených, to klobouk dolů,“ vysekl fanouškům poklonu dvaatřicetiletý rodák z Ostravy, jenž si vsetínské prostředí nemůže vynachválit.

Bylo náročné jít do zápasu z plného tréninku?
To je každou sezonu stejné. Hokej nehrajeme prvním rokem, takže by to nikoho nemělo zaskočit. Člověk má samozřejmě nějaká očekávání, navíc když je v novém týmu jako třeba já nebo Braňo Rehuš. Chceme se trošku více ukázat, abychom dali najevo, že tady budeme platní hráči. Nějak bych to ale neprožíval, zkrátka to byl první zápas.

V Trenčíně jste v minulosti působil. Věděl jste, co od slovenského soupeře očekávat?
Hrají v podstatě to samé, co loni. Agresivnější, víc ubruslený hokej. Řekl bych, že jsme byli hokejovější, snažili jsme se víc hrát hokej a ne tam lítat a honit puky.

Na Slovensku jste vedle Trenčína působil i v Košicích. Jaká je vlastně tamní extraliga?
Těžko srovnávat. Nedá se říct, jestli je nějaká soutěž lepší, nebo horší. Každá liga je úplně jiná. Českou první ligu jsem hrál naposledy před šesti nebo sedmi lety, netroufnu si říct, v čem je jiná. Všude jsou výborní hráči. Byl jsem v Košicích, tam bylo všechno na vysoké úrovni, co se týče zázemí a podobně. Nerad bych to srovnával. Jsem rád, že jsem tady ve Vsetíně.

Jaká to pro vás byla na Slovensku zkušenost?
Dobrá. Postupně jsem si vypracoval pozici hráče, na kterém to stálo. Když na sobě člověk cítí větší tlak, je to vždycky dobrá zkušenost, pokud se z toho tedy nesesype. Každá zkušenost je dobrá, i ty negativní vám něco dají.

Platí to i pro vaše polské angažmá, kde jste s Krakovem získal dva mistrovské tituly?
Člověk musí sbírat zkušenosti celý život. Pozitivní i negativní, musíte si z nich vzít to nejlepší a posouvat se. V Polsku to bylo super, velká zábava. Hokej si užívám všude, ale zatímco v Košicích byl enormní tlak, takže to potom někdy skřípalo, v Krakově to bylo takové normální. Šli jsme prostě hrát hokej. Parádní město, lidi, nemůžu na to angažmá říct křivého slova.

A jak na vás zatím působí valašské prostředí?
Jednoznačně jsem nadšený, nemám slov. Za tři měsíce, co tady jsem, jsem nepotkal špatného člověka. Jsem spokojený. Samozřejmě vím, že tlak v sezoně přijde, jsou tady nějaká očekávání, ale kdyby tlak nebyl, nemáte šanci se posouvat dál. Bez tlaku se pracovat nedá, to by člověk usnul a zamrzl.

Stihl jste se už rozkoukat i po okolí?
Chodím často pěšky. Vsetín je menší město, takže je jednodušší jít někam pěšky, než autem. Okolí je krásné, líbí se mi tady. Na nějaké velké výlety ale čas nebyl, přece jenom je toho teď dost. Ale až bude trochu čas, vyrazím si někam do kopců.

Ve Vsetíně máte byt, jezdíte někdy i domů?
Jezdím, s manželkou máme dvě dcery, takže když se to dá a nejsem moc unavený, jedu domů. Mám to padesát minut a byl to jeden z důvodů, proč jsem tady šel. Navíc malá půjde v září do školy. V sezoně už tolik toho času nebude, takže si to teď užívám i takhle.

Máte nějaký osobní cíl pro nadcházející sezonu?
Naplnit očekávání, která do mě Vsetín vložil, a posunout se o krok dál. Chci být co nejvíc prospěšný pro tým, podávat výkony na nejvyšší možné úrovni, jakou mám, a pracovat na tom, aby se postupně zvedala. To je můj cíl, za kterým každý den směřuji.