Věřím, že budeme dělat fanouškům radost i nadále, říká Anatolij Protasenja

Potřetí za sebou dokázali vsetínští hokejisté zvítězit, když naposledy ukončili vítěznou sérii Prostějova. Jestřábi šli sice do vedení, ale během tří minut dokázali svěřenci trenérů Jenáčka a Dopity rozhodnout o svém vítězství. V závěru pečetil do prázdné branky výhru 4:1 Tomáš Frolo. Dvěma trefami se blýskl Anatolij Protasenja, který utkání hodnotil.

Soupeř měl před zápasem sedm výher v řadě, motivovalo vás to k ukončení jejich série?
Abych řekl pravdu, dozvěděl jsem se to až po první třetině. Mezi klukama jsme se o tom nebavili. Upozornil na to trenér, abych začal hrát, protože jsem měl nohy ještě v autobuse. Musel jsem se vzchopit.

Prostějov má silné přesilovky, ale vám se dařilo je dobře bránit, připravovali jste se na ně?
Mají na ně šikovné hráče jako Nouza nebo Divíšek, kteří si puk umí perfektně dát. Kluci, co hrají oslabení měli k přesilovkám video, takže jsme se dívali, jak hrají. Oslabení v zápase pak kluci ubránili perfektně. Vyklekávali, padali do střel, takže to zvládli super.

Inkasovaná branka vás poměrně nakopla souhlasíte?
Ano, bylo důležité, že jsme brzy dokázali vstřelit vyrovnávací branku. Dával ji Filip Dundáček a šlo vidět, jakou střídačka má radost, stejně tak když se trefil Tomáš Frolo. Když dají gól obránci a zvlášť ti, kteří to potřebují, tak má člověk dvojnásobnou radost.

Vstřelil jste v utkání dvě branky, z čehož jedna byla vítězná, jste rád, že se vám utkání podařilo?
Rozhodně. Při té první jsem byl hodně z úhlu a nabízelo se, abych puk přihrál Kuchardovi (Radim Kucharczyk), který by dával do prázdné brány. Viděl jsem, že gólman je na jedné tyčce, tak jsem to zkusil vystřelit na druhou tyč a spadlo to tam. Při druhé brance zase Kucharda skvěle zavezl puk do útočné třetiny, přihrál Kubovi Teperovi, ten vystřelil a já odražený puk už jen doklepl do prázdné branky. Byly to důležité branky. Poté jsme už spíš čekali, co Prostějov provede. Možná ale zbytečně, protože jsme hráli dobře a trochu zbytečně jsme se stáhli. Hlavní však je, že jsme utkání dotáhli do vítězného konce.

Čím to, že se vám poslední tři utkání tak vydařila?
Už před zápasem s Havířovem jsme si říkali, že už není kam uhnout. Čekely nás poslední tři zápasy roku a kdybychom je nezvládli, tak bychom už nebyli ve hře o play-off. Což by bylo smutné, protože už jsem hrál ve spoustě soutěží včetně národního týmu a vsetínští fanoušci si play-off prostě zaslouží. Každý z nás to vidí, cítí to a chce do play-off. Řekli jsme si s klukama, že z těch tří utkání musíme vydolovat co nejvíce bodů a z devíti možných máme osm, což je dobré. Utkání v Havířově nás nakoplo k dalším zápasům, lidi nám fandí a snažíme se jim to splácet.

Na Vsetíně jste začínal ve formaci na centru s Ondřejem Koptou a na křídle Petrem Beránkem. Nyní s Radimem Kucharczykem na pozici centra. Jak se vám zamlouvá spolupráce?
Řekl jsem trenérům, že už Koptiče na centru nechci, že chci Kuchardu. Dělám si samozřejmě legraci (směje se). Fungovalo nám to už i s Ondrou Koptou, ale po některém nevydařeném utkání udělali trenéři změnu. Kucharda je parádní hráč. Sedím vedle něj v kabině a je s ním strašná sranda. Na ledě dokáže přihrát puk i v takových chvílích, kdy si člověk myslí, že to není možné. Petr Beránek je zase střelec a já jsem spíš takový ten na černou práci a někdy se z toho zrodí gól, jako třeba v zápase s Prostějovem. Za vstřelené branky jsem vždycky rád.

V týmu už jste měsíc a půl, tak jak zatím hodnotíte angažmá?
V Jihlavě se hraje takový hokej, že obránce po mantinelu nahodí puk a útočník jej musí honit, což není moc pěkný hokej. Takže když jsem přijel na Vsetín a trenér mi první větu řekl, že chce hrát hokej a ne odpalovat, tak jsem byl mile překvapen. Všechno kolem klubu je příjemné, zázemí, trenéři, pan Tobola, Radim Tesařík, kluci v kabině, všechno je super. V Jihlavě jsme měli maséra každý druhý týden a na Vsetíně jej máme každý den. Člověk si to ani neuvědomuje, ale má tady všechny podmínky k tomu, aby hrál dobře a staral se jen o hokej.

Poprvé během děkovačky jste byl vyvoláván, jak jste si to užil?
Bylo to příjemné. Slyšel jsem, jak vyvolávají Anatolij, ale můžou mi říkat Tolja, tak mi všichni říkají (usmívá se). Nevěděl jsem moc, jak se mám radovat. Ptal jsem se kluků, co mám dělat, tak jsem nakonec něco udělal. Musím říct, že fanoušci jsou opravdu parádní. To jsem ještě nezažil. Když jsem hrál v Minsku, tak bylo na utkání patnáct tisíc lidí, ale taková atmosféra, že by fandil každý tam nebyla. Když hrajeme doma, tak mám husí kůži a člověka to nakopne. Opravdu nekecám, takové fanoušky jsem v životě nezažil. Jsem moc rád, že nám fandí, i když se nedaří a věřím, že jim budeme dělat radost i dále. Ještě bych chtěl dodat, že po zápase dal David Vítek klobouk pro nejlepšího hráče Šurdovi (Michal Šurý), což mu budu připomínat ještě mnohokrát (směje se).

S jakými cíli půjdete do zápasů v novém roce?
Samozřejmě chceme vyhrávat, abychom se v osmičce udrželi. Bojovali jsme o ni dlouho. Dívali jsme s klukama na tabulku a osmička je hrozně nabitá, takže musíme vyhrávat a doufat, že někteří soupeři zaváhají, abychom se posunuli dál.

Jak budete trávit silvestr?
Budu s přítelkyní a naším dítětem. Nevím, jestli vydržíme do půlnoci. Zahrajeme si nějaké hry, připijeme si a půjdeme spát. Další den už máme večer trénink, takže musím být hodný.