Vstupenky online
Rostislav Vlach znovu rozhodl finále se Zlínem
Sváteční exhibice se na Lapači povedla na jedničku. Utkání si užívali oba tábory fanoušků a také hráči byli v repríze finálového utkání z roku 1995 při chuti. Do vedení se na Lapači dostali jako první hosté ze Zlína, zelenožlutí však dokázali se soupeřem z Baťova města držet krok a v pomyslném prodloužení utkání znovu rozhodl Rostislav Vlach, když se chopil kotouče, jenž v kaluži za brankou nechal Pavel Kowalczyk. Stejně jako před dvaceti lety, tak i dnes se Vsetín stal vítězem finálového derby.
VHK ROBE Vsetín: Čechmánek (Pešat) – Tichý, Pavelec, Augusta, Měsíček, Srdínko, Jakeš, Vajdák, Raděvič, Rohlík, Padělek, Smeták, Mařák, Stavjaňa, Jenáček, Forch, Barus, Sršeň, Tomek, Stantien, Jaškin, Vlach.
RI Okna Berani Zlín: Hrazdíra (Maláč) – Kowalczyk, Krajíček, Kaňkovský, Gureň, Rajnoha, Hučko, Janků, Meluzín, Jurík, Mejzlík, Němčický, Okál Z., Kotásek, Sedlák, Štraub, Čajánek, Okál M., Tesařík.
Hymny obou týmů, slavnostní nástup a pak hymna České republiky v podání Františka Segrada – tak začala exhibice, při níž si celky Vsetína a Zlína zopakovaly 20 let staré extraligové finále. Na ledě se představila naprostá většina hráčů, kteří zažili sérii, jež odstartovala mnohaletou nadvládu Vsetína českému hokeji . V dresu modrožlutých Beranů se tak po ledě proháněli Janků, Meluzín, Štraub či Tesařík, domácí dres zase po letech oblékli Čechmánek, Srdínko, Raděvič nebo Stantien.
Zápas hraný na 3x 15 minut v plné kráse ukázal, až ač tyto hvězdy ztratily po dvaceti letech rychlost a v některých případech i ideální postavu, šikovnost a chytrost jim jednoznačně zůstaly. Rosťa Vlach tak znovu udivoval svými kličkami jednoruč, Michal Tomek s Pavlem Janků předváděli, že pranic neztratili ze střeleckého instinktu a Miroslav Okál se prezentoval tak, jak jej všichni znali – dravostí a přímočarostí. První gól ale obstaral jiný hráč, který svého času nosil kapitánské céčko zlínského dresu. Josef Štraub se dostal do úniku a elegantní bekhendovou kličkou pokořil Čechmánka.
Na další branku čekal zaplněný Lapač až do poslední minuty prvního dějství. A nezůstalo u trefy jediné. Nejprve to byl Šaša Jaškin, který si sjel na Barusovu přesnou přihrávku a mezi betony propálil hostujícího brankáře. Za dvacet sekund už Vsetín vedl. Michal Tomek stál přesně tam, kde stát měl a jeho dorážka poslala Vsetín do vedení. O to, že první třetina skončí remízou, se postaral o dalších šest sekund později Miroslav Okál, který překvapil Čechmánka neposedně skákavým pukem, který si to přes gólmanovu lapačku protančil až do sítě.
Druhá třetina přinesla branky tři. O tu první se postaral nestárnoucí dravec Tomáš Sršeň alias Vosa, který tak dlouho podnikal nálety na branku Beranů, až se dočkal kýžené trefy. Událo se tak ve 22. minutě, kdy Vosa dostal přesný pas do jízdy a tvrdou střelou propálil brankáře mezi betony. O další dvě později už Vsetín vedl o dvě branky. Bobo Stantien zavezl kotouč do útočného pásma, našel najíždějícího Zbyňka Mařáka a ten kombinaci vsetínských oblíbenců zakončil nechytatelnou ranou k tyči. Pověst nejlepšího střelce extraligy své doby poté potvrdil i hostující Pavel Janků, který si našel místo v předbrankovém prostoru a nedal Čechmánkovi šanci - 4:3.
Po střechu nabitý Lapač se nenudil ani ve třetině třetí. Dočkal se dvou vyloučení – Sedlák a Tomek - a dalších čtyř gólů. Nejprve to byli Ševci, kdo dvěma zásahy obrátil skóre. Ve 36. minutě zakončil ukázkový ťukes Tomáš Němčický a čtyři minuty po něm se znovu prosadil nejproduktivnější účastník exhibice Miroslav Okál. Hostující sen o přepsání dějin ale v samém závěru vzal za své. Řízný bek Jan Srdínko totiž zblízka zakončil dobrou práci Martina Smetáka a vyrovnal na 5:5.
Následoval reklamní přestávka, při níž proběhla úprava ledu za zlínskou brankou. A pak…? To už všichni znáte. Pavlu Kowalczykovi uvízl puk v kaluži za bránou, odkud jej následně vylovil Rosťa Vlach a zpoza brány zasunul kotouč za záda zaskočeného gólmana Beranů, jímž byl tentokrát Richard Hrazdíra. Historie se po dvaceti letech zopakovala, Vsetín vyhrál o gól zásluhou Rostislava Vlacha.
Tentokrát však o výsledek nešlo. Šlo o vzpomínku, kterou si oba týmy i zaplněný Lapač náležitě užili. Vsetínští i zlínští fanoušci, kteří velice příjemně překvapili svým počtem, tak opouštěli Lapač s dobrými pocity. V příjemné atmosféře, při níž samozřejmě nemohlo chybět ani vzájemné popichování a lehké, takřka povinné, provokace, zavzpomínali na staré časy - na doby, kdy východ Moravy neotřesitelně vládl českému hokeji!
